Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 84 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Gustáv Husák. Politická biografie se zvláštním zřetelem k česko-slovenským vztahům ve 20. století
Macháček, Michal ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Letz, Róbert (oponent)
Bibliografický záznam: Michal MACHÁČEK: Gustáv Husák. Politická biografie se zvláštním zřetelem k česko-slovenským vztahům ve 20. století, disertační práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2017, 476s. [784 normostran]. Abstrakt Disertační práce se věnuje veřejné činnosti, myšlenkovému světu a obrazu politika JUDr. Gustáva Husáka, CSc. (1913-1991), jenž s různou intenzitou a v rozličných ohledech vstupoval šedesát let do česko-slovenského veřejného prostoru a pohybuje se v něm prakticky dodnes. Text vychází z široce pojaté pramenné základny a je vystavěn chronologicky, místy prokládán tematickými okruhy, přičemž se jedná o kombinaci narativního a výkladového přístupu. První kapitola je zaměřena na Husákovo mládí, na faktory, které ho přivedly ke komunistickému hnutí, a na jeho ranou aktivistickou činnost. Navazuje pojednání o Husákově počínání za druhé světové války, problematizována je jeho odbojová činnost, účast na propagandistickém zájezdu na nacisty dobytou Ukrajinu či vize Slovenska jako svazové republiky Sovětského svazu. Následná participace Husáka na Slovenském národním povstání zaručila legitimizaci jeho další politické kariéry v poválečném období, kdy úspěšně vedl zápas o komunistický monopol politické moci v Československu a snažil se prezentovat Komunistickou stranu Slovenska jako stranu...
Problematika postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého okresu
Andrš, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Předmětem této disertační práce je zkoumání problematiky postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého politického okresu s důrazem na hlavní a rozhodující aspekty společenského dění - politiku, hospodářské a sociální záležitosti s tím, že pomocnými a podpůrnými prvky jsou: demografie, hraniční záležitosti, přítomnost českého etnika, náhled na vlastní (německé) dějiny a vývoj církví a náboženství. Nejdecký politický okres je zde zasazen do rámce regionálních dějin s ohledem na historický kontext vývoje Československa či v některých případech i světa. Zde představené regionální dějiny formou sondy z pohledu velkých dějin a zčásti i pomocí mikrohistorie si kladou za cíl vycházet ze široce pojaté pramenné základny a zachytit vlivy a dopady celostátní politiky na utváření podoby regionu Nejdecka a jeho obyvatel. V některých ohledech, pokud to samozřejmě jde, jsou aplikovány výzkumné metody. Celkově má práce zaplnit tak zvaná bílá místa v regionální historiografii, neboť doposud vycházející knihy či studie se zaměřují jen na dílčí úzce regionálně vymezená témata a teprve ucelená zpracovanost, o níž se autor této práce pokouší, by tak mohla posunout regionální bádání o další krok dopředu. Vzhledem ke specifikům pohraničních oblastí a jejich pozdějšímu vývoji, mnohdy...
Karel Engliš mezi prvorepublikovou elitou
Hlaváč, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hlavním cílem práce je analyzovat osobnost Karla Engliše, který byl významným představitelem vědeckých a finančních elit první republiky, dále vysvětlit příčiny jeho vzestupu v období první republiky a charakterizovat jeho vztahy s dalšími příslušníky elity. Pojem "elita" se vztahuje nejen na představitele politického a finančního života první republiky, ale také na významné představitele vědeckých a kulturních elit. Disertační práce se zaměřuje na vztahy mezi prvorepublikovou elitou a Karlem Englišem, v těchto vztazích hrálo významnou roli veřejné mínění a také řečeno dnešní terminologií mediální obraz K. Engliše. Nelze opomenout ani Englišovu vlastní rodinu, která ho na jedné straně podporovala, ale na druhé straně mu způsobovala různé problémy. Hlavní zdroje materiálů pro tuto práci jsem nalezl v Archivu Národního muzea v Praze, v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, v Archivu Univerzity Karlovy v Praze, v Archivu Masarykovy univerzity v Brně, v Archivu Národní banky České republiky. Dalším nepostradatelným zdrojem informací byly soukromé archivy potomků Karla Engliše, osobní vzpomínky Karla Engliše a jeho současníků nebo rozhovory s jeho vnuky. Klíčová slova: elita, 20. století, historie, Národní banka československá, Masarykova univerzita
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
Osobnost Karla Kramáře očima prvorepublikového tisku v letech 1918 - 1923
Hanzlík, Lubomír ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl pokusit se analyzovat proměnu mediálnímu obrazu Karla Kramáře v prvních pěti letech existence československého státu. Podkladem pro tuto analýzu jsou vybraná prvorepubliková periodika, přičemž důraz je kladen na tisk politických stran.
