|
|
Retence vody v povodí Úhlavky
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Retence vody v krajině je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Díky oteplujícímu se klimatu se musíme potýkat s hydrologickými extrémy, erozí nebo zrychleným odtokem vody z území. Pokud se rozhodneme zlepšit retenční schopnost krajiny, můžeme tím pomoci s transformací povodňových vln, zpomalením odtoku a zmírněním odnosu půdy vodní erozí. V zemědělské krajině řešíme zmíněné problémy kombinací přírodě blízkých opatření a technických opatření. Tato diplomová práce se zaměřuje na retenci vody v povodí Úhlavky, které se nachází v západních Čechách a tvoří přítok řeky Mže. V teoretické části jsou charakterizovány fyzickogeografické vlastnosti zájmového území a srážko-odtokové poměry. Provedena je také literární rešerše týkající se retence, jejích složek a faktorů, které ji ovlivňují. Dále jsou také uvedené jednotlivé typy a druhy opatření, jimiž lze stav retence v krajině zlepšit. Praktická část nabízí postup při výběru konkrétního území pro návrhy v povodí Úhlavky. Vybráno bylo povodí Olešné, kde většinu krajinného pokryvu tvoří zemědělské pozemky a také se díky svým geomorfologickým vlastnostem zařadilo na seznam kritických ploch. Navržené zde byly tři pásy zatravnění, zasakovací průleh a obsevový pás. Klíčová slova: povodí Úhlavky, retence vody, krajina, využití ploch, retenční opatření
|
|
|
Civilní odpovědnost znalců
Lukášová, Karolína ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Civilní odpovědnost znalců Abstrakt Tato práce si klade za cíl upozornit na rizika znalecké činnosti a popsat újmy, které může znalec v důsledku porušení svých povinností způsobit, a stejně tak popsat i způsob, jak dosáhnout jejich odčinění. Právní úprava účinná od počátku roku 2021 přinesla řadu změn, jejichž hlavním záměrem je nastavit podrobná a přesná pravidla výkonu znalecké činnosti a zkvalitnit znalecké výstupy. Jedním z nástrojů, kterým tohoto cíle má být dosaženo, je i posílení odpovědnosti znalce, což v sobě zahrnuje mj. zavedení povinnosti k náhradě újmy vznikající v souvislosti se znaleckou činností. I přesto, že se nejedná o institut v českém právním řádu zcela nový, v odborné literatuře mu nebyla věnována takřka žádná pozornost. Běžně lze naopak najít příspěvky související s odpovědností znalců v oblasti veřejného práva. Vzhledem k odlišnému účelu ale trestní ani přestupkové řízení nedává záruku dosažení nápravy újmy způsobené deliktem znalce. A právě proto musí existovat základ pro uplatnění takového nároku v soukromém právu. Tato diplomová práce předkládá detailní rozbor civilní odpovědnosti znalce především na základě nového ustanovení § 21 znaleckého zákona. Pozornost je však věnována i nejčastějším pochybením, k nimž při výkonu znalectví může docházet. Analýza jednotlivých předpokladů...
