|
|
Vasa vasorum koronárních tepen animálního modelu srdce
Patzelt, Matěj ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Laichman, Stanislav (oponent) ; Slížová, Dáša (oponent)
Vasa vasorum koronárních tepen je systém drobných cév, které vyživují stěnu věnčitých tepen. V poslední době je vasa vasorum připisován význam v patogenezi aterosklerózy, nekrózy tunica media, či v excesivním hojení intimy po zavádění stentů. Systém vasa vasorum je detailně popsán na patologicky změněných srdcích, nicméně studií, které by se zabývaly detailním popisem na zdravém lidském srdci nebo na jeho animálním modelu je minimum. Cílem dizertační práce bylo popsat strukturu a původ vasa vasorum koronárních tepen na animálním modelu srdce prasete, popsat historii termínu vasa vasorum a případně popsat vedlejší nálezy na zkoumaných vzorcích. V práci bylo dohromady použito 36 zdravých prasečích srdcí. Část z nich byla přes ústí koronárních tepen nastříknuta tuší a následně histologicky zpracována, další srdce byla rovnou fixována in toto ve formolu a histologicky zpracována, zbylá část srdcí byla nastříknuta přes ústí koronárních tepen pryskyřicí mercox a poté byly vytvořeny korozivní preparáty koronárních tepen. Tyto vzorky se vyhodnocovaly pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Histologické zpracování vzorků spočívalo v barvení Hematoxylinem Eosinem, Weigert van Giessonem a modrým trichromem. Vzniklé preparáty byly prohlédnuty pomocí světelného mikroskopu. Ve vzorcích byly popsány pouze...
|
|
|
Anthropometric-Biomechanical Characteristics of Selected Parts of the Human Skeleton Based on Principal Loads and Stiffnesses
Kuchař, Michal ; Slížová, Dáša (vedoucí práce) ; Báča, Václav (oponent) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Kostra je základní podpůrný systém lidského těla a pasivní složka pro jakýkoliv možný pohyb. Tvar a mechanické vlastnosti kosti jsou dány jak jejím embryologickým původem, tak funkcí. Kost je schopna přenášet mechanické zatížení s optimálním množstvím energie a tento tok energie lze dokumentovat buď mechanickým testováním nebo počítačovým modelováním. Rozhodl jsem se pro druhou z možností a formuloval jsem tuhosti jako jednu z nejdůležitějších vnitřních modalit k určení celkové kvality kostí. Tuhost jako veličina je široce používaným biomechanickým měřítkem odrážejícím geometrické, topologické a materiálové vlastnosti dané kosti. Je definována jako odpor kosti proti deformaci v reakci na aplikovanou sílu. Cílem disertační práce je studovat a popsat tzv. charakteristickou tuhost kostí pomocí virtuálních modelů založených na snímcích počítačové tomografie a spektrálního rozkladu matice tuhosti. Charakteristická tuhost jako zcela nový deskriptor kostní tkáně bude dále porovnána s lokálním rozložením kostní hustoty i se sadou vybraných antropometrických měření za účelem testování její pohlavní specificity. Pro studium pohlavní rozdílnosti je zároveň nutné vyvinout automatický systém schopný rozpoznat a generovat antropometrické orientační body na kosti. Lokalizace nejmenších tuhostí a jejich směrů má...
|
|
|
Histochemické změny po účinku vysoce toxických inhibitorů cholinesteráz ve vybraných částech centrální a periferní nervové stoustavy
Hájek, Petr ; Slížová, Dáša (vedoucí práce) ; Kassa, Jiří (oponent) ; Lichnovský, Václav (oponent)
Souhrn NPL patří mezi nejsilnější známé jedy. Vojenské nebo teroristické použití nervově paralytických látek je stále aktuální. Středem zájmu toxikologů je proto v současné době vývoj co nejúčinnějšího antidota jak pro profylaktické použití, tak pro terapii otravy NPL. Hlavní toxický účinek NPL je inhibice enzymu acetylcholinesterázy (AChE), čímž tyto látky ovlivňují cholinergní nervový přenos. Kvantitativní histochemii AChE jsme proto zvolili za metodu, schopnou posoudit efekt silných organofosfátů morfologickým přístupem, s použitím digitální analýzy obrazu. Cílem této práce bylo popsat touto metodou jak obraz otravy NPL v jednotlivých částech nervové soustavy, tak účinek profylaktik a antidot proti NPL. Laboratorní potkany jsme intoxikovali LD50 nebo 1,2x LD50 NPL (Tabun, Soman, Sarin, VX or RVX). V druhé fázi jsme vyšetřovali skupiny s kombinací NPL a profylaktika či antidota, uvedené níže. Kryostatové řezy mozků byly histochemicky vyšetřeny simultánní detekcí AChE dle Karnovskyho a Rootse s detekcí alkalické fosfatázy. Naše výsledky prokazují snížení aktivity AChE ve všech studovaných strukturách CNS při použití středních letálních dávek NPL, více u G-látek než u V-látek. Dále jsme prokázali reaktivační účinek obidoximu při otravě tabunem, méně silný reaktivační účinek látky HI-6, příznivý...
