|
|
Za zdi léčebny: vnitřní a vnější prostory psychiatrické léčby
Macejková, Eva ; Pišteková, Danica (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Múr Brut je pokračovaním dišputácie na tému ako prostredia inštitúcií iniciujú a formujú konkrétne čítanie rozmanitých aktivít, ovplyvňujúcich vzťahy a väzby medzi prostredím, personálom a pacientom. Otázky týkajúce sa moci, možnosti voľby, dohľadu, kontroly a hlavne vyjednávania priestorových hraníc medzi nimi, sú prítomné v celej knihe, práve to bolo pre mňa hnacou silou. Projekt tiež skúma vnútronárodný kontext Slovenska a snaží sa prísť na to, kde leží možný dôvod stagnácie priestoru v týchto inštitúciách. Následne predkladá variácie možností zásahov do stávajúcich sedimentov, a zároveň načrtáva možný pozitívny vzor.
|
|
|
Architektura inscenující interakce v prostoru
Krettková, Karin ; Zervan, Marián (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Architektonický prostor je prostorem inscenovaným, architekti pomocí plánu vytyčují interakce člověka s prostorem, člověka s člověkem, ale i prostoru s prostorem samotným. Tím se Architektura stává inscenací oscilující mezi aktuálním a virtuálním prostorem. Doba je rychlá a stále zrychlujeme. Donedávna opomíjená virtuální složka architektury tak nabývá stále většího významu. Opět tak vzniká potřeba srovnat si svou pozici. Diplomová práce se skrze kritickou interpretaci textů, staveb a událostí snaží nalézt takovou pozici, takové praktiky a takové nástroje architektury, které umožní ztělesňovat neustále se metamorfujícího se ducha doby. Spíše než o stanovení kánonu, podle nějž by se mělo konstruovat se snažím o prosévání významů, realit a afirmací doby, které mi umožní si srovnat úhel pohledu, stanovit si pozici a připravit se na vstup do profese architekta. Text je tvořen třemi vrstvami. První je esej snažící se skrze interpretaci současné scény společnosti a role architektury v ní zodpovědět na otázku: Co se stalo archi-tektuře? Druhá vrstva se skrze příklad vývoje zobrazování architektury, zabývá nezbytností zapojení vědomí při konstruování architektury, skrze níž strukturujeme krajinu člověka. Třetí vrstvou je samotná forma práce, která se snaží nalézt takové médium architektury, které by umožnilo aktualizovat diskurs a rozhýbat stojaté vody současnosti, uvězněné mezi neschopností mladé generace číst a nezbytností kritického čtení k rozvíjení vědomých procesů. A čím jiným je architektura než vědomou reorganizací prostoru?
|
|
|
OD VÝCHODU NA ZÁPAD: VZTAHY, KOLIZE A ODCHYLKY ČESKÉ A JAPONSKÉ KULTURY
Vaculík, David ; Čapková, Helena (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní výzkum zabývající se studiem vybrané literatury o japonské tradiční a moderní architektuře a zahradách, archivním výzkumem dochovaných staveb 20. století v Čechách ovlivněných česko-japonskými vztahy a dobovou percepcí Japonska v očích českého odborného i nezainteresovaného publika. Součástí byl také výběrový slovník japonských slov a pojmů obsahující studijní překlady z angličtiny vybrané architektonické literatury vztahující se k danému tématu. Výstup měl formu Objevitelské knihy s krátkým slovníkem, obrazovými daty a antologií překladových textů. Na tento předběžný „seznamovací výzkum“ diplomová práce navazuje dvěma hlavními částmi. V první části (A) se věnuje koncepcím tvorby prostoru a prostorových elementů hluboko zakořeněným v japonských tradičních staveních, jak byly znovu objeveny a promyšleny zejména japonskými architekty 20. století – ti tyto koncepce nadále používali a oživovali ve své vlastní tvorbě. Text mapuje jejich pochopení japonské tradiční architektury. Dále na příkladu třech japonských tradičních prostorových „ikon“, čtyřech děl japonských architektů 20. století a třech děl českých architektů v různých fázích 20. století práce sonduje vztahy těchto dvou architektonických kultur v evropském kontextu. Druhou část (B) tvoří texty k architektonickému návrhu modelového, utopického bydlení. Celý návrh se řídí příběhem – scénářem, který utváří takovou časovou a prostorovou posloupnost, jež není v souladu s klasickým vnímáním času ani prostoru ale spirálovitě narůstá. Další dílčí část tento příběh interpretuje do časoprostorových gradientů a prvků. Části C a D obsahují závěry a použitou literaturu. Modelové stavby jsou navrženy ve škále měřítek: nejmenší příbytek (kapsle), minimální byt, komunitní byt, dům, vila, město a rakev. Komponování jednotlivých scénářů a struktur respektuje pohyb po spirále, kde můžeme zároveň sledovat i cykličnost samotného života, který končí poslední terminální fází vymykající se gradientu měřítek – rakví. Tyto jednotlivé návrhy se inspirují studovanými jevy a elementy, texty a stavbami japonské a evropské architektury s jejich vzájemnými vztahy. Cílem této práce je nejprve studovat prostorové, časové, ale také světelné a barevné možnosti japonské tradiční a moderní architektury v kontextu s těmi evropskými, zejména českými. Dalším cílem je navrhnout modelový, utopický projekt bydlení s gradientem vrstvení prostorů, struktur, materiálů, průhledů a osvětlení na základě různých herních strategií a také maximy „Form follows fiction“.
