Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 122 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postavení a činnost státní a skryté církve v Československu v letech 1968-1989
Dušková, Denisa ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je zmapovat poválečný vývoj skryté a oficiální církve na území Československa, a to konkrétně v letech 1968-1989. Práce je zaměřena především na činnost a postavení římskokatolické církve a jejího vztahu ke komunismem řízenému státu. Práce se pak zabývá převážně neoficiálními církevními aktivitami a podzemními skupinami, zejména společenstvím Koinótés vedeným klíčovou postavou skryté církve, Felixem M. Davídkem. Ústředním pramenem je pak soubor výslechových protokolů pořízených Státní bezpečností zabývající se tajnými církevními aktivitami společenství utvořeného kolem biskupa Fridolína Zahradníka.
Bachaři, vězně politického nenáviděti budeš! Borská vzpoura jako prostředek k utužení disciplíny uvnitř Sboru vězeňské stráže?
Zeman, Kryštof ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950. Snaží se postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován, jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení. Popisuje přípravu a realizaci následné politické kampaně, jež měla znásobit účinky procesu směrem ke Sboru vězeňské stráže. Zároveň hledá odpovědi na otázky, zda primárním cílem procesu bylo skutečně utužit disciplínu v SVS, nebo vládnoucí diktatura jím sledovala i další záměry a jak, a jestli vůbec, byla o procesu informována široká veřejnost. Pozornosti se dostane i obětem tohoto případu a jejich dalšímu osudu. Práce čerpá především z originálních dokumentů z fondů Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek. Klíčová slova Sbor vězeňské stráže, věznice, vzpoura, dozorce, politický vězeň
Pohotovostní prapory SNB v nasazení proti banderovcům
Ondrák, Vlastimil ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Pohotovostní prapory SNB v nasazení proti banderovcům Práce se zabývá vznikem a nasazením speciálních útvarů Sboru národní bezpečnosti proti banderovcům pronikajícím na území Československa s časovým vymezením od května do října 1947 a poté do dubna 1948. Práce nabízí ucelený pohled na rozsahem největší nasazení bezpečnostních sborů ČSR po 2. světové válce, včetně výzbroje, výstroje a taktiky. Dále se věnuje politickému aspektu tažení a politické zaměření velitelského sboru s ohledem na události února 1948. Prostor je poskytnut také vzniku a činnosti Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády. Práce vychází primárně z materiálů Archivu Muzea Policie České republiky v Praze Na Karlově a Archivu bezpečnostních složek v Praze Na Struze.
English-Speaking Communists, Communist Sympathisers and Fellow-Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War Years.
Geaney, Kathleen Brenda ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Doctoral Dissertation PhDr. Kathleen Brenda Geaney English-Speaking Communists, Communist Sympathizers and Fellow- Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War (Anglicky mluvící komunisté, komunističtí sympatizanti a podporovatelé a Československo v počátcích studené války) Anotace Disertace se věnuje těm členům a sympatizantům komunistické strany, kteří cestovali skrze železnou oponu, aby na vlastní oči viděli život v nové lidové demokracii. Výzkum se zaměřuje na Československo v počátcích studené války, které se stalo cílem až překvapujícího množství anglojazyčných turistů. Práce ukazuje, že sovětský příklad sloužil jako model pro přijímání těchto návštěvníků pro oficiální místa v Praze. Československé úřady si nicméně tento vzor přizpůsobily na základě získaných zkušeností, místních podmínek a také geopolitického kontextu. Přístup k nim byl přizpůsobován na základě hodnocení jejich přínosu a důležitosti pro věc komunismu. Klíčová slova: Československo, komunismus, studená války, anglicky-mluvící cizinci, metody pohostinosti
Gustáv Husák. Politická biografie se zvláštním zřetelem k česko-slovenským vztahům ve 20. století
Macháček, Michal ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Letz, Róbert (oponent)
Bibliografický záznam: Michal MACHÁČEK: Gustáv Husák. Politická biografie se zvláštním zřetelem k česko-slovenským vztahům ve 20. století, disertační práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2017, 476s. [784 normostran]. Abstrakt Disertační práce se věnuje veřejné činnosti, myšlenkovému světu a obrazu politika JUDr. Gustáva Husáka, CSc. (1913-1991), jenž s různou intenzitou a v rozličných ohledech vstupoval šedesát let do česko-slovenského veřejného prostoru a pohybuje se v něm prakticky dodnes. Text vychází z široce pojaté pramenné základny a je vystavěn chronologicky, místy prokládán tematickými okruhy, přičemž se jedná o kombinaci narativního a výkladového přístupu. První kapitola je zaměřena na Husákovo mládí, na faktory, které ho přivedly ke komunistickému hnutí, a na jeho ranou aktivistickou činnost. Navazuje pojednání o Husákově počínání za druhé světové války, problematizována je jeho odbojová činnost, účast na propagandistickém zájezdu na nacisty dobytou Ukrajinu či vize Slovenska jako svazové republiky Sovětského svazu. Následná participace Husáka na Slovenském národním povstání zaručila legitimizaci jeho další politické kariéry v poválečném období, kdy úspěšně vedl zápas o komunistický monopol politické moci v Československu a snažil se prezentovat Komunistickou stranu Slovenska jako stranu...
