|
|
Molecular bases for the effect of exercise on postmenopausal bone health
Mocová, Klára ; Škubica, Patrik (vedoucí práce) ; Pikner, Richard (oponent)
Hormonální změny způsobené menopauzou, zejména pokles hladiny estradiolu, vedou k rychlému úbytku kostní hmoty. Díky tomu je významné procento žen po menopauze ohroženo rozvojem osteoporózy. Postmenopauzální osteoporóza ovlivňuje celkové zdraví a kvalitu života žen. Pravidelná fyzická aktivita je považovaná za jeden ze způsobů, kterými se dá zmírnit proces úbytku kostní hmoty a předejít křehkosti kostí. Mnoho molekul se účastní reakce kostí na mechanickou zátěž při cvičení, přičemž některé z nich jsou produkované přímo kostními buňkami a jiné pocházejí z ostatních tkání, například myokiny nebo cytokiny. Molekulární souvislosti mezi kostními změnami způsobenými menopauzou a reakcí kostí na cvičení nejsou zatím dobře prozkoumány, obzvlášť s ohledem na různé typy cvičení nebo individuální rizika osteoporózy. Lepší porozumnění těmto souvislostem by nám mohlo pomoci lépe pochopit, jak přesně cvičení ovlivňuje postmenopauzální kosti. Tyto informace by mohly rovněž přispět k vytvoření účinnějších programů pro prevenci osteoporózy prostřednictvím cvičení a k rozvoji lepších preventivních a léčebných přístupů týkajících se postmenopauzální osteoporózy. Klíčová slova: menopauza, kostní metabolismus, fyzická aktivita, cvičení, postmenopauzální osteoporóza
|
|
|
Environmental impact of construction products containing waste glass
Dibdiaková, Magdaléna ; Mocová, Klára Anna (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
V tejto práci sa zaoberám vplyvom odpadového skla na životné prostredie, jeho skládkovaním, a recykláciou do nového skla alebo iných materiálov. Uvádzam ako vplývajú rôzne fyzikálno-chemické vlastnosti skla na prostredie, v ktorom sa nachádza. Poukazujem na využitie odpadového skla v stavebnom priemysle, konkrétne ako prímesi do betónu, a jeho vplyv na vlastnosti takéhoto materiálu. Súčasťou práce je vlastný výskum zameraný na toxicitu výluhov drveného skla rôznej farby ako aj HPC betónu s prímesou drveného skla. Za týmto účelom bol prevedený test na rastline Lemna minor, čím sa posudzovala inhibícia rastu, celkového chlorofylu (a,b) a pomer celkových chlorofylov (a,b) ku karotenoidom. Súčasťou výskumu bola aj prvková analýza výluhov vzoriek skla a HPC betónu. Kľúčové slová: sklo, toxicita, betón, Lemna minor, recyklácia
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů 7,8-dihydroxykumarinů s mědí
Mocová, Klára ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Maixnerová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Klára Mocová Konzultant: Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název rigorózní práce: Stanovení stechiometrie komplexů 7,8-dihydroxykumarinů s mědí Měď je díky své přítomnosti v řadě enzymů důležitá pro správné fungování organismu. Její zvýšená hladina může ovšem zapříčinit různé zdravotní komplikace. Kumariny jsou látky přírodního nebo syntetického původu, jejichž společnou charakteristikou je základní 1,2-benzopyronový skelet. Jsou známé mimo jiné svou antioxidační aktivitou, mezi níž lze zařadit schopnost chelatovat kovy a tvořit s nimi komplexy. Stechiometrie komplexu je pak jeho důležitou charakteristikou. Cílem této in vitro studie bylo stanovit stechiometrii komplexů 7,8- dihydroxykumarinů s mědí. Zabývali jsme se chelatační aktivitou 7,8-dihydroxy-4- methylkumarinu a 7,8-dihydroxykumarinu s Cu+ a Cu2+ ionty. K měření byla použita přímá UV-Vis spektrofotometrie při čtyřech (pato)fyziologicky významných hodnotách pH (4,5; 5,5; 6,8 a 7,5). Oba testované kumariny chelatovaly Cu2+ ionty ve stejném stechiometrickém poměru (od 2:1 k 1:1) - a to pouze v prostředí třech nejvyšších hodnot pH. Cu2+ ionty při pH 4,5, ani Cu+ ionty v žádném z testovaných pH nebyly uvedené kumariny schopny...
