|
|
Geografické aspekty volební podpory populistické radikální pravice v Česku
Cihlář, Pavel ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Suchánek, Jonáš (oponent)
Strany populistické radikální pravice, spolu se svými politickými úspěchy v 21. století, získaly i na značném akademickém zájmu. Vzhledem k výrazné geografické variabilitě podpory těchto stran se postupně obrací pozornost i na geografické aspekty tohoto fenoménu. Právě ty jsou v centru zájmu této práce. Jejím cílem je zmapovat intenzitu a podobu shlukování volební podpory strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve sněmovních volbách v letech 2017 a 2021 a dále zkoumat geografické rozdíly ve vysvětlujících faktorech této volební podpory. Práce k těmto cílům využívá metodu prostorové autokorelace a víceúrovňové geograficky vážené regrese. Statistickými jednotkami jsou obce Česka a vysvětlujícími proměnnými sociodemografické a socioekonomické ukazatele, konceptualizované dle tří kategorií vysvětlení podpory populistické radikální pravice: ekonomického rozhořčení, kulturního rozhořčení a anomie. Zvláštní pozornost je věnována teorii anomie, vycházející z teorií masové společnostia sociálního kapitálu. Starší testování efektu této teorie na podporu pro populistickou radikální pravici vedla k ambivalentním výsledkům a tato práce testuje potenciální vysvětlení této ambivalence geografickou nestacionaritou efektu anomie. Výsledky potvrzují geografickou variabilitu ve výskytu, shlukování i vysvětlení...
|
|
|
Analysis of the voting behaviour of the Hungarian minority in the 2023 Slovak parliamentary elections
Béber, Matúš ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Madleňák, Tibor (oponent)
The Hungarian political representation and its electoral base have undergone an intense internal evolution, split and value shift in recent years. Based on a study of the literature, the main motivation of this thesis was to clarify how this evolution has influenced the electoral behaviour of the Hungarian minority in Slovakia in the 2023 parliamentary elections. The main objectives of the thesis are to explain and describe the factors that influence the electoral support for Hungarian parties; to further clarify the relationship between voter turnout and the representation of the Hungarian minority; and finally, to explain the dependence of the electoral performance of Hungarian parties on the electoral performance of other political entities. The analytical part of the thesis is based on the results of the 2021 census and the results of the 2023 parliamentary elections. The main methodological procedure for answering the research questions is primarily the usage of the regression analysis. In addition to this, correlation analyses are also used. The results indicate a clear dominance of Hungarian parties in southern Slovakia. However, mainly due to low voter turnout Hungarian parties are not able to translate this dominance into parliamentary advancement. The most significant factor explaining...
|
|
|
Vliv efektu "metropolitan voting" na volební chování v českých parlamentních volbách 2021
Vratný, Radek ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Mikešová, Renáta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z faktorů podmiňující volební chování lidí v posledních českých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Vysvětluje rozdíly mezi kompozitními a kontextuálními přístupy výzkumu a následně se soustředí na možné nalezení a prokázání efektu metropolitan voting, tedy efektu metropolitního hlasování, které lze považovat za podkategorii efektu nákazy. Vzhledem k doposud nedostatečnému věnování pozornosti tomuto fenoménu v odborné literatuře se práce shrnuje a částečně inovuje konceptualizaci tohoto jevu. Samotný efekt nákazy, který lze také nalézt pod pojmem efekt sousedství, pojednává o situaci, kdy lidé revidují své postoje pod přímým či nepřímým vlivem převládajících postojů a názorů lidí pohybujících se či žijících ve vyhraněné oblasti. Dle této revize následně volí, tudíž jejich individuální charakteristiky, kterými se zabývá kompozitní přístup, na ně mají menší vliv než by se očekávalo. Tato práce se efekt metropolitního hlasování snaží prokázat na příkladu dvou metropolitních oblastí - pražské a ostravské za pomoci statistických metod vícenásobné lineární regrese a prostorové autokorelace. Vícenásobná regrese pracuje s mnoha daty na úrovni obcí a městských částí představující demografické, socioekonomické aj. složení daného...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Volební geografie SPD
Milev, Matěj ; Ondruška, Michal (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou volební geografie hnutí SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2017 a 2021, a jejím zasazením do kontextu se vzorci prostorového rozložení volebních výsledků ideologicky nejbližších relevantních volebních stran, kterými se ve zkoumaném druhu voleb stalo hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury v r. 2013 a hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci v r. 2021. Analýza těchto vzorců je zkoumána na úrovni administrativních obvodů obcí za využití metody P. Jehličky a L. Sýkory. Následně je využita analýza podmíněnosti těchto volebních výsledků se sociálně- ekonomickými charakteristikami elektorátu České republiky. K nejvýznamnějším zjištěním patří identifikace vysoké volební podpory SPD v příhraničních oblastech, potvrzení shodných charakteristik této podpory z r. 2017 s hnutím Úsvit a naopak jejich nenalezením ve volbách v r. 2021 s hnutím TSS. Rovněž byla potvrzena pozitivní souvislost volební podpory s podílem nezaměstnanosti a osobami bez maturity.
|
|
|
KDU-ČSL z pohledu teorie politických stran
Štamberk, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci vybraných klasických teoretických konceptů na příkladu Křesťanské a demokratické unie - československé strany lidové, ve snaze posoudit, do jaké míry jsou tyto koncepty relevantní v dnešním politologickém výzkumu. Teoretické koncepty jsou představeny v první kapitole teoretické části. V druhá kapitola nabízí shrnutí historického vývoje křesťanských demokratů od jejich vzniku až po poslední parlamentní volby v roce 2021. V praktické části jsou představené teorie aplikovány na lidovou stranu a v následující kapitole jsou dále představeny a analyzovány jak volební výsledky KDU-ČSL v období samostatné České republiky, tak její voličská základna. Cílem je nalézt charakteristické vzorce, které jsou v případě KDU-ČSL oproti ostatním českým politickým stranám jedinečné a zodpovědět, proč tomu tak je a jaké důsledky pro další vývoj pro tuto stranu mají. Ve výsledku se podařilo aplikovat všechny představené teorie a přijít s poznatky a charakteristikami týkajícími se vývoje volebních výsledků i voličské základny KDU-ČSL. Klíčová slova KDU-ČSL, politické strany, křesťanská demokracie, konfliktní linie, volební geografie, volby, stranická struktura
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 postkomunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
host ::
RSS.