|
|
|
PO TĚŽBĚ. Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení
Vicanová, Nela ; Eristavi, Irakli (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem krajiny spojené s těžbou černého uhlí na území Karvinska. Krajina ostravsko-karvinské uhelné pánve, která utrpěla antropogenní devastaci způsobenou těžbou suroviny, se potýká s problémy souvisejícími s nestabilitou terénu. Zásadní pro výzkum a projekt jsou získaná data, která určují tematickou polohu, investigativní a analytický rámec projektu. Pomocí klíčových dat se formulují stěžejní otázky a rizika. Výzkum přesahuje do geologických a krajinných témat, což je určující pro přehodnocení architektonické praxe v takto nestabilních podmínkách. Prvním z cílů práce je získat data pro vlastní vizualizaci stabilizovaných a nestabilních oblastí krajiny po těžbě na základě rozhovorů s odborníky a mapových podkladů. Dále budou tyto informace analyzovány a interpretovány tak, aby bylo možno vymezit zájmové území a navrhnout v něm jaká by mohla být budoucnost nestabilního území. A konečně třetím z cílů je navrhnout novou, utopickou vrstvu stávající krajiny.
|
|
|
Architektura inscenace a instalace časoprostoru. Případové studie Robert Willson a James Turrell
Kučerová, Kristýna ; Chovanec, Samuel (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá podrobnou analýzou a komparací dvou děl divadelního režiséra Roberta Wilsona a vizuálního umělce Jamese Turrella - inscenací Dorian (2022) a sérií architektonických instalačně-inscenačních prostor Skyspace (od 1980). Experimentální režisér Robert Wilson (1941, USA) a experimentující vizuální umělec James Turrell (1943, USA) se ve své tvorbě zabývají také otázkou reflexe a introspekce lidského vnímání uměleckého díla: inscenačního prostoru v divadle a inscenovaného prostoru ve vizuálním umění a architektuře. Oba dva tito umělci jsou fascinováni světlem, s nímž pracují jako s prostorotvorným prostředkem a instrumentem vnímání času. Kombinací intenzit, barevností světla, stínu, tmy, jejich proměnami a vzájemným rámováním vytváří jedinečné vizuálně-prostorová aranžmá. Přesně komponované, stylizované a kontrolované inscenační prostředí diváky vede k prožívání prostoru a času a k jejich reflexi zcela netradičním způsobem: u Wilsona změnou vnímání díky přesné rytmizaci a vysoké jevištní stylizaci pohybu a stasis a u Turrella díky speciálně vypočteným, konstruovaným a osvětlovaným instalačně-inscenačním prostředím. Právě změna, introspekce a reflexe vnímání těchto jevů je společným faktorem, hlavní misí obou umělců. Snaží se diváky uvést do reflexivního a možná také kontemplativního, téměř meditativního stavu, kdy sami prožijí a uvědomí si, jakým způsobem, a zda vůbec, vnímají jedním, několika anebo všemi svými smysly. Diplomní práce prostřednictvím prožitku, popisu ale také analytických a komparačních diagramů zkoumá, v čem tedy spočívají společné a individuální vlastnosti konkrétních děl navozujících reflexi inscenovaných smyslových prožitků a vjemů, jak jednotlivé prožívané i exaktně měřitelné jevy a elementy na diváky mohou působit, zda jeden převažuje nad druhým a do jaké míry, nebo v jaké jsou v souhře. Jakým časům a prostorům dávají vznikat a co je anebo není na nich inscenačního a architektonického?
|
|
|
Mezi uměním a divákem. Expozice. Projekce. Inter-akce.