Katolická mírová hnutí 1948-1968 v Československu s důrazem na osobu Josefa Plojhara
Adamus, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Účelem diplomové práce je zmapovat činnost a organizaci katolických mírových hnutí v Československu mezi roky 1948-1968, konkrétně pak tzv. Celostátního mírového výboru, Velehradského výboru a Mírového hnutí katolického duchovenstva a zasadit je do širšího rámce tzv. mírové ideologie. V práci bude kladen důraz na osobu Josefa Plojhara, který stál v čele těchto hnutí a reprezentoval křídlo tzv. vlasteneckých kněží.

Rychlík, Jan, ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války
Hubený, David ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války David Hubený Československo získalo Podkarpatskou Rus zcela nečekaně po první světové válce. Republika se obětavě snažila pomoci tamějšímu slovanskému národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu vymanit se z chudoby a nevzdělanosti, ale Podkarpatská Rus nezapadala do koncepce československé státnosti. Někteří českoslovenští politici (např. Karel Kramář) vnímali republiku a její misi na Podkarpatské Rusi jen jako roli "věrného správce", který, až přijde čas, předá Podkarpatskou Rus Rusku. Naopak již od dvacátých let 20. století českoslovenští komunisté nazývali toto území Zakarpatskou Ukrajinou a tvrdili, že místní slovanské obyvatelstvo jsou Ukrajinci. Republika sama nijak nechtěla zasahovat do národnostního vývoje. Za druhé republiky se moci na Podkarpatské Rusi zmocnili ukrajinští nacionalisté paktující se s nacisty. První viděli Podkarpatskou Rus jako ukrajinský Piemont, jenž sjednotí všechny Ukrajince v jednom státě, druzí jako ideální nástroj pro destabilizaci SSSR otevřením citlivé ukrajinské otázky. Vztahy československých bezpečnostních složek k ukrajinským nacionalistům byly velmi špatné. Ukrajinští nacionalisté byli oprávněně vnímáni jako obdivovatelé a kolaboranti nacistů, osoby neštítící se vyhrožovat pogromy českého obyvatelstva a povstání...
Vědomí vlastní svébytnosti u Srbů z Dalmácie. A rozvoj srbské státní myšlenky v Království Dalmácie v letech 1878 -1905
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
(česky) Tématem mojí práce je přiblížení sporných otázek týkajících se národního vymezení srbské komunity v Dalmácii mezi lety 1878 až 1905. Jedná se o dílčí posouzení vztahu pra-voslavné církve a srbského národního hnutí v Dalmácii. Dále se práce zaměřuje na zformová-ní komunity římskokatolických Srbů a jejich vnitřní profilací. Zkoumán je rovněž srbský pří- stup k jejich konfliktu s Chorvaty v rámci Dalmácie. Práce má též přiblížit historiografické spory vedené na toto téma mezi chorvatskými a srbskými historiky. V práci se přibližuji okolnosti zformování srbského národního hnutí a vzniku samostatné politické srbské strany. Ve zvoleném období se věnuji v rámci strany prezentovanému přístupu k pravoslaví a přístupu vedení pravoslavné církve k vymezení srbské národní identity. Dále se zabývám římskokatolickými Srby a spornými otázkami s nimi spojenými. Zaměřil jsem se také na postoj srbské reprezentace k chorvatskému národnímu hnutí a vypo- řádání se s jeho nároky v rámci vlastního národního projektu. Zjistil jsem, že propojení mezi liberálním srbským národním hnutím a místním vedením pravoslavné církve bylo těsnější, než je běžně uváděno v odborné literatuře. V případě Srbů katolíků se mi podařilo přiblížit konflikt mezi jejich vírou a národní identitou, ale i jejich roli v místním...
Jozef Lenárt a jeho doba
Cvrček, Lukáš ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent) ; Pavlovič, Richard (oponent)
Disertační práce Jozef Lenárt a jeho doba pojednává o životě a politickém působení předního komunistického politika Jozefa Lenárta. Vyprávění začíná Lenártovým dětstvím na slovenském venkově a dospíváním ve službách koncernu Baťa, kde se Jozef Lenárt vyučil. Přes vylíčení Lenártovy účasti v povstání na Slovensku pak autor přechází k hlavnímu tématu práce. Tím je Lenártovo bezmála 45 let dlouhé politické působení v různých stranických a státních funkcích. Jozef Lenárt se během své dlouhé kariéry stal mimo jiné předsedou československé vlády a členem nejužšího vedení KSČ. Autor v přímé kontradikci ke konceptu totalitarismu a široce sdíleným představám o stranickém vedení jako názorově monolitickém mocenském centru zasadil politické působení Jozefa Lenárta do popisu vzájemných interakcí uvnitř diktátorského režimu, definoval Lenártovy vlastní postoje a příslušnost k určité zájmovým či názorovým skupinám a zhodnotil, nakolik úspěšně se mu dařilo své názory prosazovat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 122 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Rychlík, Jan,
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.