Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 post­komunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
Optimalizace obsazení turnusů řidičů autobusové dopravy
Sokol, Petr ; Štěpán, Josef (oponent) ; Bartušek, Bohumír (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je vytvořit algoritmus pro určování optimálního plánu přidělení řidičů a vozidel na předem dané schéma jízd. Naším cílem při tvorbě plánu je minimalizace přímých nákladů spojených s přepravou. Zároveň se snažíme vytvořit vyvážený plán, s ohledem na vytížení řidičů a vozidel. Struktura problému plánování byla matematicky popsána sestavením rozsáhlého lineárního modelu, jehož součástí jsou algebraické formulace jednotlivých omezení, která je nutné v automobilové dopravě dodržovat. V tomto modelu figurují binární a reálné proměnné, jedná se tedy o model smíšeného celočíselného programování. O řešení celočíselných úloh se dá říci, že je obecně mnohem komplikovanější než řešení úloh bez celočíselných omezení. K praktickému řešení úlohy byl použit optimalizační software GAMS, který pro řešení celočíselných úloh používá algoritmus větvení a mezí. V GAMSu byl, na základě výše zmíněného modelu, sestaven programový kód, který je schopen pro sérii vstupních dat určit optimální plán obsazení jízd. Součástí práce je i několik vyřešených vzorových úloh.
Postavení presidentů v politickém systému Polska, Litvy a Rumunska
Javůrek, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Sokol, Petr (oponent)
Postavenípresidentů vpolitickém systému Polska, Litvy a Rumunska Nyní zbývá shrnout výše uvedené poznatky a odpovědět na otázky, které byly položeny v úvodu práce. Jak Polsko, tak Litva i Rumunsko zavedly polopresidentské systémy ve fázi transformace k demokratickému zřízení. Vliv přímo volených presidentů na průběh transformace však byl různý a lišil se případ od případu. Tam, kde proběhly presidentské volby dříve, je vliv presidenta na utváření systému patrnější, jako v Rumunsku a Polsku - první přímé presidentské volby zde proběhly v roce 1990 a to ještě před přijetím nových ústav. Presidenti Iliescu a Wal^sa (a do velké míry i Kwašniewski) tak měli více možností podílet se na vytváření nového institucionálního rámce, neboť byli zvoleni buď podle starých pravidel (dubnového dodatku v Polsku), nebo do určitého vakua s nepříliš jasným vymezením (jako v Rumunsku). Na druhou stranu president Brazauskas již přicházel do funkce, jejíž ústavní profil byl jasně dán a z pozice hlavy státu nemohl ovlivnit budoucí podobu systému, neboť nová definitivní ústava již byla přijata před jeho zvolením. Snaha ovlivnit podobu systému i zasahování do procesu konsolidace demokracie byla nejpatrnější v Polsku, kde se president Wal?sa snažil prosadit zachování a pokud možno i rozšíření vlivu presidenta v politickém systému....
Geopolitické aspekty novozélandské politiky v jižním Pacifiku
Strnad, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Sokol, Petr (oponent)
Nový Zéland během uplynulého století udělal obrovský krok směrem k jihopacifické identitě a na jeho politice směrem v oblasti se to výrazným způsobem promítlo. Jižni Pacifik je jednou z mála oblasti, kde se může ekonomická sila čtyřmilionového Nového Zélandu výrazně projevit. A také se projevuje. Nový Zéland bude i nadále hrát roli protektora a pomocníka bývalým državám - Cookovým ostrovům, Niue a svému jedinému zbývajícímu teritoriu, Tokelau. Ačkoliv je pravděpodobné, že se alespoň Cookovy ostrovy v dohledné době stanou řádným členem Commonwealthu a OSN, stále zůstanou ve volném přidruženi s Novým Zélandem kvůli ekonomickým poutům, jež jsou pro malý pacifický stát klíčová. Pro zbývající územi to plati dvojnásob. Do roku 2020 by se přesto na mapě jižního Pacifiku mohly objevit nové nezávislé státy - obyvatelé Bougainville si dlouhodobě přeji nezávislost na Papue-Nové Guineji, Nová Kaledonie se hlasitě hlási ke svým melanéským kořenům a stále důrazněji trvá na setřeseni koloniálních pout, podobný vývoj, byť slabší, lze pozorovat i ve Francouzské Polynésii. Nový Zéland se bude s Austrálii stále intenzivněji věnovat práci v regionálních organizacích, neboť jde patrně o nejschůdnějši cestu, jak v jižnim Pacifiku vytvořit stabilní demokratické prostředí. K tomu však museji všichni aktéři ujit dlouhou cestu,...
Spolupráce politických stran na nadnárodní úrovni v Evropě a její vývoj
Šimák, Vladislav ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Sokol, Petr (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se věnoval analýze a vývoji evropských politických stran a jejich spolupráci v institucionálním rámci Evropského parlamentu. Předpokládal jsem, že evropské politické strany mají v současné fázi jejich vývoje spíše statut stran složených z národních stran a jsou tak vzdálené běžným občanům. Dále jsem předpokládal existující potenciál pro další vývoj. Tyto teze se podařilo dokázat. Je důležité připomenout Evropskou lidovou stranu, jako subjekt, který je velmi integrovaný a velmi úzce spolupracuje. Již dlouhodobě je schopna se dohodnout na společném programu a úspěšně do sebe zahrnula strany ze tří různých směrů - liberální, konzervativní a křesťansko demokratické. Její politické aktivity jsou úspěšnější než u ostatních evropských politických stran, ale přesto je stále organizací kooperujících stran. Jako jediná však umožňuje individuální členství a ne pouze kolektivní skrze národní politickou stranu. Ve svém programu stále klade důraz na budoucí federalizaci EU, ale toto nadšení je ale proti minulosti utlumené. Pro všechny tyto důvody je jí nutné přiznat možnost dalšího vývoje. Strana evropských socialistů patří také k význačným stranám na půdě Evropského parlamentu, není však tak pokročilá v při spolupráci členských stran na rozdíl od ELS. Je v ní silný prvek konsensuálního...

Viz též: podobná jména autorů
1 Sokol, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.