|
|
Fotografka Marie Tomanová a americké mládí
Kopelentová, Tereza ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl přiblížit dokumentární fotografickou práci české fotografky Marie Tomanové, která dlouhodobě žije ve Spojených státech amerických. Ta se řadí k dlouhé tradici amerických dokumentárních fotografů, kteří vyobrazovali nastupující mladou generaci a její kulturu v USA. V teoretické části diplomová práce představí stručnou historii postavení mladé kultury v americké společnosti od počátku 20. století do počátku nultých let 21. století a přiblíží kontext fotografů a fotografek, kteří se dokumentování mladých generací od poloviny 20. století do současnosti věnovali. Mezi nimi představí i Marii Tomanovou coby nejvýraznější představitelku současnosti. V praktické části pak diplomová práce nabídne vizuální sociálně sémiotickou analýzu vybraných fotografií dříve představených fotografů a fotografek. V rámci analýzy se práce pokusí rozklíčovat základní hodnoty, které jsou ve fotografiích mladých Američanů zakódované, porovnat jejich proměnu v průběhu času a také se zaměřit na odlišnosti v přístupu jednotlivých autorů. V neposlední řadě se do této linie amerických dokumentárních fotografů pokusí zařadit dílo již zmíněné fotografky Marie Tomanové. V závěru této práce budou výsledky těchto analýz interpretovány.
|
|
|
Kritik nebo tvůrce ? Splývání role kulturního novináře a tvůrce audiovizuálního obsahu
Šafová, Julie ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Kritik nebo tvůrce? Splývání role kulturního novináře a tvůrce audiovizuálního obsahu se věnuje fenoménu, během kterého do sféry kulturní publicistiky pronikají osoby, které se samy věnují procesu tvorby kulturního díla. Práce nejprve s využitím odborné literatury vymezuje kulturní publicistiku a kritiku jako obecné žánry s jazykovými specifiky, věnuje se pojetí kritiky jako institucionálního zřízení a popisuje krizi kritického žánru a jeho podobě v digitalizovaném prostředí 21. století. Další kapitoly se zabývají také prekarizací práce, tedy jev, během kterého jsou stálé úvazky nahrazovány nejistou prací závislou na částečných úvazcích a jednorázových činnostech, který je pro český i světový segment kulturní publicistiky a jeho pochopení stěžejní. Práce vymezuje, jakým způsobem prekarizace práce ovlivňuje kulturní průmysl a mediální produkci. Cílem práce je zkoumat, jaký je mezi rolí kulturního publicisty a tvůrce audiovizuálního obsahu vztah, jakým způsobem se tento vztah promítá do aktivit osob, které zastávají obě role a jak se tyto role vzájemně doplňují. Praktickým výstupem práce je série osmi rozhovorů s respondenty a respondentkami, kteří se kromě audiovizuální kritiky věnují také kreativní výrobě, distribuci, PR nebo dramaturgii v oblasti audiovizuálního průmyslu....
|
|
|
Šumem proti binaritě - Jak ženy, queer a nebinární osoby využívají elektronickou hudbu a syntezátory jako (ná)stroj emancipace
Pátá, Julia ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Tato praktická bakalářská práce mapuje souvislosti mezi genderem a produkcí elektronické experimentální hudby, s důrazem na element syntezátorů, v tuzemských podmínkách. Práce dokumentuje, zda a jakým způsobem může elektronická experimentální hudba a syntezátory poskytovat inkluzivnější a přístupnější hudební infrastrukturu v České republice. Zároveň navazuje na oblast, která byla po několik desítek let opomíjená historickým/akademickým bádání a médií, a které se v posledních letech hlavně v souvislosti se zesílením hlasů genderových komunit dostává větší pozornosti. Dosvědčuje tomu například hudební dokument Sestry s tranzistory (2020) režisérky Lisy Rovner. V něm režisérka sleduje průkopnice experimentální elektronické hudby, na jejíž přísunu do značné míry stojí to, co dnes vnímáme jako elektronickou hudbu. Praktickým výstupem práce je série sedmi rozhovorů s osobnostmi pražské a brněnské elektronické scény, které ve své tvorbě zahrnují syntezátory a jsou rozděleny do několika kategorií podle role, které plní v rámci elektronické scény. Rozhovory jsou zpracované formou zinu a jednotlivé texty jsou doprovozeny analogovými fotografiemi. V nich se promítají různé přístupy k průniku genderu a elektronické hudby nebo práce se syntezátory, které ve výsledku komplexně tematizují možnosti reflexe...
