|
|
Modernizace zemědělského odvodnění jako nový trend ve zlepšení jakosti drenážních vod
Mrázková, Simona ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Zajíček, Antonín (oponent)
Zemědělské odvodnění je častým krajinným prvkem, který významně ovlivňuje zejména její vodní režim, kdy odvádí vodu z pozemků podle předem nastavených parametrů. V důsledku nejen probíhající klimatické změny se zkoumá jeho modernizace na tzv. regulační drenáž, která by umožňovala mít větší kontrolu nad hospodařením s vodou a zároveň by mohla zvýšit kvalitu drenážních vod. Cílem bakalářské práce je posouzení vlivu regulační drenáže na snížení zátěže drenážních vod dusičnanovým dusíkem (N-NO3). Na základě vybrané literatury jsou v práci zhodnoceny změny, které regulace odtoku způsobí v redukci N-NO3. Vyhodnocení odborné literatury ukázalo, že vliv regulační drenáže skrze zabránění odtoku sice snižuje látkové odnosy N-NO3, ale její vliv na snížení koncentrací N-NO3 v drenážních vodách není prokazatelný. Omezením odtoku a tím snížení látkových odnosů N-NO3 nicméně přináší další riziko ohledně šíření N-NO3 do okolí zvýšenou perkolací vod a povrchovým odtokem. Zásadním faktorem pro redukci N-NO3 pomocí regulační drenáže je umístění lokality a její podmínky prostředí (druh půdy, meteorologická situace, zemědělský management a další). Budoucí výzkum by se měl více zaměřit na náchylnost dané lokality k jiným cestám odtoku (perkolaci a povrchovému odtoku) a začleňovat tyto cesty do svého výzkumu. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Vliv cíleného zatravnění části povodí na vývoj koncentrací dusičnanů v drenážních a podzemních vodách
Zajíček, Antonín ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Dusičnanový dusík je jedním z nejrozšířenějších polutantů v povrchových i podzemních vodách. Jeho sledování byla a je ve světě věnována značná pozornost z důvodů jeho vlivu na zdravotní stav obyvatelstva, eutrofizaci povrchových vod a ekonomických ztrát způsobených zvýšeným vyplavováním dusičnanového dusíku z povodí. Významnou cestou vstupu dusičnanů do povrchových vod je podpovrchový odtok, velmi často reprezentovaný právě vodou ze zemědělských drenáží. Drenážní systémy představují významný nebodový zdroj znečištění vod dusíkatými látkami, zejména v malých zemědělsky využívaných povodích bez permanentních povrchového odtoku. V České republice bylo odvodněno 1,065 mil ha (přibližně 25 % zemědělské půdy), především v letech 1965 - 1989. Cílem této práce je experimentálně, v polních podmínkách pokusného povodí Dehtáře ověřit hypotézu, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti povodí. Prostřednictvím souboru prací byly předloženy nové poznatky o místě vzniku a cestách drenážního odtoku ve svahu a o jeho složení. Hypotéza, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti, byla potvrzena. Jednoznačně byl prokázán zásadní význam zdrojových oblastí pro velikost a jakost drenážního odtoku. Výsledky dlouhodobého monitoringu na pokusných povodích s drenážními systémy umístěnými ve svahu ve spojení s přímým experimentem se změnou využití půdy prokázaly, že na koncentrace dusičnanů v drenážních vodách má největší vliv využití půdy ve zdrojové oblasti. Zatímco zatravnění jako preventivní ochranné opatření situované přímo nad drenážním systémem (ve výtokové oblasti povodí) nemělo žádný vliv na jakost drenážních vod, zatravnění cílené do zdrojové oblasti drenážního systému (tj. od vlastní odvodněné lokality vzdálené) způsobilo snížení koncentrací dusičnanů až o 32 %. Zároveň byl experimentálně potvrzen význam trvalého travního porostu pro ochranu vod, když ochranná funkce travního porostu zůstává zachována i přes poměrně vysoké dávky dusíku aplikovaného v různých hnojivech organického i minerálního původu. Výše uvedené poznatky o významu využití zdrojových oblastí na jakost vod mají velký význam pro zlepšení kvality vody v malých vodních tocích, na jejichž kvalitu mají drenážní vody v regionu Českomoravské vrchoviny značný význam. Další praktické využití mají tyto poznatky při plánování ochranných pásem vodárenských nádrží a také při ochraně malých lokálních zdrojů pitné vody.
