Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 122 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krajináři a malíři zátiší tvořící na dvoře Rudolfa II. Jejich vybraná díla a pokus o vzájemné srovnání.
Prátová, Tereza ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
V Bakalářské práci, Krajináři a malíři zátiší tvořící na dvoře Rudolfa II. Jejich vybraná díla a pokus o vzájemné srovnání, nejdříve nastíním všeobecný zájem císaře Rudolfa II. o krajinomalbu a zátiší. Následuje seznámení s životem a tvorbou umělců. Vybraná díla umělců zařadím a popíši. V další kapitole se pokusím porovnat tvorbu zvolených malířů. Klíčová slova: krajinomalba, zátiší, dvůr Rudolfa II., 16. a 17. století, Hans Hoffmann, Joris Hoefnagel, Paulus van Vianen, Pieter Stevens, Roelandt Savery
Mantegnův okulus a jeho reflexe v Lombardské oblasti 16. století
Pourová, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato práce je zaměřená na raně renesančního umělce Andrea Mantegnu a jeho odkaz pro další generace. Konkrétně se chci zabývat jeho inovativním přístupem při použití iluzionistické nástropní fresky. Chtěla bych poukázat a přiblížit, v čem se Mantegnův styl použití lišil od jeho předchůdců a kde čerpal inspiraci. Následně bych se zaměřila na přímé následovníky Andrea Mantegni, jakým způsobem převzali dílo tohoto umělce a do jaké míry se jim podařilo toto umění napodobit či přetvořit.
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci. Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple.
Lorencová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple Anotace Práce se zabývá špitálem svaté Alžběty na Pohořelci při strahovském klášteře premonstrátů. Špitál byl založen a zbudován strahovským opatem Kašparem z Questenberka v západní části Pohořelce. Původní budova špitálu se nám však nedochovala, protože v 60. letech 17. století musela ustoupit nově budovanému opevnění Prahy. Za pozdějšího opata Vincence Makaria Franka byl ve východní části dnešního Pohořelce, vybudován špitál nový. Již od počátku existence špitálu je v dobových pramenech zmiňována kaple, zasvěcená patronce špitálu sv. Alžbětě. Pro tuto kapli byly v průběhu několika let objednány oltářní obrazy. Jednoznačně byly odbornou literaturou se špitálem spojeny pouze dva obrazy světic (sv. Barbora a sv. Rozálie) z majetku Královské kanonie premonstrátů na Strahově, které byly umístěny na dvou bočních oltářích kaple. Díky dochovaným písemným pramenům se v předkládané práci podařilo objevit další informace k vybavení špitálu a především k hlavnímu oltářnímu obrazu špitální kaple. Práce se snaží shrnout dosavadní bádání a určit předlohy i inspirační zdroje obrazů. Obrazy jsou zasazeny do kontextu raně barokního malířství v Čechách i do kontextu tvorby jejich autorů. V práci je věnována pozornost také historii špitálu. Klíčová...
Sebeprezentace umělce v italské malbě 16. století
Vítová, Kateřina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Studie k sebeprezentaci umělce v italském malířství 16. století - abstrakt Italské umění 16. století neboli Cinquecenta je bezpochyby poutavou kapitolou dějin umění. Neméně zajímavý je vývoj života umělců ve stejné době, pochopení vlastní hodnoty a její prezentace, vytváření identity umělce neboli "uměleckého já". Během jediného století tak můžeme pozorovat přerod řemeslníka v umělce a následně umělce v umělce-dvořana. Čelními představiteli "hnutí" za povznesení postavení umění a umělce ve společnosti jsou Giorgio Vasari a Federico Zuccari. Každý z nich je představitelem jedné umělecké generace. Postavy obou malířů se zvláštním způsobem doplňují, jejich životy se v určitých chvílích setkávají a jistým způsobem na sebe navazují. Také proto je spojení Vasari-Zuccari vhodné k porozumění sociální situace nebo sebeprezentace umělců ve střední Itálii 16. století. Jako by toto duo zastupovalo fiktivní postavu umělce Cinquecenta, jehož život začíná v roce 1511 (narození Giorgia Vasariho) a končí rokem 1609 (smrt Federika Zuccariho), na níž je možné sledovat vývoj uměleckého sebepojetí nebo průběh boje za lepší postavení umělce ve společnosti. V předložené práci se pokoušíme představit malby těchto dvou umělců, jejichž prostřednictvím chtěli prezentovat vlastní osobu. Snažíme se ukázat, že výběr námětů zvolených pro...
Transfer záalpských krajinných motivů v grafice do vybraných děl italských rytců na začátku 16. století
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je na několika vybraných dílech ilustrovat fenomén přenosu záalpských krajinných motivů v grafice do děl italských rytců na začátku šestnáctého století a pomocí po- drobnějšího rozboru tisků dojít ke zhodnocení, proč se tyto transfery vyskytují zejména v letech 1500-1520 tak frekventovaně. Jelikož v dostupné literatuře jsou pro dané téma k nalezení pouze faktické zmínky o těch- to přenosech a to často jen na úrovni konstatování, rozhodla jsem se tento jev uchopit v rámci krajinné specifikace. V úvodní kapitole bude vzhledem k nedostatku prostoru jen ve stručném přehledu nastíněna kulturní situace humanistické společnosti včetně jejích premis a letmý vý- voj zobrazení krajiny v umění. Dále bude v této práci umístěna kapitola týkající se použi- té terminologie, která kromě ujasnění často porůznu používaného názvosloví napomůže také k bližší deskripci samotného procesu. Hlavní částí bude ovšem kapitola týkající se vybraných exemplářů. Zde budou podrobněji rozebrána grafická díla vybraných italských rytců a to hlavně v rámci komparace přenesených krajinných motivů z děl Albrechta Dürera a Lucase van Ley- dena. Rozbor jednotlivých grafických listů bude zaměřen spíše na analýzu přenášených prvků v pozadí děl. Ikonografie jednotlivých tisků bude mít pouze doplňující charakter, jelikož není...
