Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postoje obyvatel Českého Krumlova v reakci na sociokulturní dopady cestovního ruchu
Porubová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat postoje obyvatel Českého Krumlova vůči sociokulturním dopadům cestovního ruchu. Pomocí faktorové analýzy dat, získaných během dotazníkového šetření, pojmenovává autorka pět základních sfér sociokulturních dopadů, jejichž dílčí pozitivní, či negativní vnímání utváří celkový respondentův postoj. Na základě shlukové analýzy odpovědí v těchto sférách představuje práce typologii postojů o čtyřech typech - advokáti, skeptici, environmentálně orientovaní a nerozhodní. Pozitivní a negativní vnímání jednotlivých sfér odkazuje na teorii sociální směny o balancování přínosů a ztrát na straně rezidenta v interakci s cestovním ruchem. Práce následně identifikuje dvě kritické sféry - sociokulturní a životní úroveň, které jsou dle slov teorie sociální směny primárními zdroji negativ a ztrát, což dokazuje také doprovodný průzkum skladby podniků v centru města, který ukazuje na nedostatečné množství podniků pro místní obyvatele.
Problematika integrace Čechů ve Velké Británii
Porubová, Tereza ; Čížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Tato práce zachycuje proces integrace Čechů v britské společnosti v Londýně. Pomocí narativních rozhovorů a zúčastněného pozorování popisuje jejich začlenění, které je za pomoci Gordonovy teorie asimilace členěno na kulturní a strukturální úroveň. Na základě výzkumu pak práce zjišťuje, že k integraci dochází i bez kulturní asimilace, jejíž integrační funkci může přebírat strukturální integrace skrze pronikání migrantů do institucionálních struktur a vytvářením primárních a sekundárních vztahů. Fakt, že kulturní asimilace není pro integraci zásadní, podporují také pozorovatelné projevy transnacionalismu u migrantů, kteří udržují kulturní hodnoty a návyky původního domova, současně se tak vylučují s existencí plnohodnotné kulturní asimilace.
Fenomén nové citlivosti v českém umění 60. let 20. století
Porubová, Tereza ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Tereza Porubová Fenomén nové citlivosti v šedesátých letech dvacátého století Bakalářská práce RESUMÉ Fenomén nové citlivosti se zrodil v šedesátých letech dvacátého století, která byla obdobím prudkých změn a uměleckého kvasu, jejichž, v historii naší země dosud nevídaný, kvantitativní rozvoj učinil z této periody zlomové období. Již na sklonku padesátých let se přihlásila ke slovu zde dosud nevídaná koncepce výtvarného díla, racionální estetika, která dávala přednost konstrukci, kalkulu, geometrickému řádu a uplatnění pravidel hry před romantickou tradicí, literárními zdroji a upřednostňovanou surrealistickou linií. Ta našla své uplatnění ve sféře nové citlivosti, kterou tvořila volně sdružená skupina moderních výtvarníků. Její program velmi pregnantně definoval teoretik umění Jiří Padrta, jako nový druh citlivosti k dynamickému pohybu ve strukturách současné doby - "čistý a jasný jak v první den zrození, zároveň nasycený celou soudobou lidskou zkušeností." Šlo mu o rozchod s organickou přírodou, obrat směrem k objektivním tendencím, opřeným o "důsledné principy konstruktivního pořádku, proporce a čísla" a o objevení nové poezie, opěvující technický svět, vytvořený lidskými mozky. S tím souvisí i odkaz na nový humanismus, který se vyznačuje devízou věcnosti a konkrétnosti. V těchto myšlenkách bychom mohli...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.