Novinář a politik Hubert Ripka
Pavlát, David ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hubert Ripka (1895-1958) patřil za první republiky mezi nejaktivnější demokraticky orientované novináře a nejbližší spolupracovníky ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Jeho politické i novinářské počátky jsou spojeny s národnědemokratickou Mladou generací. Klíčovým byl pro Ripkovu kariéru rozkol mezi levým a pravým křídlem Mladé generace v roce 1920, kdy po vítězství pravice z Mladé generace vystoupil. Antonín Pešl ho přivedl do redakce Národního osvobození, spjatého s Československou obcí legionářskou a prohradní politikou. V zahraničněpolitické oblasti se zaměřil především na sledování politického a kulturního života Jugoslávie, stal se tajemníkem Československo-jihoslovanské ligy, členem Slovanského ústavu, přispíval do jihoslovanských periodik a do obnoveného Slovanského přehledu. Nejvýznamnější Ripkova přednášková činnost byla spojena s prestižním Klubem Přítomnost. Od roku 1930 působil v redakci Lidových novin, přispíval však do celé řady dalších periodik. Usiloval o všemožnou podporu malodohodového spojenectví, především v souvislosti se sílící hrozbou německého pangermanismu. Od roku 1932 podnikal zahraniční informační cesty, z nichž pořizoval souhrnné zprávy pro E. Beneše. V roce 1934 se významným způsobem podílel na vzniku programu "Demokracie řádu a činu",...
Společensko-ekonomické proměny sportovních spolků a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před rokem 1914
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků provozujících novou hru zvanou "football" původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj zcela unikátní reliktní prostředí, které představuje hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů - SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a Deutscher Fussball Club Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, SK Slavia, AC Sparta, DFC Prag, První světová válka
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
Skauting v Havlíčkově Brodě v letech 1919-1940
Kratochvílová, Alena ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Bakalářská práce se věnuje skautskému hnutí v Havlíčkově Brodě od jeho založení ve městě v roce 1919 do prvního zákazu nacisty roku 1940. Zabývá se převážně skauty organizovanými ve Svazu junáků-skautů Republiky československé a jejich vnitřním uspořádáním, předkládá analýzu oddílových schůzek, táborů a členské základny, pojednává o finanční situaci a vztahu ke skautům z okolních měst. Druhá část je zaměřena na působení oddílů na veřejnost a snaží se odpovědět na otázku, jak byl skauting vnímán havlíčkobrodskou společností a nakolik ji ovlivňoval svým veřejným vystupováním, jaké vztahy udržoval s ostatními spolky a jak se odrážel v místním tisku. Závěrečná část práce přesahuje vymezené téma a zabývá se zánikem skautingu a pokračováním některých skautů v ilegalitě.
Působení a vliv Karla Lamače ve filmovém průmyslu první republiky
Jindra, Jan ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fungováním filmového průmyslu v Československu v období mezi dvěma světovými válkami, který nahlíží prostřednictvím významného herce, scénáristy, režiséra a filmového podnikatele Karla Lamače. Problematika je zkoumána především z hlediska vzniku a činnosti filmových společností profesně spojených s Lamačovou osobou. Sledováno je rodinné zázemí, ze kterého pocházel, a prostředí, v němž působil před první světovou válkou. Dále se zaměřuje na Lamačovy první kroky v oblasti kinematografie po roce 1918 a jeho působení v době první republiky. Zohledněna je také Lamačova činnost jako vynálezce i publicistického autora, stejně jako související finanční profit z následného prodeje patentů či z licencí k vytvořeným filmům. Práce se snaží objasnit mechanismy, které vedly k výjimečnému postavení tohoto umělce v československém filmovém průmyslu, s ohledem na jeho profesní přesah do mezinárodního prostředí. Studie se věnuje i nejvýznamnějším Lamačovým projektům a spolupracovníkům v oblasti kinematografie s cílem poukázat, do jaké míry přispěl k popularitě dobových filmových hvězd. Výklad zakončuje pojednání o nejdůležitějších životních předělech tvůrce po jeho definitivním odchodu z Československa. Klíčová slova Československo, první republika, filmové společnosti, filmový...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 84 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.