|
|
Participatory, deliberative and agonistic democracy: current theories and practical applications
Sekerák, Marián ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Müller, Karel B. (oponent)
Prudce se měnící politické prostředí v našich západních liberálních demokraciích představuje velkou výzvu nejenom pro volené politické reprezentanty, ale také pro akademiky a vědce. Ve své disertační práci představuji a objasňuji hlavní principy a myšlenky tří v současnosti dominantních, mimořádně diskutovaných a slibných teorií demokracie, konkrétně participativní demokracie, deliberativní demokracie a agonistický pluralismus, jehož původkyní je belgická teoretička Chantal Mouffe. Rovněž je do disertace zahrnuta kritika těchto teorií a nejvýznamnější body polemiky s nimi. První z teorií představených v teoretické části disertace je participativní demokracie, která je aktuálně zejména ve slovenském prostředí poměrně opomíjena. Je představena prostřednictvím děl Carole Patemanové, C. B. Macphersona a Benjamina Barbera. Jejich myšlení o občanském zahrnování do veřejného života se jeví opětovně jako hodné povšimnutí, a to zejména ve světle měnících se podmínek demokratického občanství - především co se týče poklesu voličské účasti v mnoha zemích EU, zvyšující se příjmové nerovnosti, poklesu společenské solidarity a spolupráce, rostoucí netolerance a nespokojeností se zastupitelskou demokracií a jejími institucemi. Tato teorie byla podrobena zkoumání na příkladu evropských občanských iniciativ, které...
|
|
|
Participatory, deliberative and agonistic democracy: current theories and practical applications
Sekerák, Marián ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Müller, Karel B. (oponent)
Prudce se měnící politické prostředí v našich západních liberálních demokraciích představuje velkou výzvu nejenom pro volené politické reprezentanty, ale také pro akademiky a vědce. Ve své disertační práci představuji a objasňuji hlavní principy a myšlenky tří v současnosti dominantních, mimořádně diskutovaných a slibných teorií demokracie, konkrétně participativní demokracie, deliberativní demokracie a agonistický pluralismus, jehož původkyní je belgická teoretička Chantal Mouffe. Rovněž je do disertace zahrnuta kritika těchto teorií a nejvýznamnější body polemiky s nimi. První z teorií představených v teoretické části disertace je participativní demokracie, která je aktuálně zejména ve slovenském prostředí poměrně opomíjena. Je představena prostřednictvím děl Carole Patemanové, C. B. Macphersona a Benjamina Barbera. Jejich myšlení o občanském zahrnování do veřejného života se jeví opětovně jako hodné povšimnutí, a to zejména ve světle měnících se podmínek demokratického občanství - především co se týče poklesu voličské účasti v mnoha zemích EU, zvyšující se příjmové nerovnosti, poklesu společenské solidarity a spolupráce, rostoucí netolerance a nespokojeností se zastupitelskou demokracií a jejími institucemi. Tato teorie byla podrobena zkoumání na příkladu evropských občanských iniciativ, které...
|
|
|
Revoluce v Rojavě a její ideologické kořeny
Rut, Václav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Sekerák, Marián (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou revolucí v Rojavě a jejími ideologickými kořeny. Rojava je region na severu Sýrie, obývaný převážně kurdskou populací, ve kterém probíhá od počátku syrské občanské války velmi specifická revoluce, jejíž kořeny leží v myšlení Abdullaha Öcalana a Murrayho Bookchina. Tato práce se zaměřuje na teoretické koncepty libertariánského municipalismu a demokratického konfederalismu. Tyto koncepty jsou představeny v rámci kontextu děl a životů obou myslitelů. Dále se práce věnuje současnému poznání o rojavské revoluci. Cílem práce je srovnat a zhodnotit ideologické kořeny této revoluce, a jejich implementaci v Rojavě. Prostor je také dán kritické reflexi revoluce ze strany mezinárodní levice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace sociálních utopií
Zukal, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Sekerák, Marián (oponent)
Utopie, dokonalé místo, místo které neexistuje. Místo, které je odděleno od vnějšího světa a plně soběstačné. Koncepcí ideálního státního zřízení se zabývaly desítky filosofů a politických myslitelů. V Antice to byl Platón ve svých dílech Ústava a Zákony. V raném křesťanství náboženské komunity, které se snažily žít v ideálních společenstvích podle božího slova. V období renesance to byl Thomas More, jehož Utopie dala název celému žánru, nebo Tomasso Campanella a jeho Sluneční stát. Tito autoři se stali průkopníky utopického socialismu. Utopií se ve stejné době zabýval i Francis Bacon, který ji spíše než sociálně pojal vědecky. Po nich následovali moderní utopičtí socialisté, jako byli Charles Fourier, nebo Robert Owen. Poslední část vývoje utopií tvoří takzvané dystopie, neboli antiutopie. Nejznámějšími dystopickými díly jsou Matrix, nebo 1984 od George Orwella.
|
host ::
RSS.