|
|
|
Hydrologické sucho v povodí horní Mže
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V dnešní době je sucho velmi aktuální téma. Hydrologické sucho vzniká nejčastěji nedostatkem srážek, přičemž v některých oblastech Česka je tento deficit až téměř jeden rok. Bakalářská práce se zabývá hodnocením tohoto druhu sucha v povodí horní Mže, které se nachází v západních Čechách, a to na pěti profilech: VD Lučina a Stříbro (Mže), Planá (Hamerský potok), Třebel (Kosový potok) a Stříbro (Úhlavka). Teoretická část vymezuje zájmové území z hlediska fyzickogeografických charakteristik i srážko-odtokových poměrů. Dále je uvedena rešerše současných poznatků o suchu, jeho příčinách a dopadech. Následuje praktická část s vlastní analýzou provedenou za použití dat průměrných denních průtoků z příslušných vodoměrných stanic a dvou metod - prahové hodnoty Q355d a nedostatkových objemů. Výsledky jsou založené na vzájemném srovnání jednotlivých profilů i hydrologických let. Na Mži bylo největší sucho zaznamenáno v období 1934-1935, od 70. let 20. století docházelo k nadlepšování průtoků. Za nejsušší roky v celém povodí lze považovat období posledních dvou let 2018-2019. Klíčová slova: povodí horní Mže, hydrologické sucho, odtok, srážky, fyzickogeografické podmínky
|
|
|
Hodnocení vlivu patogenů na plodnost samic lýkožrouta modřínového (Ips cembrae)
Klačmerová, Zuzana ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Vanická, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením vlivu různých skupin patogenů na plodnost samic lýkožrouta modřínového (Ips cembrae). V roce 2015 probíhal výzkum, při kterém se porovnávaly počty vykladených vajíček u zdravých a nakažených samic. Na třech lokalitách Středočeského kraje v rozmezí měsíce března a dubna byly pokáceny modřínové lapáky. Napadené stromy byly podříznuty a ponechány na slunném místě přikryté větvemi. Sběr vzorků vykladených samic byl proveden v měsíci červnu, kdy byly samice I. cembrae vykladené. Vzorky byly prohlédnuty po pitvě vnitřních orgánů pod mikroskopem v laboratoři ČZU v Praze. Celkem bylo pro studii vypitváno 381 samic lýkožrouta modřínového. Výsledky byly statisticky analyzovány a porovnávány s výsledky jiných autorů. Nalezené patogeny lze zařadit mezi patogeny běžně parazitující u lýkožrouta modřínového. Z výsledků mé studie plyne, že obecně nejsou zjevné rozdíly mezi zdravými a nakaženými I. cembrae. Výjimku však tvoří lokalita Rakovník, na které byl zaznamenán vyšší počet vajíček u samic bez přítomnosti hlístovek a ty s přítomností Chytridiopsis typographi vytvářely signifikantně delší matečné chodby.
|
|
|
Hřebenule rodu Gilpinia žijící na smrku v České republice
Penzešová, Markéta ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem hřebenulí rodu Gilpinia vázaných na smrk v České republice. V roce 2015 probíhal výzkum pro zmapování početnosti a frekventovanosti těchto hřebenulí. Na 12 lokalitách ve smrkových lesích byly počátkem května instalovány Malaiseho lapače modelu Townes (1972). Odběry byly vyzvedávány v nepravidelném intervalu 14 dnů až do poloviny července. Po nashromáždění všech odběrů v laboratoři ČZU v Praze byly hřebenule vytříděny od ostatního hmyzu a určen jejich druh a pohlaví. Celkem byly odchyceny 4 jedinci Gilpinia polytoma, z toho 2 samci a 2 samice. Žádná jiná hřebenule rodu Gilpinia nebyla nalezena. Výsledky byly statisticky analyzovány a porovnány s odchyty z let 1997-2003 na některých identických lokalitách. Dále se práce zabývá problematikou listožravého hmyzu a bionomií druhů vyskytujících se v České republice. Z výsledků naší studie i ostatních studií z jiných zemí nepředpokládáme v nejbližších letech na území České republiky gradace či významné poškození lesů těmito škůdci. Naopak bionomie některých hřebenulí na smrku je nedostatečně prostudována a jejich nálezy se dají považovat spíše za vzácné.
|
|
|
Patogeny lýkohuba smrkového Dendroctonus micans (Curculionidae: Scolytinae)
Fabiánová, Barbora ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá druhovému spektru patogenů, které napadají kůrovce Dendroctonus micans. Cílem této práce bylo zjistit druhové spektrum patogenů v traktu D. micans. Vzorky byly získány z lokality Liptovký Hrádok na Slovenku. Sběr vzorků probíhal na čtyřech lokalitách a to v dubnu roku 2015. Získané vzorky pocházeli z Picea orientalis a uchovávaly se v mrazáku o teplotě -17°C. Celkem se vypitvalo 154 kůrovců. Samice výrazně převažovali nad samci. Samic bylo 123 a samců 8 u 23 jedinců nebylo možné určit pohlaví. Po provedení pitev všech vzorků, se nalezly mimo střevní červi a to v 88 případech. Jiný patogen nalezen nebyl. Dalším možným přínosem této práce bylo prozkoumání domněnky, zda patogeny mohou nebo nemohou být bezpečně a efektivně použity v biologickém boji proti D. micans.
