Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Klimatické extrémy ve výuce zeměpisu
Nováková, Barbora ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje klimatickým extrémům a jejich postavením ve vzdělávání z pohledu žáků, vyučujících, učebnic a kurikulárních dokumentů. Úvodní část práce popisuje základní charakteristiku klimatických extrémů za využití odborné literatury. Klíčovou částí práce je smíšený výzkum využívající kvantitativních a kvalitativních metod. Stěžejní část práce tvoří výzkum kvantitativní, který si klade za cíl zjistit, pomocí dotazníkového šetření, jaké jsou postoje žáků k tématu klimatické extrémy. Na základě dotazníkového šetření je dále hodnoceno, s jakými prekoncepty žáci do výuky přichází. Pro sledování vývoje odpovědí žáků byla navržena modelová vyučovací hodina, založená na konstruktivistickém modelu výuky, konkrétně za využití metody E-U-R. Po experimentální výuce žáci vyplňovali dotazníky podruhé a poslední vyplňování se uskutečnilo s odstupem několika týdnů. Opakované vyplňování dotazníků umožnilo sledovat změny v odpovědích žáků a pozorovat vliv výuky. Součástí práce je dále kvalitativní výzkum, kde pro naplnění cílů bylo využito rozhovorů s vyučujícími zeměpisu, analýzy učebnic a kurikulárních dokumentů. Z výsledků vyplývá, že žáci do výuky vstupují se znalostí základních pojmů, které však nejsou schopni vždy správně zařadit. Výuka by měla žákům napomoci se sjednocením znalostí a s...
Extrémní srážkové události v Makaronésii
Kloubová, Martina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Extrémní srážkové události v Makaronésii Abstrakt Práce se věnuje extrémním srážkovým událostem v Makaronésii, oblasti ve východním Atlantiku, jež zahrnuje souostroví Azorské, Madeirské, Kanárské a Kapverdské. Po obsáhlé fyzickogeografické charakteristice regionu následuje analýza denních srážkových dat z období 1977-2016 ze 16 stanic. Kvalita dat kolísá, jako nejspolehlivější se ukázala data z Kanárských ostrovů. K hodnocení extremity srážek jsou jejich denní až třídenní úhrny vyjádřeny pomocí dob opakování, za každé souostroví je následně pomocí geometrických průměrů N-letostí získán přehled 20 událostí s největší extremitou. Časová a prostorová variabilita událostí je řešena metodou směrových vektorů. Případy extrémních srážek jsou na všech souostrovích koncentrovány ve vlhké části roku, avšak s různou intenzitou. Největší koncentraci vykazují Kapverdy (září), nejmenší Azory a Madeira, kde se vyskytují jednodenní extrémy i v teplé části roku. Pouze na Kapverdách byl během studovaného období zaznamenán nárůst počtu událostí. Extrémní události zpravidla zasáhnou jen jedno ze souostroví Makaronésie. Na závěr je provedena základní analýza cirkulačních příčin extrémních událostí pomocí vybrané typizace povětrnostních situací. Klíčová slova: Makaronésie, extrémní srážky, oceánské klima, doba opakování,...