Bureš, Jan ; Hájek, Petr (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá koncepčním návrhem prostoru pro Společnost Svobodných Umění na území města Brna v návaznosti na instituci Domu Umění města Brna. Zastřešujícím motivem Společnosti Svobodných Umění se stává Festival Společnosti Svobodných Umění (FSSU). Návrh navazuje na výzkumně teoretickou část, zkoumající vztahy mezi současným uměním a kánonem, problematiku výstavních prostorů a institucí zabývajících se vystavováním a prezentací výtvarného umění, roli spektáklu v rámci těchto institucí a roli výtvarného umění ve společnosti. Dále navazuje na výzkum vycházející z knihy Co je filosofie? od filosofa Gillese Deleuze, jejichž úvahy dále rozvijí a hledá tak vztah mezi filosofií, uměním a vědou, jejichž ústředním motivem je tvorba, jejich vzájemnými vztahy a tím, jak se ovlivňují, překrývají a doplňují. Celá práce je koncipována jako utopický návrh nové typologie architektury a vztahů, mezi jednotlivými vědeckými, uměleckými a filosofickými obory. Jedním z klíčových motivů práce je také pokus o zmapování procesu toho, jak samotný návrh vznikal a formoval se.
|
|
|
PO TĚŽBĚ. Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení
Vicanová, Nela ; Eristavi, Irakli (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem krajiny spojené s těžbou černého uhlí na území Karvinska. Krajina ostravsko-karvinské uhelné pánve, která utrpěla antropogenní devastaci způsobenou těžbou suroviny, se potýká s problémy souvisejícími s nestabilitou terénu. Zásadní pro výzkum a projekt jsou získaná data, která určují tematickou polohu, investigativní a analytický rámec projektu. Pomocí klíčových dat se formulují stěžejní otázky a rizika. Výzkum přesahuje do geologických a krajinných témat, což je určující pro přehodnocení architektonické praxe v takto nestabilních podmínkách. Prvním z cílů práce je získat data pro vlastní vizualizaci stabilizovaných a nestabilních oblastí krajiny po těžbě na základě rozhovorů s odborníky a mapových podkladů. Dále budou tyto informace analyzovány a interpretovány tak, aby bylo možno vymezit zájmové území a navrhnout v něm jaká by mohla být budoucnost nestabilního území. A konečně třetím z cílů je navrhnout novou, utopickou vrstvu stávající krajiny.
|
|
|
OD VÝCHODU NA ZÁPAD: VZTAHY, KOLIZE A ODCHYLKY ČESKÉ A JAPONSKÉ KULTURY
Vaculík, David ; Čapková, Helena (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní výzkum zabývající se studiem vybrané literatury o japonské tradiční a moderní architektuře a zahradách, archivním výzkumem dochovaných staveb 20. století v Čechách ovlivněných česko-japonskými vztahy a dobovou percepcí Japonska v očích českého odborného i nezainteresovaného publika. Součástí byl také výběrový slovník japonských slov a pojmů obsahující studijní překlady z angličtiny vybrané architektonické literatury vztahující se k danému tématu. Výstup měl formu Objevitelské knihy s krátkým slovníkem, obrazovými daty a antologií překladových textů. Na tento předběžný „seznamovací výzkum“ diplomová práce navazuje dvěma hlavními částmi. V první části (A) se věnuje koncepcím tvorby prostoru a prostorových elementů hluboko zakořeněným v japonských tradičních staveních, jak byly znovu objeveny a promyšleny zejména japonskými architekty 20. století – ti tyto koncepce nadále používali a oživovali ve své vlastní tvorbě. Text mapuje jejich pochopení japonské tradiční architektury. Dále na příkladu třech japonských tradičních prostorových „ikon“, čtyřech děl japonských architektů 20. století a třech děl českých architektů v různých fázích 20. století práce sonduje vztahy těchto dvou architektonických kultur v evropském kontextu. Druhou část (B) tvoří texty k architektonickému návrhu modelového, utopického bydlení. Celý návrh se řídí příběhem – scénářem, který utváří takovou časovou a prostorovou posloupnost, jež není v souladu s klasickým vnímáním času ani prostoru ale spirálovitě narůstá. Další dílčí část tento příběh interpretuje do časoprostorových gradientů a prvků. Části C a D obsahují závěry a použitou literaturu. Modelové stavby jsou navrženy ve škále měřítek: nejmenší příbytek (kapsle), minimální byt, komunitní byt, dům, vila, město a rakev. Komponování jednotlivých scénářů a struktur respektuje pohyb po spirále, kde můžeme zároveň sledovat i cykličnost samotného života, který končí poslední terminální fází vymykající se gradientu měřítek – rakví. Tyto jednotlivé návrhy se inspirují studovanými jevy a elementy, texty a stavbami japonské a evropské architektury s jejich vzájemnými vztahy. Cílem této práce je nejprve studovat prostorové, časové, ale také světelné a barevné možnosti japonské tradiční a moderní architektury v kontextu s těmi evropskými, zejména českými. Dalším cílem je navrhnout modelový, utopický projekt bydlení s gradientem vrstvení prostorů, struktur, materiálů, průhledů a osvětlení na základě různých herních strategií a také maximy „Form follows fiction“.