|
|
| |
|
|
Histochemické změny po účinku vysoce toxických inhibitorů cholinesteráz ve vybraných částech centrální a periferní nervové stoustavy
Hájek, Petr ; Slížová, Dáša (vedoucí práce) ; Kassa, Jiří (oponent) ; Lichnovský, Václav (oponent)
Souhrn NPL patří mezi nejsilnější známé jedy. Vojenské nebo teroristické použití nervově paralytických látek je stále aktuální. Středem zájmu toxikologů je proto v současné době vývoj co nejúčinnějšího antidota jak pro profylaktické použití, tak pro terapii otravy NPL. Hlavní toxický účinek NPL je inhibice enzymu acetylcholinesterázy (AChE), čímž tyto látky ovlivňují cholinergní nervový přenos. Kvantitativní histochemii AChE jsme proto zvolili za metodu, schopnou posoudit efekt silných organofosfátů morfologickým přístupem, s použitím digitální analýzy obrazu. Cílem této práce bylo popsat touto metodou jak obraz otravy NPL v jednotlivých částech nervové soustavy, tak účinek profylaktik a antidot proti NPL. Laboratorní potkany jsme intoxikovali LD50 nebo 1,2x LD50 NPL (Tabun, Soman, Sarin, VX or RVX). V druhé fázi jsme vyšetřovali skupiny s kombinací NPL a profylaktika či antidota, uvedené níže. Kryostatové řezy mozků byly histochemicky vyšetřeny simultánní detekcí AChE dle Karnovskyho a Rootse s detekcí alkalické fosfatázy. Naše výsledky prokazují snížení aktivity AChE ve všech studovaných strukturách CNS při použití středních letálních dávek NPL, více u G-látek než u V-látek. Dále jsme prokázali reaktivační účinek obidoximu při otravě tabunem, méně silný reaktivační účinek látky HI-6, příznivý...
|
|
| |
|
|
Výskyt osifikací v žeberních chrupavkách člověka (radiologická, histologická a histochemická studie)
Rejtarová, Olga ; Slížová, Dáša (vedoucí práce) ; Kreuzberg, Boris (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
SOUHRN Chrupavka žeber patří podobně jako chrupavka kloubní, štítná a tracheální do skupiny tzv. permanentních chrupavek, tedy chrupavek, které neosifikují nebo podléhají pouze nekompletní osifikaci. Osifikace kaudálních žeberních chrupavek (chrupavek 2. - 10. žebra), podobně jako chrupavka kloubní, je dosud považována za projev degenerace, přestože chrupavky tracheální, štítná, ale i chrupavka 1. žebra podle recentních studií osifikují fyziologicky. Osifikace žeberních chrupavek začíná v různém věku a vyskytuje se jen u určitého procenta lidí. Podoba osifikačních změn je u mužů a žen odlišná. Přestože byla otázka etiologie a zejména výskytu osifikací v různých populacích centrem vědeckého zájmu mnoha studií a chrupavčitá tkáň byla studována v posledních desetiletích velmi intenzivně také na mikroskopické úrovni, zůstává řada těchto otázek prozatím bez přesvědčivé a jednoznačné odpovědi. Vzhledem k heterogenitě a rozporuplnosti literárních údajů a nedostatečnému množství informací v naší literatuře jsme se rozhodli vyhodnotit výskyt osifikací žeberních chrupavek ve vzorku české populace, ověřit existenci pohlavního dimorfismu osifikací a zdokumentovat vývoj osifikačních změn na mikroskopické úrovni a tím přispět k lepšímu pochopení procesu osifikace v hyalinní chrupavce lidských žeber. Naší studii jsme...
|
|
| |
host ::
RSS.