Extreme precipitation in low mountain ranges in Central Europe: a comparative study between the Vosges and the Ore mountains
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent) ; Caumont, Olivier (oponent)
disertační práce Silné srážky souvisí s povodněmi, tedy jedním z nejčastějších přírodních ohrožení ve střední Evropě. Podrobné pochopení silných srážek je předpokladem k účinnému řízení rizik a přesnějším projekcím srážek, které zvláště na regionální úrovni zahrnují nejistoty. Tato disertační práce se zabývá silnými srážkami ve dvou středně vysokých pohořích ve střední Evropě - v Krušných horách (OM) a Vogézách (VG), kde se projevuje orografický efekt na srážky. Na základě rešerše dostupné literatury o srážkách v OM a VG bylo před analýzou extrémů zapotřebí provést dosud chybějící analýzu časového rozdělení srážek ve VG. Původní soubor denních úhrnů srážek ze 14 meteorologických stanic byl rozšířen na 168 stanic, čímž bylo zahrnuto širší okolí VG. Analýza časového rozdělení srážek ve VG za období 1960-2013 vedla ke klasifikaci stanic na: (i) horské stanice se zimním maximem srážek a nejvyššími průměrnými ročními úhrny díky orografickému zesílení srážek, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma maximy (letním a zimním), (iii) stanice v závětří (Hornorýnská nížina) s letním maximem a nejnižšími průměrnými ročními úhrny vlivem srážkového stínu a kontinentálnějším rysům, (iv) stanice na návětrné straně s minimálním vlivem pohoří a rovnoměrným (oceánickým) ročním chodem a maximem na podzim. Analýza...
Prudké mezidenní poklesy teploty vzduchu a jejich sezonalita
Čašek, Matěj ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Křížová, Milada (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá prudkými poklesy teploty vzduchu ze dne na den. V teoretické části jsou popsány meteorologické a fyzicko-geografické faktory, které teplotu vzduchu ovlivňují. Prudké poklesy teploty vzduchu byly zjišťovány na denních datech maximální, minimální a průměrné teploty vzduchu z důvodu popsání jejich případné rozdílné sezonality. Byla použita data ze stanice Praha-Ruzyně za období od 1. 1. 1946 do 31. 12. 2016. Z výsledků vyplývá, že mezidenní poklesy teploty vzduchu se ve třech výše zmíněných teplotních charakteristikách projevují odlišně. Zatímco maximální denní teploty vzduchu vykazují největší hodnoty poklesů v letních měsících (červenec - srpen), největší poklesy minimální denní teploty vzduchu se vyskytují výhradně v prosinci a v lednu. Výraznou odlišnost vykazuje prudké ochlazení na přelomu roků 1978 a 1979, kdy se pokles teploty vzduchu silně projevil v maximálních i minimálních teplotách vzduchu. V sezonalitě mezidenních poklesů průměrné denní teploty vzduchu je projevena interdiurní změna maximální i minimální denní teploty vzduchu. V práci je také diskutována nevhodnost stanovení mezidenních změn teploty vzduchu na základě průměrných denních teplot vzduchu. Klíčová slova: pokles teploty, studená fronta, radiační ochlazení, mezidenní změny
Radarová klimatologie letních srážek s ohledem na orografii České republiky
Bližňák, Vojtěch ; Müller, Miloslav ; Kašpar, Marek
Cílem předkládané práce je klimatologická analýza 10leté řady letních srážek odvozených z radarových a srážkoměrných\nměření ve vysokém prostorovém a časovém rozlišení. Vymezení letního období souvisí se skutečností, že\ntato část roku představuje nejvlhčí období s největší pravděpodobností výskytu extrémních srážkových událostí.\nZvláštní pozornost je přitom věnována prostorové distribuci průměrných sezónních a maximálních 30 min – 24 h\núhrnů srážek ve středních a horských polohách. Součástí studie je i charakteristika denního chodu srážek s ohledem\nna orografii České republiky (ČR).\nI přes relativně krátké zpracované období 10 letních sezón poskytuje předkládaná práce nové a detailnější poznatky\no prostorové a časové distribuci průměrných a maximálních úhrnů letních srážek. V rámci klimatologické analýzy\nje využito klouzavých úhrnů srážek, které jsou schopny lépe postihnout absolutní maxima v časových řadách,\ncož dává prostor pro zpřesnění výpočtu četnosti výskytu, resp. velikosti N-letých srážkových úhrnů v subdenním\nměřítku. Vypočítané klimatologické charakteristiky budou v budoucnu dále zpřesňovány s prodlužující se dobou\nměření.