|
|
|
Odezva primárních fotosyntetických procesů u jednoděložných rostlin s C3 a C4 typem fotosyntézy na aplikaci steroidních látek
Frimlová, Klára ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Mocová, Klára Anna (oponent)
Brassinosteroidy a ekdysteroidy jsou přirozeně se vyskytující látky v rostlinách. Cílem této práce bylo zjistit, zdali exogenně aplikované steroidní látky, jako jsou brassinosteroidy (24-epibrassinolid, 28-homobrassinolid, 24-epicastasteron) a ekdysteroidy (20-hydroxyekdyson) budou mít vliv na morfologii a primární fotosyntetické procesy u vybraných zástupců jednoděložných rostlin, a to ječmene, pšenice, kukuřice a čiroku. Použita byla nedestruktivní metoda měření rychlé kinetické indukce fluorescence chlorofylu a u zkoumaných rostlinných druhů. Hodnocení primárních fotosyntetických procesů probíhalo v pěti časových obdobích od ošetření rostlin steroidními látkami na různě starých listech. Odpověď na ošetření steroidními látkami se odlišovala druh od druhu. Rostliny ošetřené steroidními látkami vykazovaly týden po ošetření rozdíly ve své morfologii oproti kontrolním rostlinám, ale většina rozdílů byla neprůkazných. Z hodnocených rostlin nejcitlivěji reagovala na ošetření steroidními látkami pšenice, u níž byla nalezena celá řada průkazných rozdílů v morfologických parametrech. Exogenně aplikované látky neměly vliv na maximální kvantový výtěžek fotosystému II u čiroku. U ostatních zkoumaných rostlin byly prokázány změny fotosyntetických parametrů odrážející stav elektron-transportního řetězce v...
|
|
|
Odezva primárních fotosyntetických procesů u jednoděložných rostlin s C3 a C4 typem fotosyntézy na aplikaci steroidních látek
Frimlová, Klára ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Mocová, Klára Anna (oponent)
Brassinosteroidy a ekdysteroidy jsou přirozeně se vyskytující látky v rostlinách. Cílem této práce bylo zjistit, zdali exogenně aplikované steroidní látky, jako jsou brassinosteroidy (24-epibrassinolid, 28-homobrassinolid, 24-epicastasteron) a ekdysteroidy (20-hydroxyekdyson) budou mít vliv na morfologii a primární fotosyntetické procesy u vybraných zástupců jednoděložných rostlin, a to ječmene, pšenice, kukuřice a čiroku. Použita byla nedestruktivní metoda měření rychlé kinetické indukce fluorescence chlorofylu a u zkoumaných rostlinných druhů. Hodnocení primárních fotosyntetických procesů probíhalo v pěti časových obdobích od ošetření rostlin steroidními látkami na různě starých listech. Odpověď na ošetření steroidními látkami se odlišovala druh od druhu. Rostliny ošetřené steroidními látkami vykazovaly týden po ošetření rozdíly ve své morfologii oproti kontrolním rostlinám, ale většina rozdílů byla neprůkazných. Z hodnocených rostlin nejcitlivěji reagovala na ošetření steroidními látkami pšenice, u níž byla nalezena celá řada průkazných rozdílů v morfologických parametrech. Exogenně aplikované látky neměly vliv na maximální kvantový výtěžek fotosystému II u čiroku. U ostatních zkoumaných rostlin byly prokázány změny fotosyntetických parametrů odrážející stav elektron-transportního řetězce v...
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů 7,8-dihydroxykumarinů s mědí
Mocová, Klára ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Maixnerová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Klára Mocová Konzultant: Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název rigorózní práce: Stanovení stechiometrie komplexů 7,8-dihydroxykumarinů s mědí Měď je díky své přítomnosti v řadě enzymů důležitá pro správné fungování organismu. Její zvýšená hladina může ovšem zapříčinit různé zdravotní komplikace. Kumariny jsou látky přírodního nebo syntetického původu, jejichž společnou charakteristikou je základní 1,2-benzopyronový skelet. Jsou známé mimo jiné svou antioxidační aktivitou, mezi níž lze zařadit schopnost chelatovat kovy a tvořit s nimi komplexy. Stechiometrie komplexu je pak jeho důležitou charakteristikou. Cílem této in vitro studie bylo stanovit stechiometrii komplexů 7,8- dihydroxykumarinů s mědí. Zabývali jsme se chelatační aktivitou 7,8-dihydroxy-4- methylkumarinu a 7,8-dihydroxykumarinu s Cu+ a Cu2+ ionty. K měření byla použita přímá UV-Vis spektrofotometrie při čtyřech (pato)fyziologicky významných hodnotách pH (4,5; 5,5; 6,8 a 7,5). Oba testované kumariny chelatovaly Cu2+ ionty ve stejném stechiometrickém poměru (od 2:1 k 1:1) - a to pouze v prostředí třech nejvyšších hodnot pH. Cu2+ ionty při pH 4,5, ani Cu+ ionty v žádném z testovaných pH nebyly uvedené kumariny schopny...
|
|
| |
host ::
RSS.