Fenomén hudby v malbě na příkladu obrazu od Roelandta Saveryho s tématikou "Orfea hrajícího zvířatům v krajině"
Slavíková, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Fenomén hudby v malbě na příkladu obrazu Roelandta Saveryho s tematikou "Orfea hrajícího zvířatům v krajině" se zabývá dílem nizozemského malíře z počátku 17. století v kontextu fenoménu hudby. Cílem práce je na příkladu tohoto obrazu ukázat, jak může být fenomén hudby zastoupen v malbě a v čem spočívá jeho důležitost. Úvodní část diplomové práce se zaměřuje na základní charakteristiku díla - stručně představuje autora malby, zabývá se předikonografickým popisem díla a zaměřuje se na problematiku jeho datace. Další část práce je věnována ikonografickému popisu jednotlivostí ve sledované malbě a ze získaných poznatků ústí do ikonologie zaměřené na hudební vyznění malířského díla. Závěr práce se dotýká historických souvislostí a dobového kontextu vzniku sledované malby.
Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století: recepce benátských vzorů
Knedlíková Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Waisser, Pavel (oponent)
Nástěnná malířská výzdoba pěti bučovických sálů se v minulosti chápala především jako uplatnění kopií několika zjištěných vzorů. V souvislosti s pobytem Jacopa Strady v Bučovicích lze soudit, že se antikvář měl patrně setkat se Šemberou a nabídnout mu či přímo prodat nějaké předlohy pro výzdobu vnitřních prostor zámku. Strada se od přestěhování císařského dvora do Prahy a po ztrátě privilegovaného postavení u císaře Rudolfa II. snažil zprostředkovat předměty svých sbírek nejrůznějším šlechticům. Šemberova potřeba a touha po reprezentativních místnostech hodných rodu Boskoviců tak mohla Stradovi vyhovovat, a tím ochotněji se s ním chtěl potkat. Strada tak pomohl Šemberovi upozornit na význam jeho rodu. Vztažení na něj je patrné hned v první místnosti, kde nade dveře bohatě zdobeného Císařského sálu byl umístěn erb Boskoviců se stříbrným sedmizubým hřebenem na červeném poli. O Stradově sběratelské činnosti se dovídáme především z různých pramenů, ale určení konkrétních předmětů z jeho vlastnictví se již jen obtížně dohledává. Z malého množství dokumentovaných děl a zpráv současníků si lze částečně udělat představu, s kým se stýkal a čí díla obdivoval a sbíral. Ve výmalbě bučovického zámku lze najít čtyři momenty: benátské vzory, kopírování antických kompozic, reakce na výzdobu mantovského Palazzo Te...
Manýristické tapiserie v České republice
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce Manýristické tapiserie v České Republice mapuje výskyt těchto koberců v českých muzeích a zámcích. Doposud nebyla problematice v naší, ani světové literatuře věnována dostatečná pozornost a při zmínkách o těchto kobercích často dochází k směšování termínů "pozdní renesance", "raný barok" a "manýrismus". Je tedy nezbytnou součástí práce pokusit se definovat pojem "manýristická tapiserie" a to především průzkumem kulturněhistorickým, sociálním, aplikováním formální analýzy a datace komparací. Po teoretické části, která umožňuje zařazení, či naopak vyřazení koberců z manýristického okruhu, je pozornost zaměřena na hlavní část. Ta se zabývá katalogový zpracováním koberců po jednotlivých sbírkách, jejich nabytí a jejich zařazení do evropského kontextu. Klíčová slova manýrismus, tapiserie, nástěnné koberce, užité umění 16. století, umělecké sbírky
Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612
Babich, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bibliografická citace Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612 [rukopis] : diplomová práce / Elena Babich ; vedoucí práce: doc. PhDr. Martin Zlatohlávek. -- Praha, 2017. - 84 s. Anotace Diplomová práce "Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612" se zabývá možnými způsoby vnímání "divého muže" v českých zemích v letech 1511- 1612. Zkoumá postavu divého muže v české lidové kultuře, v názorech teologů, lékařů, malířů a evropských panovníků. Analyzuje zachované originální prameny a původní texty, shrnuje dosavadní bádání a definuje pojem "divého muže". Snaží se vysvětlit důvody, příčiny kladného a záporného postoje společnosti, jednotlivců vůči divému muži v českém kontextu. Práce je zaměřená především na zobrazení nemocných hypertrichózou v přírodovědeckých katalozích a sbírkách kuriozit. Soustředí se na jev Petra Gonzalese, který změnil stereotypy o divém muži. K jednotlivým dílům souhrne předkládá dosavadní poznatky ve věci autorství, chronologie, malířského podání. Klíčová slova Divý muž, Petrus Gonsalvus, sbírka kuriozit, Rudolf II, dějiny lékařství

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 122 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Zlatohlávek, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.