|
|
|
Taneční parket jako bezpečný prostor: rozhovory s ženami české klubové kultury
Láska, Timon ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Praktická bakalářská práce Taneční parket jako bezpečný prostor: rozhovory s ženami české klubové kultury vznikla jako reakce na pokračující debatu o bezpečném prostoru v klubových kulturách, v nichž ale málokdy dostává místo k místo k vyjádření ta část společnosti, které se diskuze nejvíce týká, tedy ženy, queer komunita a další marginalizované skupiny. Problematika je v kontextu klubových kultur a převážně specifické kultury rave závažnější, protože se tyto kultury prezentují jako rovnostářské kultury bez jakékoliv marginalizace na základě pohlaví, genderu, rasy, národa či náboženství. Kromě genderové diverzity se práce zabývá také tématem bezpečného prostoru v rámci klubových kultur, tyto dvě problematiky spolu úzce a neoddělitelně souvisejí. Teoretická část práce představí pojmy, které se k tématu vztahují z historického i současného kontextu, zabývá se teorií žánru publicistického rozhovoru, genderu a genderové stereotypizace, bezpečného prostoru a v neposlední řadě i klubovými kulturami a specifickou klubovou kulturou rave. Vymezí také fungování a rozdíly mezi scénami obou měst, Prahy a Brna. Praktická část práce představí sérii deseti rozhovorů s ženami a nebinárními osoby klubových kultur Prahy a Brna, které se na jejich tvorbě významně podílejí. V každém z nich konkrétně představují...
|
|
| |
|
|
Mediální obraz seniorů v českých magazínech pro seniory
Sikorová, Renáta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak jsou staří lidé zobrazováni v médiích. Práce pomocí obrazové analýzy obsahu zkoumá pět magazínů pro seniory: Doba seniorů, Grand Generace, Revue 50 plus, Spokojený domov a Vital Plus, ročník 2015. První část této práce představuje teoretické koncepty, které se váží k této problematice. Je zde definován koncept stáří, pojem senior a určeny hranice stáří podle různých autorů. Další kapitola definuje reprezentaci reality v médiích a popisuje rozdílnost mediální a sociální reality. V kapitole Reprezentace stáří v médiích představujeme závěry českých a zahraničních studií, ze kterých jsme čerpali nejen v teoretické části, ale i při tvorbě výzkumného plánu. Čtvrtá kapitola se věnuje stereotypům a mýtům spojeným se stářím, stárnutím a se seniory. Součástí práce je samostatná obrazová analýza obsahu fotografií. Jejím předmětem jsou fotografie, na kterých jsou osoby nad 50 let. Tyto obrazy jsou analyzovány pomocí několika proměnných, které jsme si sestavili z českých a zahraničních výzkumů. Vycházíme především z české studie z roku 2007, jejíž výsledky pak porovnáváme s našimi. Cílem výzkumu je odpovědět na výzkumné otázky, vytvořit obraz seniorů, kteří se v magazínech pro osoby nad 50 let vykytují, a sledování trendu vývoje zobrazování starších osob v českých...
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Role fotoeditora jako gatekeepera
Vodáková, Lucie ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o práci českých fotoeditorů ve vybraných denících a týdenících. Detailně rozebírá, v čem konkrétně spočívá jejich úloha v rámci redakce, jak probíhá jejich den, s kým se na čem domlouvají a především, jak uskutečňují svá rozhodnutí, co se týče výběru fotografií. V první části teoreticky popisuji úlohu fotoeditorů jako gatekeeperů, snažím se porovnat, co obnášela jejich práce dříve a v čem spočívá dnes v éře technologické konvergence, a zabývám se i samotnou fotoeditorskou praxí, tedy vyhledáváním, vybíráním a shromažďováním obrazových materiálů. V druhé, analytické části vycházím především z hloubkových rozhovorů se samotnými fotoeditory a dalšími členy redakce s tím, že jejich informace konfrontuji s některými poznatky ze zahraničních publikací. Hlavním cílem mé práce je na vzorku šesti významných českých médií ukázat nástin, jak přibližně pracují fotoeditoři v českých médiích, v čem spočívá jejich úloha a jestli má jejich role v redakcích opodstatnění, nebo by se bez nich mediální svět obešel.
|
|
| |
|
|
Fotografie protestu v kontextu českého prostředí po roce 1989
Mňuková, Dominika ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá různé aspekty fotografie protestu v kontextu českého prostředí po roce 1989 se zaměřením na extrémní levici. Nejdříve objasňuje problematiku protestu, nového radikálního aktivismu a popisuje roli fotografie. Věnuje se rovněž roli médií a ve spojení s nimi se věnuje informování o protestech, konceptu morální paniky a významotvorné roli médií. Dále se zabývá ikonickými fotografiemi, problémem objektivity, emoční stránkou fotografie protestu a etikou fotožurnalismu. V další části objasňuje problematiku extremismu, vymezuje extrémní levici a z historického hlediska ji stručně mapuje na vybraných skupinách, mezi které patří zejména anarchisté. V kontextu extrémní levice práce dále popisuje největší protesty v České republice, které se udály za její účasti. Následují medailonky čtyř vybraných českých fotografů protestu Jaroslava Kučery, Karla Tůmy, Karla Cudlína a Petra Vrabce. V závěrečné fázi prostřednictvím rozhovorů práce zkoumá aspekty fotografie protestu a pomocí analýzy fotografií zmíněných fotografů analyzuje styl fotografování protestů a odhaluje případné zobrazovací stereotypy.
|
host ::
RSS.