Effects of orography on spatial distribution of convective precipitation in Banská Bystrica district (Slovakia)
Kvak, Róbert ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Vplyv orografie na priestorové rozloženie konvektívnych zrážok v Banskobystrickom kraji Abstrakt Predložená diplomová práca rieši problematiku priestorovej distribúcie konvektívnych zrážok nad členitým terénom Banskobystrického kraja v strednej časti Slovenskej republiky. Prioritným cieľom práce je verifikácia vzťahu medzi plošným charakterom zrážok spôsobených hlbokou konvekciou a morfometrickými parametrami terénu v študovanej oblasti. Ďalším zámerom je identifikácia hlavných mechanizmov, ktorými orografia ovplyvňuje výskyt zrážkovej oblačnosti. Sledovaných je osem zrážkových udalostí s maximálnymi plošnými dennými úhrnmi zrážok v teplej časti roka medzi rokmi 2005 až 2015. Zrážkové situácie sú rozdelené do štyroch tried (J, Z, V, S) podľa smeru pohybu konvektívnej búrkovej oblačnosti v danom termíne. Zrážky sú analyzované na základe meraní z pozemných zrážkomerov a adjustovaného radarového odhadu modelom INCA. Priestorový vzťah medzi konvektívnymi zrážkami a topografiou je kvantifikovaný v radarových pixloch v sieti 1 x 1 km a v okolí staníc s vymedzenou oblasťou 20 x 20 km. Využité boli DMR s rozlíšením 50 m, 1 km a 2 km. Najsilnejšie korelácie sú preukázané v prípade nadmorskej výšky. So stúpajúcou nadmorskou výškou sa vo väčšine prípadov pozoruje kontinuálny nárast prahovej hodnoty, ktorú úhrny zrážok...
Rozdíly úhrnů srážek měřených za fixní a klouzavá období
Razím, Matyáš ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Název práce: Rozdíly úhrnů srážek měřených za fixní a klouzavá období Autor: Matyáš Razím Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou odlišnosti srážkových úhrnů naměřených ve fixně stanovených a klouzavých obdobích (dále fixní a klouzavé úhrny). Srážky jsou v praxi z několika důvodů zaznamenávány v pevně daných časových intervalech. Takto získané hodnoty však bývají většinou nižší, než když se období měření o stejné délce trvání určí tak, aby z dané srážkové události pojmulo co možná největší úhrn. To je způsobeno tím, že tento klouzavý úhrn je rozdělen do dvou fixních. Díky tomu bývají podceňovány určité srážkové charakteristiky, důležité pro zhodnocení potenciálních rizik a dopadů na společnost. Práce předkládá literární rešerši metod měření srážek, dosavadního výzkumu uvedeného problému a činitelů ovlivňujících průměrnou míru rozdílnosti naměřených hodnot. Tato rozdílnost je vyjádřena pomocí tzv. Hershfieldova faktoru, který je koeficientem využívaným k přepočtu souborů fixních úhrnů na úhrny klouzavé. Jeho nejčastěji uváděná a obecně platná hodnota činí 1,13. V závislosti na délce srážkových úhrnů, na klimatických podmínkách a na dalších faktorech je však variabilní. Závěrem je prezentována vlastní studie hodnot Hershfieldova faktoru založená na...
El Niño / Jižní oscilace a jeho geograficky vzdálené projevy
Navrátil, Jiří ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
V úvodu práce je stručně nastíněn vývoj výzkumu fenoménu ENSO (El Niño-Southern Oscillation) a různé způsoby, jimiž je možné ENSO definovat. Je popsán základní mechanismus, kterým ENSO ovlivňuje podnebí v oblasti Tichého oceánu. Stěžejní část práce pak tvoří rešerše převážně zahraniční literatury týkající se geograficky vzdálených projevů ENSO. Jsou popsány klimatické anomálie, k nimž dochází při El Niño nebo La Niña v různých částech světa. Při volbě použitých zdrojů bylo snahou vybrat co možná nejaktuálnější prameny zabývající se danou problematikou. Ve druhé části práce je pak pomocí korelačních koeficientů mezi hodnotami indexu jižní oscilace (SOI) - jako jednoho z možných ukazatelů ENSO - a odchylkami měsíčních srážkových úhrnů v období od ledna 1966 do prosince 2015 ilustrován vliv ENSO na srážkové poměry na Pyrenejském poloostrově. Dosažené výsledky jsou diskutovány s literaturou uvedenou v rešeršní části.
