|
|
Problematika sociální izolace hospitalizovaných klientů v období pandemie
ŠKODÁKOVÁ, Daniela
Tato diplomová práce podrobněji zkoumá problematiku sociální izolace hospitalizovaných klientů s covid-19 v období pandemie a její vliv na jejich zdraví a psychickou pohodu. Zaměřuje se na tři hlavní cíle: zmapovat vnímání pacientů sociální izolace při hospitalizaci v období pandemie, zmapovat dopad sociální izolace na hospitalizované klienty v období pandemie a zmapovat kroky, které by dle hospitalizovaných pacientů vedly ke zlepšení důsledků sociální izolace v období pandemie. Teoretická část práce poskytuje komplexní přehled o sociální izolaci a zohledňuje také potřeby pacienta a roli sestry v pandemickém prostředí. Dále zahrnuje informace o onemocnění covid-19 a pravidla ošetřovatelské péče o hospitalizované klienty. Závěrečná část teoretické části se pak věnuje intervencím a preventivním opatřením ke zmírnění sociální izolace v rámci nemocničního prostředí. Výzkumná část práce je opatřena relevantní metodikou a zaměřuje se na data získaná kvalitativní metodou, která jsou následně systematicky strukturována a kategorizována. V diskuzi jsou výsledky analyzovány, provázány s relevantními studiemi a porovnány s výsledky jiných prací. V rámci této práce jsme se zaměřili na tři výzkumné otázky, které nám pomohly dosáhnout stanovených cílů. Naše zjištění ukazují, že hospitalizovaní pacienti v období pandemie vnímali silný pocit sociální izolace. Tento pocit významně ovlivnil nejen jejich fyzický stav, ale také duševní rozpoložení. Při mapování kroků, které by podle samotných respondentů vedly ke zlepšení důsledků sociální izolace, uvedli dotázaní zásadní prvky, které by mohly přispět ke zlepšení podmínek během hospitalizace a snížit tak negativní důsledky sociální izolace. Jedinci uvedli povolení návštěv, lepší komunikaci s rodinou, podporu osobních zájmů či vytvoření programů pro pacienty v izolaci. Tato diplomová práce může přispět k lepšímu porozumění problematiky sociální izolace a sloužit jako východisko pro další výzkum a implementaci opatření k podpoře hospitalizovaných pacientů. Zároveň může přispět k lepšímu porozumění dopadů sociální izolace na zdraví a potřeby jedinců, posílení péče a podpory pro hospitalizované pacienty s covid-19 a k vytvoření citlivějšího a respektujícího prostředí ve zdravotnictví. Poskytuje také užitečné informace, které mohou vést k vylepšení podmínek během hospitalizace a snížení negativních důsledků sociální izolace.
|
|
|
Vliv herní terapie na psychický komfort dítěte v průběhu hospitalizace
ARBELOVSKÁ, Natálie
Současný stav: Průběh hospitalizace pro dítě může být velice stresující situací, s kterou se doposud nemuselo setkat. Dítě může pociťovat strach z neznáma, samotu a odloučení od jeho vrstevníků. Herní terapie je terapeutická metoda, která napomáhá dětem usnadnit průběh hospitalizace. Tato hra může být využitá jako nástroj a motivace pro hospitalizované děti. Cílem této práce je zmapovat, jaké dopady má pobyt v nemocničním prostředí na psychiku dítěte. Dalším z cílů je zjistit vliv herní terapie na psychický komfort hospitalizovaného dítěte. Metodika: Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat jsme zvolili metodu polostrukturovaných rozhovorů a pozorování. Výzkumný soubor tvořili rodiče, s nimiž proběhl rozhovor, a jejich hospitalizované děti na dětském oddělení, které byly pozorovány během herní terapie. Výsledky: Výsledkem analýzy odpovědí na výzkumné otázky bylo zaznamenáno zjištění, že využití herní terapie v nemocnici má značně pozitivní vliv na psychiku hospitalizovaného dítěte a na lepší prožívání pobytu v nemocničním prostředí. Při zkoumání druhého cíle bylo zjištěno, že většina hospitalizovaných dětí na dětském oddělení nevykazuje významné psychické následky způsobené pobytem v nemocnici, což naznačuje, že tento pobyt nemá výrazný vliv na jejich psychický stav. Závěr: Z výzkumného šetření vzešlo, že herní terapie v nemocnici je nedílnou součástí hospitalizace a pomáhá dětem se odreagovat a lépe prožít svou hospitalizaci. Má značně pozitivní vliv na jejich psychiku. Tato bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou. Na základě výsledků studie byl navržen edukační leták "Využití herní terapie při odběru krve". Plánek bude sloužit, jako pomůcka pro sestry na dětském oddělení.
