|
|
Cranial morphology and variability of the craniovascular system.
Eisová, Stanislava ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Heuzé, Yann (oponent)
Úvod: Střední plenová tepna (arteria meningea media) a žíla (vena meningea media) - zde dohromady označovány jako střední plenové cévy (MMV), nitrolebeční žilní splavy (sinus durae matris, DVS), emisární žíly (venae emissariae, EV) a diploické žíly (venae diploicae, DV) dohromady tvoří tzv. kraniovaskulární systém, který je součástí cévní soustavy hlavy. Tato cévní řečiště zanechávají stopy na lebce ve formě otisků na vnitřní straně lebečních kostí (týká se MMV, DVS), kanálků v diploe (týká se DV) a otvorů v lebečních kostech (emissaria; týká se EV). Kraniovaskulární znaky mohou být studovány na osteologickém materiálu a je tedy možné zkoumat fyziologické procesy spojené s krevním oběhem i u minulých populací. Výzkum kraniovaskulárních znaků může poskytnout informace o evolučních adaptacích, mezipopulačních a vntiropopulačních rozdílech a životní historii jednotlivců. Navíc znalost anatomických variant může být užitečná v medicíně (např. v chirurgické praxi). Cíle: Cílem práce bylo nejdříve definovat metodologický přístup k hodnocení a měření kraniovaskulárních znaků. Poté, bylo cílem popsat morfologickou variabilitu kraniovaskulárního systému u dospělých jedinců s normální anatomií lebky a zároveň zjistit, jaký na ní má vliv velikost lebky, pohlaví a věk. Dále tato práce zkoumala rozdíly v...
|
|
| |
|
|
Biologická variabilita nemetrických znaků na postkraniálním skeletu u mladoeneolitických populací Čech.
Miklasová, Barbora ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Nemetrické znaky na poskraniálním skeletu charakterizují biologickou variabilitu morfologie kostry člověka. Zvláštní místo mezi nimi zaujímají kostní změny v některých oblastech svalových a vazivových úponů a přídatné kloubní plošky, u kterých se předpokládá souvislost s nadměrnou, resp. "specializovanou" fyzickou zátěží během života jedince. Na základě výskytu 94 postkraniálních nemetrických znaků byl hodnocen kosterní materiál kultury se šňůrovou keramikou a kultury zvoncovitých pohárů z nalezišť na území Čech. Původ nositelů obou těchto kultur je stále diskutovaným tématem. Jednou z hypotéz je, že v případě mladoeneolitických kultur se jednalo o tutéž populaci, v níž došlo k šíření stylu a technologie, jevícího se jako nový kulturní komplex. U každého souboru zvlášť byla na základě četností výskytu jednotlivých znaků ověřena závislost výskytu na pohlaví, u bilaterálně se vyskytujícíh znaků také preference stranového výskytu. Oba soubory byly na základě výskytu postkraniálních nemetrických znaků srovnány pomocí míry divergence a střední míry divergence. Statisticky významný rozdíl ve výskytu byl prokázán jen u 2 nemetrických znaků, celkově se oba soubory jeví jako biologicky homogenní. Následně byly četnosti u těchto mladoeneolitických kultur porovnány s daty jiných souborů, a to velkomoravského...
|
|
|
Frekvence zranění pohybového aparátu v různých fázích středověku
Krupová, Zuzana ; Likovský, Jakub (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Záměrem této práce bylo stanovit frekvenci zranění pohybového aparátu u kosterního materiálu získaného při archeologickém výzkumu zaniklého hřbitova na vrchu Oškobrhu u Poděbrad. Byla aplikována upravená metoda pěti segmentů - diafýza kosti byla hodnocena jako jediný segment. Také oproti jiným autorům byly zahrnuty kost klíční, lopatka a kosti pánevní. Bylo hodnoceno 119 juvenilních jedinců a v celém souboru byla zjištěna pouze jediná zlomenina. V souboru 285 dospělých jedinců bylo rozpoznáno 11 zlomenin na kosterních pozůstatcích 10 jedinců, což představuje 3,5 % celého souboru zahrnující středověké i novověké pohřby. Pro další hodnocení a statistické zpracování byl soubor rozdělen do tří skupin podle arche- ologického datování na dva soubory středověké (13. - 14. století, 14. - 15. století) a skupinu novověkou (16. - 17. století). Byla otestována závislost frekvence zlomenin mezi muži a ženami u středověkých skupin a nebyl prokázán signifikantní rozdíl na 5 % ani 1 % hladině. Také byla otestována závislost frekvence zlomenin mezi pravou a levou stranou a mezi skupinou mužů a žen u jednotlivých kostí připadajících do 13. - 15. století. Ani v jediném případě nebyl prokázán signifikantní rozdíl na 5 % a 1 % hladině ve frekvencích zlomenin mezi testovanými skupinami. Celková frekvence zlomenin u obou...
|
|
| |
|
|
Tvar, velikost a proporce dlouhých kostí dolních končetin u lidských populací od pozdní doby kamenné po novověk.
Šídová, Markéta ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Rozdíly v životním stylu různých populací mohou podmiňovat změny tvaru dlouhých kostí končetin. Jde o reakci na stupeň mechanické a environmentální zátěže, která na tyto kosti působí. Naše práce sleduje změny tvaru, proporcí a velikosti dlouhých kostí dolní končetiny (kost stehenní, kost holenní) v průběhu posledních zhruba pěti tisíc let, přesněji od pozdní fáze mladší doby kamenné do 20. století. Studovali jsme celkem kosti stehenní a holenní 520 dospělých jedinců − 313 mužů a 207 žen − ze sedmi odlišných období, resp. archeologických kultur. Hodnocení bylo založeno na vnějších, lineárních rozměrech studovaných kostí. Biologické proměnné byly hodnoceny s ohledem na pohlavní dimorfismus a stranovou asymetrii. Zvláštní pozornost jsme věnovali míře oploštění proximální třetiny těla kosti stehenní a holenní. Pohlavní dimorfismus se liší v jednotlivých populacích. Nejméně statisticky signifikantně pohlavně dimorfních proměnných nalézáme v nejstarších, eneolitických souborech, naopak obě pohlaví se lišila v nejvíce proměnných v období raného středověku. Stranová asymetrie byla nejčastěji prokázána u šířkových rozměrů diafýz femuru i tibie, což je plně v souladu s dřívějšími výzkumy. Větší stranové rozdíly byly prokázány u rozměrů kosti stehenní. S výjimkou šířkových rozměrů femuru u žen byly vyšší...
|
|
| |
|
| |
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
| |
host ::
RSS.