|
|
Christology in the Works of Cardinal Ján Chrysostom Korec
Rudinský, Tomáš ; Frývaldský, Pavel (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Christology in the Works of Cardinal Ján Chrysostom Korec This bachelor thesis deals with the christological analysis of the literary work of cardinal John Chrysostom Korec. Christology is a part of dogmatic theology which, through Christological reflection, becomes the source and life of the Christian faith. The thesis is divided into two parts - theoretical and research. The first part deals with the description of the context of the times in which cardinal Korec lived a significant part of his life and which influenced his work. In this part, the thesis presents a brief biography of cardinal Korec, including a short description of his literary works. This section is enriched by a brief overview of his work and the awards that John Ch. Korec received during his lifetime. The second part provides an overview and characterization of the Christological titles used by J. Ch. Korec in his work. Subsequently, the bachelor's thesis focuses on cardinal Korec's conception of the Incarnation and his grasp and interpretation of the mystery of the Messiah. The last part of the Christological analysis is a brief characterization of the theology of the cross and resurrection in Korec's work. For better understanding and clarity, the thesis concludes with a comprehensive summary of the Christology of John...
|
|
|
Chalcedonský koncil a jeho postavení v dějinách christologie
Blahová, Andrea ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Milko, Pavel (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce se bude zabývat jedním z nejvýznamnějších církevních koncilů ve starověku, který podstatným způsobem ovlivnil další vývoj křesťanství a jehož závěry se kromě jiného staly bezprostřední příčinou prvního velkého schizmatu církve. Jejím výchozím bodem bude existující rozporuplná situace v rámci křesťanské teologie po skončení Efezského koncilu, jehož průběhem a výsledky jsem se podrobně zabývala ve své bakalářské práci s názvem Křesťanství a církev v 5. století po Kristu z pohledu Efezského koncilu. V této souvislosti práce zhodnotí příčiny a okolnosti svolání Chalcedonského koncilu, zmapuje jeho průběh a podrobí analýze konkrétní závěry, k nimž tento v mnoha směrech přelomový církevní sněm dospěl. Vzhledem ke skutečnosti, že christologické otázky se staly jedním z ústředních témat jednání tohoto v pořadí IV. ekumenického sněmu, bude pozornost věnována také tomuto odvětví křesťanské teologie a postavení, které v jeho dějinách Chalcedonský koncil zaujímá.
|
|
| |
|
| |
|
|
Christologie a soteriologie v kazatelském díle Dr.Ph. Josefa Čeňka z Wartenburku (1765 - 1843)
Dörrová, Irena ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Bibliografická citace Christologie a soteriologie v díle Josefa Čeňka z Wartenberku (1765-1843); rukopis/ diplomová práce Irena Dörrová; vedoucí práce prof. Ctirad Václav Pospíšil Th. D. Anotace V první polovině 19. století se setkáváme s Dr. Ph. Josefem Čeňkem z Wartenberku ve funkci pomocného biskupa v královéhradecké diecézi rakouského mocnářství. Za své zásluhy a znalosti je povolán do Salzburgu, kde je jmenován ředitelem univerzity a kanovníkem salcburské kapituly. Setkáváme se s ním v Rakousko-Uherské monarchii, v době josefinismu, neklidných časech první poloviny devatenáctého století. Pan Josef Čeněk vstupuje aktivně do možností doby obrození a využívá ji k vydání několika knih kázání v českém jazyce, aby mohl věřící více formovat a přivádět je k hlubšímu poznání katolické víry. V kázáních sledujeme, jeho pojetí christologie a soteriologie, to znamená, jakým způsobem sám chápe osobu Ježíše Krista a jak ji dále prezentuje věřícím ve svých publikacích. Klíčová slova: Josef Čeněk z Wartenberku; náboženství, christologie, soteriologie, Ježíš Kristus; kázání.
|
|
| |
|
|
Danz a Schröter: Současné koncepty evangelické christologie
Kučera, Jiří ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce představuje aktuální koncepty evangelické christologie a to především na základě toho, jak své christologické teze formulují současní němečtí teologové Christian Danz a Jens Schröter. První dvě části práce představují christologické koncepce obou teologů. Přednesení obou koncepcí přitom sleduje jejich osobitý charakter a není primárně strukturováno za účelem přímého srovnání. Práce tak postihuje i obtížně porovnatelné aspekty obou teologů. Třetí část práce je věnována kritickému porovnání představených christologických koncepcí. V rámci porovnání jsou zdůrazněny specifické momenty u obou teologů, jejich případné rozpory a místy i překvapující shody. Závěr práce pak neústí jen do konstatování dílčích rozdílností christologických koncepcí, nýbrž se také pokouší obecněji formulovat některé aktuální christologické trendy. Nakonec práce ústí do formulace tezí, kterými by se mohla řídit vlastní christologická koncepce autora.
|
|
|
Teologie hry ve dvacátém století - Hugo Rahner a Jürgen Moltmann: slepá cesta?
Lamser, Jan ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent) ; Kaplánek, Michal (oponent)
Tato disertační práce se věnuje otázce hry, resp. hraní ve všech jejích podobách z pohledu systematické teologie. Podrobně představuje dvě doposud nejucelenější teologie hry, prezentované v práci Hugo Rahnera Der Spielende Mensch a práci Jűrgena Moltmanna Die Ersten Freigelassenen der Schopfung a souvisejících textech. V kontextu doby, rámce teologických prací i akademických a společenských aktivit jednotlivých autorů je podrobně popsáno, jakým způsobem oba chápou hru jako hru a jaké jí následně přisuzují teologické významy. Dogmatické pojetí obou teologií je vyloženo jako schematický celek, pozornost je věnována i podrobnému výkladu klíčových důrazů a souvislostí obou teologií hry. Práce věnuje pozornost i okolnostem vzniku a inspiračním zdrojům obou teologií hry, přijetí a působení obou děl. Práce závěrem předkládá srovnání pojetí hry obou autorů, konstatuje, že obě teologie hry jsou si v mnoha ohledech blízké svým eschatologickým a soteriologickým vyústěním, stejně jako východisky, zdůrazňujícími svobodu, radost a kreativitu, které se s hrou vždy pojí. Pozornost je věnována teologickému chápání lidské identity a porozumění světu skrze hru u obou autorů. V závěru se práce podrobně věnuje kritické otázce, nakolik je na místě, a pokud ano, tak jakým způsobem, Kristovu smrt na kříži interpretovat v...
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
host ::
RSS.