|
|
|
Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě výzkumné otázky, které zní: "Jaké znalosti mají sestry v oblasti sarkopenie?" a "Jaké screeningové metody sestry využívají?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy zaměřené na znalosti sester. H1: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s oddělením, na kterém pracují. H2: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s délkou jejich praxe. V průběhu analýzy dat byly formulovány další hypotézy, které umožnily lepší porozumění zkoumané problematice. Empirická část práce kombinovala smíšenou výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaných dotazníků. Kvalitativního šetření se účastnilo pět sester a jedna lékařka. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 179 sester z různých oddělení. Výsledky ukázaly nedostatečné znalosti sester o sarkopenii, což potvrdilo kvalitativní i kvantitativní šetření. Také jsme zjistili minimální využití hodnoticích nástrojů sarkopenie v praxi. Výsledky šetření statisticky potvrdily vztah mezi znalostmi sester a jejich postojem k hodnoticím nástrojům, mezi délkou praxe sester a preferencí klinického pozorování místo hodnoticích nástrojů a rozdíl mezi postojem sester v souvislosti s typem oddělení. Dále byl nalezen vztah mezi věkem respondentů a reakcí na výsledky hodnoticích nástrojů. Zastoupení používaných hodnoticích nástrojů bylo na všech odděleních stejné. Výsledky výzkumného šetření odhalily slabé stránky ve znalostech sester a nedostatečné využití screeningových metod sarkopenie v praxi. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit znalosti sester v oblasti sarkopenie, zejména na odděleních s vysokým výskytem pacientů trpících touto chorobou. Je také důležité školit zdravotníky a zajistit, aby screeningové metody byly aktivně zavedeny do praxe.
|
|
|
Information System Assessment and Proposal of ICT Modification
Šimkovič, Peter ; Zmek, RNDr Bohuslav (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
This bachelor thesis is focused on assessment of an information system of Faculty Hospital Brno and its partial processes. It also includes a closer look at the current state of the hospital itself, which is based on the analysis used. Based on the theoretical background, the analysis of the current state of the hospital and its information system is carried out. Based on the findings, a solution is proposed that aims to improve the subsegment of the information system and its processes, thus achieving greater efficiency.
|
|
| |
|
|
Návrh informačního systému
Nečas, Jan ; Voznica, Martin (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout dílčí segment informačního systému pro fakultní nemocnici Brno, který bude sledovat nápor na jednotlivé ambulance a pohyby hospitalizovaných pacientů v rámci celé organizace.
|
|
|
Edukační materiál pro děti před kardiochirurgickou operací
Hoštičková, Kateřina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Kvalitní edukace dětí před hospitalizací je důležitým faktorem pro snížení jejich stresu z hospitalizace a nemocničního prostředí. Tato bakalářská práce na téma "Edukační materiál pro děti před kardiochirurgickou operací" pojednává v teoretické části podrobněji o vrozených srdečních vadách a vlivem hospitalizace na dítě. V empirické části jsou zapsány výsledky kvantitativního výzkumu, jejich vyhodnocení a grafické zpracování v programu Microsoft Excel včetně statistických hypotéz. Metodou výzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření na lůžkovém oddělení Dětského Kardiocentra 2.LF a FN Motol. Cílem práce bylo zjistit kvalitu edukace dětí před hospitalizací rodiči a na základě vlastního výzkumu a zjištěných preferencí vytvořit návrh edukačního materiálu pro danou věkovou skupinu, který by bylo možné využít pro praxi. Jako výsledek vzešel návrh ve formě knížky s příběhem. Tento preferovaný edukační materiál si zvolila více jak polovina rodičů. Závěrem se tato práce zabývá vyhodnocením zjištěných poznatků a poukazuje na domněnku většiny rodičů, že kvalita edukace jejich dětí je dostačující, ale edukační materiál vhodný k věku dítěte by uvítali.
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, sestra
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, nurse
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta. Onemocnění covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2 šířícím se vzduchem z člověka na člověka. První příznaky se mohou jevit jako obyčejné nachlazení ve formě kašle a rýmy. Při dušnosti a obtížném dýchání je nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problémy v péči o covid-19 pozitivního pacienta. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester, které pečují či pečovaly o pacienty s onemocněním covid-19. Data byla sbírána pomocí vytvořeného polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry byly vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na překážky, které sestry vnímaly v oblasti biologických, psychologických a sociálních potřeb covid pozitivních pacientů. Na základě zrealizovaných rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do sedmi kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že v péči o covid pozitivního pacienta je v oblasti psychologických potřeb největší překážkou nedostatečná komunikace personálu s pacienty. V oblasti sociálních potřeb je nejvíce neuspokojena potřeba sociálního kontaktu pozitivních pacientů se svými blízkými. Samotná ošetřovatelská péče je velice specifická. U covid pozitivních pacientů je nutné dodržovat přísné zásady bariérové ošetřovatelské péče. Z oblasti biologických potřeb je dle zjištěných výsledků nejvíce nutná péče o dýchání a péče o dýchací cesty pacienta. Dle informantek je možné využít polohování, kdy pacient v pravidelných intervalech mění svou polohu a ulevuje si tak od dušnosti. Na základě těchto zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro zdravotnický personál pečující o pacienty s onemocněním covid-19. Seminář je zaměřen na péči o potřeby covid pozitivních pacientů.
|
host ::
RSS.