|
|
|
Mezi architekturou a uměním: Recepce vzájemných vztahů
Lehkoživová, Irena ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Mitášová, Monika (oponent) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Irena Lehkoživová Mezi architekturou a uměním: Recepce vzájemných vztahů Disertační práce Abstrakt Disertační práce se zabývá vztahem současné architektury a výtvarného umění. Sleduji příklady takových pojetí a způsobů, v nichž se architektura a umění prostupují a navzájem ovlivňují, a to, jakým způsobem k tématu přistupují vybraní tvůrci. Podrobná analýza díla a myšlenek jednotlivých vybraných architektů či umělců je tak doplněna o objasnění jejich postupů a východisek. Cílem práce je nahlédnout vytyčenou látku a její kontext, osvětlit zapojené koncepce, strategie a fungování mechanismů a přenosy témat, postupů a technik tvorby. Práce se skládá ze tří kapitol, samostatných případových studií. První kapitola sleduje tendence a změny ve vystavování architektury, které pod vlivem umění směřují k vytváření komplexnějších diváckých zážitků. Uvádím zde dva příklady a přístupy této tendence. V první části je to přístup k výstavách švýcarské dvojice Herzog & de Meuron, druhá část se věnuje architektonickým instalacím, které pod vlivem instalačního umění umožňují návštěvníkovi přímou prostorovou zkušenost. Jako modelový příklad je zde použita výstava Sensing Spaces (Londýn, 2014). Ústředním tématem druhé kapitoly je idea rodinného domu a s ním spojené představy domova. Obojí je neodmyslitelně propojeno s naším...
|
|
|
Japan Modern Architecture 1945-1970. Discourse in the mid-20th-century Europe
Hojda, Ondřej ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Mitášová, Monika (oponent) ; Speidel, Manfred (oponent)
Tato disertační práce se zabývá myšlením a představami o japonské architektuře v západním, hlavně evropském diskurzu mezi lety 1945 a 1970. Někteří architekti zaznamenali překvapivé podobnosti mezi principy moderní architektury a tradičním Japonskem poprvé ve dvacátých letech, po druhé světové válce pak tyto podobnosti vyvolaly mezi architekty široký zájem. Tento zájem odrážela bohatá publikační činnost, která nemá ve svém záběru a hloubce obdobu, pokud jde o neevropské civilizace. Cílem této práce je zmapovat takto vzniklou rozpravu, určit hlavní témata, která byla s Japonskem spojována, a ukázat jejich širší význam. Zdrojem jsou především tištěná prameny: architektonické časopisy a knihy o architektuře. Hodí se tu dobře pojem "obraz," protože jde o reprezentaci jedné kultury v jiné; zajímají nás dějiny idejí, ale i vizuální reprezentace hlavně pomocí fotografie. Tento výzkum zároveň řeší obecné otázky porozumění "jinému". Hlavní část práce tvoří analýza různých reprezentací Japonska v tištěných médiích o architektuře. Abychom prozkoumali počátky tohoto myšlení, začínáme podrobněji u dvou píšících architektů ze 30. let 20. století - Tecuró Jošidy a Bruno Tauta, a dále sledujeme psaní o Japonsku u mnoha dalších architektů, mezi nimiž nejznámější je asi Walter Gropius. Sledujeme také vývoj diskuse o...
|
host ::
RSS.