|
|
|
Metodický postup pro hodnocení vlivu pastvy skotu na půdní vlastnosti, množství a jakost vody a biodiverzitu v krajině
Fučík, P. ; Zemek, František ; Hakrová, P. ; Svobodová, M. ; Zajíček, A. ; Šlachta, M. ; Pikl, Miroslav ; Duffková, R. ; Mrkvička, J. ; Bystřický, V. ; Procházka, J. ; Skalický, M. ; Holubík, O. ; Moravcová, J. ; Novotný, Jan ; Skalická, J. ; Peterková, J. ; Musil, M. ; Šantrůček, J. ; Matoušková, V. ; Brom, J. ; Hanuš, Jan ; Novotná, K. ; Huislová, P.
Publikace předkládá metodické postupy pro přímou i nepřímou kvantifikaci vlivu pastvy skotu na půdu, vodu a biodiverzitu v různých geomorfologických zónách pastevních areálů. Tyto postupy jsou formulovány na základě poznatků a zkušeností dosažených řešitelským týmem v rámci experimentálního, multioborového projektu, jakož i ve vazbě na dostupné znalosti z domácí i zahraniční literatury. Jsou navrženy a popsány zásady pro monitoring, zpracování a hodnocení sledovaných parametrů půdy, vody, vegetace a bezobratlých a dále jsou doporučeny související vhodné podklady a přístupy z hlediska interpretace leteckých / družicových snímků pro vyhodnocování některých parametrů pastevních areálů. Metodika je určena pro pracovníky odborných útvarů státních orgánů MZe a MŽP z hlediska přípravy efektivních podkladů / principů pro rozhodovací procesy, související s problematikou dotačních titulů, vázaných na pastevní hospodaření. Další využití poskytuje metodika pro odborné subjekty, zabývající se hodnocením pastevních areálů z pohledu analýz vazeb pastvy na složky životního prostředí (experti, výzkumní pracovníci, univerzity). Inovativnost předkládané multidisciplinární metodiky spočívá v tom, že popsané přístupy umožňují kvantifikaci vlivu pastvy skotu jednak na jednotlivé parametry pastevních areálů – půdy, kvantitativních i kvalitativních ukazatelů vody, vegetace a bezobratlých a dále jejich vzájemných vazeb a případných příčinných faktorů a to jak metodami přímými (monitoringem či odběry a hodnocením vzorků) tak v některých případech přístupy nepřímými – pomocí nástrojů a metod Dálkového průzkumu Země.
|
|
|
Určení infiltračních oblastí pomocí vodního stresu vegetace na základě dálkového průzkumu Země a pozemních měření
Duffková, R. ; Brom, J. ; Žížala, D. ; Zemek, František ; Procházka, J. ; Nováková, E. ; Zajíček, A. ; Kvítek, T.
Infiltrační oblasti povodí s vysokou půdní propustností jsou kritickými zdrojovými lokalitami plošného zemědělského znečištění. Jejich vymezení je podmínkou cíleného zemědělského managementu v ochranných pásmech vodních zdrojů. Zvýšený odtok vody z propustných půd infiltračních oblastí snižuje aktuální evapotranspiraci a podporuje rychlejší nástup vegetačního vodního stresu ve srovnání s ostatními částmi povodí. Vymezení infiltračních oblastí na základě tohoto předpokladu bylo provedeno na malém (částečně odvodněném) povodí kombinací leteckého snímkování v infračervené a optické části spektra elektromagnetického záření, které vytvořilo základ pro modelování složek povrchové energetické bilance a plodinového vodního stresového indexu (CWSI). Jako nejlepší indikátory vegetačního vodního stresu pro vymezení infiltračních oblastí (orné půdy se zapojeným porostem) se na základě statistické analýzy jevily evaporační frakce, CWSI a teplota povrchu. Výsledky byly podpořeny detailním pedologickým průzkumem.
|
host ::
RSS.