|
|
Pravěká kultura a zrození lidské imaginace
Půtová, Barbora ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Malina, Jaroslav (oponent) ; Valde-Nowak, Paweł (oponent)
Předmětem disertační práce Pravěká kultura a zrození lidské imaginace je interdisciplinární analýza vzniku, vývoje a interpretace pravěkého umění. Tato práce aspiruje jak na etablování akademické disciplíny pracovně označené jako pravěké umění, tak na postižení geneze lidské tvořivosti a imaginace z perspektivy věd o člověku, kultuře a umění. První část disertační práce je zaměřena na fenomén tzv. protoumění. Jedná se o neutilitární artefakty, které byly hominidy vytvořeny již v období starého a středního paleolitu. Proto jsou také předmětem četných vědeckých polemik na téma geneze symbolických projevů lidského chování. V této souvislosti jsou analyzovány kresebné a malířské projevy lidoopů, které někteří vědci považují za důkaz toho, že nelze stanovit hraniční čáru, které odděluje člověka od ostatních primátů. Možná právě proto jsou za klíčový důkaz geneze lidské kreativity označena díla parietálního mladopaleolitického umění. Ta ale byla na sklonku 19. století vystavena skepsi, kritice a zpochybňování z hlediska své prehistorické autenticity. Snahu o porozumění smyslu a významu pravěkých artefaktů dokládá kapitola věnovaná dějinám interpretace, teorií a hypotéz formulovaných na téma původu lidské tvořivosti a umění. Skutečnost, že symbolické projevy chování souvisí s materiální bází kultury, dokládá část...
|
|
|
Nenáboženská spiritualita v postmoderní době. Spiritualita a nové paradigma
Němečková, Kamila ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Malina, Jaroslav (oponent)
Hlavním tématem disertační práce Nenáboženská spiritualita v postmoderní době, s podtitulem Spiritualita a nové paradigma, je analýza nenáboženské spirituality v kontextu nových horizontů, jež odkrývá věda nového paradigmatu, a které mění pohled na realitu a postavení člověka ve vesmíru. Studie předkládá možné členění současných přístupů ke spiritualitě, a následně je vybudován nástin teoretického modelu nové disciplíny, který umožňuje zabývat se komplexním studiem spirituality v širokých interdisciplinárních a transdisciplinárních souvislostech. Pro tento nový navrhovaný vědní obor je v práci předložen název spirituologie. Spiritualita, která byla z karteziánsko-newtonovského pojetí světa vyřazena, zažívá v 21. století renesanci. Spiritualita je komplexní a mnohovýznamový fenomén, jehož obsah se v současném diskurzu stále tvoří. Přestože pojem sám pochází z křesťanské teologie, je dnes vnímán nábožensky neutrálně. Ve společnosti se ustálil až na konci 20. století v souvislosti se sekularizací a privatizací náboženství, kdy nahradil dříve používaný termín religiozita, silně spjatý s institucí náboženství. Spiritualita představuje z pohledu nového paradigmatu důležitou, vrozenou dimenzi života a je nedílnou součástí lidské existence a univerzálního řádu věcí. Nahlížena jako proces kultivace duše,...
|
|
|
Experiment a výzkum kultury
Ehmigová, Zuzana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Malina, Jaroslav (oponent)
Tato rigorózní práce navazuje na diplomovou práci, ve které jsem se zabývala kulturologickou analýzou experimentu, jako nástroje výzkumu sociokulturních jevů. Poskytla jsem nástin vývoje experimentální metody jako takové, následně jsem popsala její uplatnění v psychologii, především ale v archeologii a antropologii. Cílem rigorózní práce je téma rozšířit a prohloubit, především ale poukázat na to, v čem přesně tkví potenciál metody experimentu pro kulturologii. Do kapitoly o vývoji experimentu byla zařazena postava ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova a to s přihlédnutím k jeho vlivu na americkou behaviorální psychologii. Téma použití experimentu v psychologii pak bylo rozšířeno právě o představitele behaviorální či neobehaviorální psychologie, s příkladem konkrétních experimentů. Zvláštní zřetel je kladen na použití experimentální metody v archeologii, kde je mimo jiné zpracována problematika pravěkého umění. V rigorózní práci úmyslně popisuji použití experimentální metody napříč různými vědními obory, a tím dokazuji, jak je metoda pokusu interdisciplinární, pružná a nadčasová. V závěru práce jednoznačně deklaruji hlavní výhody experimentální metody v kontextu současného výzkumu kultury.
|
|
|
Pravěká kultura a zrození lidské imaginace
Půtová, Barbora ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Malina, Jaroslav (oponent) ; Valde-Nowak, Paweł (oponent)
Předmětem disertační práce Pravěká kultura a zrození lidské imaginace je interdisciplinární analýza vzniku, vývoje a interpretace pravěkého umění. Tato práce aspiruje jak na etablování akademické disciplíny pracovně označené jako pravěké umění, tak na postižení geneze lidské tvořivosti a imaginace z perspektivy věd o člověku, kultuře a umění. První část disertační práce je zaměřena na fenomén tzv. protoumění. Jedná se o neutilitární artefakty, které byly hominidy vytvořeny již v období starého a středního paleolitu. Proto jsou také předmětem četných vědeckých polemik na téma geneze symbolických projevů lidského chování. V této souvislosti jsou analyzovány kresebné a malířské projevy lidoopů, které někteří vědci považují za důkaz toho, že nelze stanovit hraniční čáru, které odděluje člověka od ostatních primátů. Možná právě proto jsou za klíčový důkaz geneze lidské kreativity označena díla parietálního mladopaleolitického umění. Ta ale byla na sklonku 19. století vystavena skepsi, kritice a zpochybňování z hlediska své prehistorické autenticity. Snahu o porozumění smyslu a významu pravěkých artefaktů dokládá kapitola věnovaná dějinám interpretace, teorií a hypotéz formulovaných na téma původu lidské tvořivosti a umění. Skutečnost, že symbolické projevy chování souvisí s materiální bází kultury, dokládá část...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.