Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Konec liberální demokracie v České republice
Rathous, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o stavu demokracie v České republice. Jak napovídá její název, cílem je odpovědět na otázku, zda nastává konec liberální demokracie. Hypotézou, ze které autor vychází, je, že politický vývoj v České republice zaznamenal výraznou proměnu a Česká republika se tak v posledních letech odvrací od liberálně demokratického uspořádání. V první části práce proto autor představuje koncept liberální demokracie z teoretického pohledu, včetně jeho vývoje s důrazem na problematickou genezi. Představeny jsou i koncepty jako defektní či neliberální demokracie. Na základě toho následně autor formuluje kritéria liberální demokracie. Další část práce popisuje politický vývoj České republiky s důrazem na období po roce 1989 a sleduje naplnění těchto kritérií. S ohledem na výzkumnou otázku autor rovněž formuluje tezi o tom, zda v minulosti v České republice došlo k etablování liberální demokracie či nikoliv, a předkládá pro toto své tvrzení argumenty. Jedná se tedy o případovou studii s využitím kvalitativní analýzy. Práce vznikla jako reakce na značně chaotickou debatu ve veřejném prostoru, v níž zaznívají tvrzení o konci první České republiky ze stran novinářů i politiků, aniž by byly zmíněny souvislosti a racionální argumenty. Autorovým záměrem je tedy stanovit této debatě určitý rámec.
Srovnání předvolebních průzkumů a výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2010 a 2013
Rathous, David ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou předvolební průzkumy, jejich přesnost a limity. Přestože se tyto průzkumy těší ve veřejném prostoru velké pozornosti, nejsou vzhledem k jejich problematice dostatečně zdůrazňována jejich omezení. Ve své práci se nejprve zabývám teorií a přibližuji způsob, jakým předvolební průzkum vzniká. Pro utvoření kontextu je v textu stručně představena historie předvolebních průzkumů a jejich role v politickém prostoru. Zabývám se také limity předvolebních průzkumů a tím, co ovlivňuje jejich přesnost. V textu jsou dále představeny různé metody, které se během předvolebních šetření využívají. Vysvětlen je zde i rozdíl mezi jednotlivými typy výsledků z předvolebních průzkumů. Svůj prostor dostala také otázka možného vlivu těchto průzkumů na rozhodování voličů. V další části práce ověřuji přesnost předvolebních průzkumů jejich srovnáním s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR v letech 2010 a 2013. Do této studie byly zahrnuty tři české agentury: CVVM, Median a STEM. Významnou roli v této práci s ohledem na její závěr hrají i údaje o tom, kdy se čeští občané rozhodují, zda k volbám dorazí a kterou stranu budou volit. Cílem této práce je zjistit, zda výsledky voleb odpovídají předvolebním průzkumům a co nejvíce ovlivňuje jejich přesnost.
Konec liberální demokracie v České republice?
Rathous, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o stavu demokracie v České republice. Jak napovídá její název, cílem je odpovědět na otázku, zda nastává konec liberální demokracie v České republice. Hypotézou, ze které autor vychází, je, že politický vývoj v České republice zaznamenal výraznou proměnu a země se tak v posledních letech odvrací od liberálně demokratického uspořádání. V první části práce proto autor představuje koncept liberální demokracie z teoretického pohledu, včetně jeho vývoje s důrazem na problematickou genezi. Představeny jsou i koncepty jako defektní či neliberální demokracie. Na základě toho následně autor formuluje kritéria liberální demokracie. Další část práce popisuje politický vývoj České republiky s důrazem na období po roce 1989 s cílem prozkoumat, zda došlo k naplnění kritérií liberální demokracie. S ohledem na výzkumnou otázku autor rovněž formuluje tezi o tom, zda v minulosti v České republice došlo k etablování liberální demokracie či nikoliv, a předkládá pro toto své tvrzení argumenty. Jedná se tedy o případovou studii s využitím kvalitativní analýzy. Práce vznikla jako reakce na značně chaotickou debatu ve veřejném prostoru, v níž zaznívají tvrzení o konci první České republiky ze stran novinářů i politiků, aniž by byly zmíněny souvislosti a racionální argumenty. Autorovým záměrem...
Konec liberální demokracie v České republice
Rathous, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o stavu demokracie v České republice. Jak napovídá její název, cílem je odpovědět na otázku, zda nastává konec liberální demokracie. Hypotézou, ze které autor vychází, je, že politický vývoj v České republice zaznamenal výraznou proměnu a Česká republika se tak v posledních letech odvrací od liberálně demokratického uspořádání. V první části práce proto autor představuje koncept liberální demokracie z teoretického pohledu, včetně jeho vývoje s důrazem na problematickou genezi. Představeny jsou i koncepty jako defektní či neliberální demokracie. Na základě toho následně autor formuluje kritéria liberální demokracie. Další část práce popisuje politický vývoj České republiky s důrazem na období po roce 1989 a sleduje naplnění těchto kritérií. S ohledem na výzkumnou otázku autor rovněž formuluje tezi o tom, zda v minulosti v České republice došlo k etablování liberální demokracie či nikoliv, a předkládá pro toto své tvrzení argumenty. Jedná se tedy o případovou studii s využitím kvalitativní analýzy. Práce vznikla jako reakce na značně chaotickou debatu ve veřejném prostoru, v níž zaznívají tvrzení o konci první České republiky ze stran novinářů i politiků, aniž by byly zmíněny souvislosti a racionální argumenty. Autorovým záměrem je tedy stanovit této debatě určitý rámec.
Srovnání předvolebních průzkumů a výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2010 a 2013
Rathous, David ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou předvolební průzkumy, jejich přesnost a limity. Přestože se tyto průzkumy těší ve veřejném prostoru velké pozornosti, nejsou vzhledem k jejich problematice dostatečně zdůrazňována jejich omezení. Ve své práci se nejprve zabývám teorií a přibližuji způsob, jakým předvolební průzkum vzniká. Pro utvoření kontextu je v textu stručně představena historie předvolebních průzkumů a jejich role v politickém prostoru. Zabývám se také limity předvolebních průzkumů a tím, co ovlivňuje jejich přesnost. V textu jsou dále představeny různé metody, které se během předvolebních šetření využívají. Vysvětlen je zde i rozdíl mezi jednotlivými typy výsledků z předvolebních průzkumů. Svůj prostor dostala také otázka možného vlivu těchto průzkumů na rozhodování voličů. V další části práce ověřuji přesnost předvolebních průzkumů jejich srovnáním s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR v letech 2010 a 2013. Do této studie byly zahrnuty tři české agentury: CVVM, Median a STEM. Významnou roli v této práci s ohledem na její závěr hrají i údaje o tom, kdy se čeští občané rozhodují, zda k volbám dorazí a kterou stranu budou volit. Cílem této práce je zjistit, zda výsledky voleb odpovídají předvolebním průzkumům a co nejvíce ovlivňuje jejich přesnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.