|
|
|
Porovnání účinnosti otrávených lapáků a feromonových lapačů použitých proti lýkožroutům na smrku v pahorkatinách
Petrák, Karel ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Předmětem této práce je porovnání dvou metod odchytu lýkožrouta smrkového (Ips Typographus) v pahorkatinách. Na šesti lokalitách na Neveklovsku byly instalovány dvojice zařízení, štěrbinový lapač typu Theysohn a otrávený lapák typu trojnožka, navnaděné feromonovým odparníkem. Během letové aktivity kůrovce, od dubna do konce září, v roce 2015 byly prováděny kontroly a odběr odchycených brouků. Vyhodnocení metod bylo provedeno na základě laboratorní determinace, zjištění počtu odchycených brouků i určení poměru pohlaví. Dále bylo provedeno ekonomické srovnání obou metod. Během této studie bylo celkem zachyceno ve dvou generacích 34795 jedinců l. smrkového. Statisticky nebyl zaznamenán rozdíl mezi množstvím zachycených brouků na lapačích a trojnožkách.
|
|
|
Hodnocení efektivity feromonového odparníku na odchyt pestrokrovečníků rodu Thanasimus
Zachová, Zuzana ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Tato práce byla zaměřena na srovnání velikosti odchytu pestrokrovečníků rodu Thanasimus v lapačích s feromonovou návnadou a na otráveném lapáku a na srovnání letové aktivity lýkožrouta smrkového (I. typographus) s jeho predátory Thanasimus při jarním rojení. Při tomto odchytu byly použity dvě metody. První metodou byla trojnožka (otrávený lapák) navnazený odparníkem Pheroprax, a jako druhou jsme zvolili deskový (štěrbinový) lapač navnazený odparníkem Thanasiwit. Obě tyto pasti byly umístěny na stejné lokalitě. Jednotlivé druhy byly sledovány po celou dobu jarního rojení pomocí pravidelných odběrů.
Z výzkumu vyplynulo, že na trojnožku reagovali pestrokrovečníci podstatně více (67 jedinců), než na deskový lapač (4 jedinci). Letová aktivita pestrokrovečníků probíhala během celé doby sledování a kulminovala dne 9.6.2015. V odchytech pestrokrovečníků dominoval druh T. femoralis, jehož letová aktivita však nekorelovala s letovou aktivitou I. typographus. Naopak u druhu T. formicarius letová aktivita během jarního rojení s lýkožroutem smrkovým pozitivně korelovala.
|
|
|
Srovnání druhového spektra smrkových pilatek rodu Pachynematus a Pikonema v horských oblastech po 10 letech
Horáková, Eliška ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje důležitým škůdcům smrku. V teoretické části shrnuje znalosti a informace o pilatkách rodu Pikonema a Pachynematus, dále se věnuje samotné metodě odchytu pilatek. V praktické části je sledován výskyt a druhové složení pilatek na třech horských lokalitách v ČR. Jedná se o lokality Albrechtice, Trojmezná a Medvědín. V období od začátku května do začátku července byly k odchytu hmyzu na vybraných lokalitách instalovány Malaiseho lapače Townesova typu. Lapače byly kontrolovány každých čtrnáct dní. Při kontrole byl vždy doplněn čistý líh. Po roztřídění a determinaci pilatek byla data zpracována statistickým programem, který potvrdil početní převahu samců nad samicemi a celkovou početní vyrovnanost výskytu pilatek v letech 2003-2005 a 2015. Počty Pikonema pallescens a Pachynematus scutellatum jsou nižší, ale statisticky nejsou výsledky signifikantně odlišné.
|
|
|
Srovnání druhového spektra pilatek rodu Pristiphora v horských oblastech po 10 letech
Englártová, Šárka ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Roku 2015 byl sledován výskyt pilatek rodu Pristiphora škodící na smrku v horských oblastech, konkrétně v Beskydech (Bařiny), na Šumavě (Královský Hvozd) a v Krušných horách (Klínovec). Šetření se provádělo ve třech zmíněných oblastech v mladých smrkových porostech. Odchyt pilatek byl prováděn pomocí Malaiseho lapače. Kontrola lokalit byla prováděna každých 14 dnů od dubna do konce července 2015. Odebrané láhve se poté hromadně roztřídily do rodů a následně podle pohlaví. Později se získané výsledky zpracovaly ve statistickém programu, kde potvrdily těsnou závislost letové aktivity pilatek škodící na smrku a rašení smrku.
|
host ::
RSS.