|
|
Hodnocení bolesti při rehabilitační léčbě vertebrogenního algického syndromu
Pechová, Petra ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením bolesti při léčbě vertebrogenního algického syndromu. V teoretické části je stručně rozpracována problematika funkce a funkčních poruch a přístup autorů tzv. Pražské školy rehabilitace k problematice Vertebrogenního algického syndromu. Pozornost je věnována především chronickému stádiu Vertebrogenního algického syndromu, na jehož hodnocení bylo zaměřeno dotazníkové šetření. V praktické části předkládáme výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem je ovlivněna bolest u osob trpících Vertebrogenním algickým syndromem, kteří se léčili na Klinice rehabilitačního lékařství FNKV v letech 2009 a 2010. V hodnocení vycházíme z přeloženého dotazníku Brief Pain Inventory (BPI), který dotazovaní pacienti vyplňovali před léčbou na konci léčby. Dotazník BPI hodnotí obě složky bolesti, vnímání bolesti (senzorickou složku) i ovlivnění života pacienta bolestí (reaktivní složku). Hodnotí se také úleva od bolesti, kvality bolesti a pacientův pohled (vnímání) bolesti. V souhrnu z vyhodnocení výsledků lze říci, že intenzivní třítýdenní léčebná rehabilitační terapie je účinná v ovlivnění bolesti u Vertebrogenního algického syndromu, a to jak ohledně snížení intenzity subjektivně pociťované bolesti (kvantity), tak ohledně menšího omezení aktivit z denního...
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy u paraplegiků po míšní lézi
Dušková, Tereza ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
Rehabilitace pacientů s míšní lézí začíná bezprostředně po úraze. Před započetím cílené terapie je nutné provést specifické neurologické vyšetření podle ASIA protokolu (American Spinal Injury Association), které umožní stanovit úroveň a rozsah neurologického poškození. V terapii se využívají specifické rehabilitační postupy a metody, jejichž využitím se snažíme minimalizovat neurologický a funkční deficit po vzniku míšního poranění. Řadí se mezi ně postupy patřící do rehabilitačního ošetřovatelství, pasivní a aktivní pohyby, metody založené na neurofyziologickém podkladě, techniky respirační fyzioterapie manipulační léčba, cvičení na přístrojích (MotoMed, Lokomat), FES, IMF-terapie, vertikalizace, relaxační techniky, fyzikální terapie a další. Cílem léčebné rehabilitace v akutní, subakutní i chronické fázi míšního poranění je snaha o maximální obnovu postižených funkcí, co nejlepší využití zbytkového svalového potenciálu a vytvoření náhradních mechanismů k dosažení co nejvyšší úrovně soběstačnosti a kvality života.
|
|
|
Objektivizace posturálních mechanismů u pacientů s míšní lézí
Mirská, Eliška ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
Při aktivitách člověka během dne, je důležité zajištění posturální jistoty rovnovážnými, vzpřimovacími a obrannými reakcemi. Lidé s poškozením míchy v oblasti Th1 až Th7 mají horní končetiny neurologicky v pořádku, v oblasti hrudníku jsou svaly ochrnuté pod úrovní léze a břišní svalstvo je při úplném1 poškození míchy v horní hrudní páteři vždy ochrnuto. Důležitou složkou terapie pacientů s míšní lézí je aktivace posturálního systému pomocí senzomotorické stimulace. V centru Paraple používají jako jeden z prvků senzomotorického cvičení sed na válci. Cílem práce bylo objektivně zhodnotit vliv terapie na válci na posturální systém pacientů s míšní lézi. Jako nejvhodnější objektivní metoda byla vybrána povrchová elektromyografie. Byl vytvořen soubor testovacích pohybů na lehátku i na válci. Vybraní pacienti byli otestováni před pobytem v centru při cvičení na lehátku i na válci. Po desetidenním pobytu byli otestování stejnou sadou cviků a bylo provedeno vyhodnocení svalové aktivity. Měřením bylo zjištěno, že je vhodné zařadit senzomotorickou stimulací v subakutní fázi po poranění míchy, kdy je větší možnost ovlivnit centrálního řízení postury a podpořit schopnost centrální facilitace hypoaktivních svalů (lze aktivovat i ochrnuté svaly). Vzorec posturální aktivity může být změněn učením, cvičení na válci je...
|
|
| |
|
|
Zhodnocení pohybových změn osob s vertebrogenním algickým syndromem/bederní oblasti pomocí TETRAXu
Škvorová, Kateřina ; Mende, Karel (vedoucí práce) ; Vacek, Jan (oponent)
Tématem této práce je zhodnocení pohybových změn osob s vertebrogenním algickým syndromem bederní oblasti pomocí TETRAXu. První část je teoretická. Zde je shrnuta anatomie a kineziologie páteře, dále je zde popsán vertebrogenní algický syndrom se zaměřením na funkční poruchy. Na konci teoretické části jsou dále popsány základní principy posturografie a přístroje Tetrax, metodika senzomotorické stimulace a využití třídimenzionálního Spacecurl. V druhé, praktické části, se zabývám cvičením tří probandů na přístroji 3D Spacecurl s vlivem na jejich pohybové změny před a po cvičení.
|
|
| |
|
|
Rehabilitace při syndromu karpálního tunelu
Chorvátová, Magdaléna ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
V teoretické části práce jsou shromážděny základní poznatky o syndromu karpálního tunelu - etiologie, patofyziologie a klinický obraz. Dále se zde popisuje anatomie a funkce ruky v návaznosti na SKT, dia-gnostika onemocnění a možnosti léčby. Bakalářská práce uvádí i možnosti prevence v případě práce s výpočetní technikou. V praktické části je uveden konkrétní případ pacienta s onemocněním SKT a je popsáno užití léčebných metod za cílem oddálit chirurgický zákrok. K aplikaci léčby byla zvolena pacientka ve věku 36 let, u které bylo neurologem diagnostikováno těžké stadium SKT. Pacientka absolvovala 8 individuálně cílených terapií v průběhu čtyř týdnů, během kterých proběhlo důkladné vyšetření, byly prováděny různé metody léčby, zejm. mobilizace, elektroterapie, termoterapie a také instruktáž autoterapie. Výsledky ukázaly, že prodělaná terapie přinesla subjektivní i objek-tivní zlepšení a operační léčba tak byla oddálena. Zlepšení subjektivních potíží přetrvává i s časovým odstupem po fyzioterapii. Praktická část práce byla limitována počtem terapií a jejich délkou.
|
|
| |
|
|
Instabilita krční páteře a fyzioterapie
Kupec, Karel ; Herbenová, Alena (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
V první a druhé kapitole je popsána oblast krční páteře z hlediska anatomie a v druhé z hlediska kineziologie. Po seznámení se s krční páteří jako celkem je ozřejmen pojem instabilita a uvedeny parametry, které se na vzniku instability podílejí. Práce se věnuje strukturám zajišťujícím stabilitu, tedy subsystémům dle Panjabiho. Dále se věnuje svalovému aparátu v oblasti C páteře, protože aktivitu hlubokých svalů považuje autor v terapii instability za nejstěžejnější. V kapitole o diagnostice je zahrnuto vyšetření C páteře, spolu se speciálními testy na instabilitu. Terapie je popsána v poslední části a je zaměřena na hluboký stabilizační systém, který ve správné souhře s povrchovým systémem zajišťuje správnou stabilitu.
|
|
| |
host ::
RSS.