Porovnání extremity silných srážek z přelomu 19. a 20. století s novějšími případy
Brych, Jan ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kašpar, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením extremity vybraných srážkových případů na území České republiky v letech 1890, 1896, 1897, 1899, 1902 a 1903. Určení konkrétních událostí proběhlo na základě zdokumentovaných povodní v tomto období. Jednotlivé události byly zkoumány pomocí indexu WEI (weather extremity index) a doby opakování naměřených srážkových úhrnů. Nejextrémnější zkoumanou událostí je 27. - 31.7. 1897. Její extremita je také dána zasaženou plochou, která má téměř velikost celé České republiky. Velmi vysoká hodnota 149 byla vypočtena pro 1. - 4. září 1890. Pro události ze září 1899, května 1896 a července 1903 byla výsledná hodnota WEI na hranici 80. Nejméně extrémní zkoumaná událost proběhla v červnu 1902, kdy při velmi malé zasažené ploše (8 630 km2 ) byla hodnota WEI 25,3. Při porovnání zkoumaných událostí a případů v letech 1961 - 2010 z hlediska hodnoty WEI, se mezi 5 nejextrémnějších dostaly roky 1897 (první) a 1890 (pátý). Pro porovnání byly hodnoty WEI z července 1997, července 1981 a srpna 2002, přepočteny na staniční síť aplikovanou na zkoumané roky a výsledky dokázaly aplikovatelnost indexu WEI i pro výpočet extremity historických událostí s nižším počtem stanic, na kterých jsou měřeny srážkové úhrny. klíčová slova: povodeň, index WEI, Česká republika, srážky, extremita
Hydrometeorologická analýza povodní v červenci 1954
Rajtmajer, Jakub ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kakos, Vilibald (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením povodní v červenci 1954 v celkovém středoevropském kontextu. Předkládá komplexní analýzu události z hydrometeorologického pohledu v povodí Labe po Magdeburg, Dunaje po Vídeň a Mohanu po Würzburg. Meteorologickou situaci hodnotí na základě synoptického vývoje a rozboru anomálií meteorologických prvků. Nejkrajnějších denních hodnot vzhledem k období 1951 - 2010 dosahuje vertikální rychlost a meridionální tok vlhkosti. Předběžné podmínky v povodí jsou vyhodnoceny na základě indexu API30, který nabývá v den D nejvyšších hodnot v oblasti Alp a Novohradských hor. Srovnáním s povodněmi z let 2002 a 2013 je zjištěno, že nasycenost nedosahovala mimořádného stavu. Příčinné srážky dosahují nezvykle vysokých úhrnů, v rámci Německa dosud nepřekonaných vícedenních extrémů. Na území ČR je jejich extremita vyhodnocena na základě indexu WEI, jenž je ztotožněn s třídenním srážkovým úhrnem. WEI z července 1954 zaostává za třídenní hodnotou WEI ze srpna 2002, avšak přesahuje WEI pro pětidenní srážkové úhrny v červnu 2013. Kombinací relativně menší nasycenosti a enormních srážkových úhrnů jsou vysoké vodní stavy a průtoky se značnou dobou opakování. Na většině území však lehce zaostávají za roky 2002 a 2013. klíčová slova: povodeň, střední Evropa, červenec 1954, API30, WEI,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
11 Muller, M.
5 MÜLLER, Marek
14 MÜLLER, Martin
11 Müller, M.
5 Müller, Marek
14 Müller, Martin
3 Müller, Matyáš
8 Müller, Michal
14 Műller, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.