|
| |
|
| |
|
|
Děti v pěstounské péči ve vzdělávacím procesu
Kulhánková, Petra ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou děti v pěstounské péči ve vzdělávacím procesu. Bakalářská práce si klade za cíl popsat specifické projevy dětí v pěstounské péči předškolního a mladšího školního věku, jejich vnímání autority a interakci s učitelem i spolužáky. Teoretická část je založena na studiu odborné literatury, snaží se zmapovat raný vývoj dětí v pěstounské péči, důležitost rodiny, její selhání, ústavní péči a její následky, formy náhradní rodinné péče a školní prostředí. Empirická část je kvalitativně zaměřena, zabývá se pohledem pěstounů i učitelů na problematiku dětí v pěstounské péči ve školním prostředí. V rámci sběru dat byly realizovány polostrukturované rozhovory se čtyřmi pěstounskými rodinami a čtyřmi třídními učitelkami dětí, dále bylo provedeno zúčastněné pozorování dětí v prostředí školy. Výsledky studie naznačují, že děti v pěstounské péči mívají ve škole charakteristické projevy a obtíže, které mohou být způsobeny nedostatečným citovým zázemím v raném dětství či psychickou deprivací. Při řešení těchto obtíží je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy a informovanost učitelů o minulosti dítěte.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů: Copingové strategie učitelů
Kulhánková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Učitelství řadíme mezi pomáhající profese charakteristické vysokou mírou stresu. Při jeho dlouhodobém působení se u vyučujících může rozvinout syndrom vyhoření. Ve své práci jsem se zaměřila na stresové faktory, prožívání a zvládání stresu u učitelů a učit školy. Provedla jsem celkem deset rozhovorů, které jsem doplnila osobnostními dotazníky na syndrom vyhoření a copingové strategie, jež jsem dále analyzovala. Zjistila jsem, že mezi nejvýznamnější zdroje stresu patří stres spojený s žáky a jejich rodiči, učitelskou rolí, systémem školství i profesní přípravou vyučujících. Mezi významné prožitky spojené se stresem můžeme zařadit fyzické příznaky vyhoření, negativní emoce, prací či rozpor mezi očekáváním a real patří nejčastěji sociální opora, volnočasové aktivity, další vzdělávání, racionalizace, supervize či sebezkušenost. LÍČOVÁ SLOVA učitelé základní školy, stres, stresory, syndrom vyhoření, copingové strategie
|
|
| |
|
|
Děti v pěstounské péči ve vzdělávacím procesu
Kulhánková, Petra ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou děti v pěstounské péči ve vzdělávacím procesu. Bakalářská práce si klade za cíl popsat specifické projevy dětí v pěstounské péči předškolního a mladšího školního věku, jejich vnímání autority a interakci s učitelem i spolužáky. Teoretická část je založena na studiu odborné literatury, snaží se zmapovat raný vývoj dětí v pěstounské péči, důležitost rodiny, její selhání, ústavní péči a její následky, formy náhradní rodinné péče a školní prostředí. Empirická část je kvalitativně zaměřena, zabývá se pohledem pěstounů i učitelů na problematiku dětí v pěstounské péči ve školním prostředí. V rámci sběru dat byly realizovány polostrukturované rozhovory se čtyřmi pěstounskými rodinami a čtyřmi třídními učitelkami dětí, dále bylo provedeno zúčastněné pozorování dětí v prostředí školy. Výsledky studie naznačují, že děti v pěstounské péči mívají ve škole charakteristické projevy a obtíže, které mohou být způsobeny nedostatečným citovým zázemím v raném dětství či psychickou deprivací. Při řešení těchto obtíží je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy a informovanost učitelů o minulosti dítěte.
|
|
|
Postavení a role všeobecné sestry ve společnosti
KULHÁNKOVÁ, Petra
Současný stav: Nové trendy v medicíně a následně i v ošetřovatelství mění postupně nejen samotný pohled společnosti na povolání sestry, ale zároveň zvyšují požadavky na vědomosti a dovednosti člověka, který toto povolání vykonává. Společnost si ale neuvědomuje samotnou náročnost této profese, která může mít nejen pozitivní, ale i negativní dopad na partnerské soužití a rodinný život sester, které se snaží lidem pomáhat a podporovat je nejen ve zdraví, ale i v nemoci. Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření byla hloubková analýza nejen samotného povolání sestry ve společnosti, ale především snaha zmapovat, jaký dopad má tato profese na soukromí sestry. Metodika: Cílem tohoto výzkumu byla snaha porozumět všem aspektům povolání a zároveň prozkoumat vliv této profese na soukromí. Z těchto důvodů bylo vhodné zvolit kvalitativní metodu šetření, která je osobnější, a jejíž pomocí je možné proniknout do dané problematiky hlouběji. Hlavní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který byl vždy uskutečněn v prostředí určeném respondentem. Rozhovor probíhal odděleně z důvodu možného získání nových poznatků, event. možného srovnání rozdílných postojů genderové vyváženosti. Otevřené otázky byly pokládány relativně široce z důvodu umožnění rozsáhlejších odpovědí, proto nebylo vždy nutné pokládat všechny otázky a jejich pořadí nebylo striktně dáno. Současně s rozhovory byly použity i jiné metody šetření, a to jak kvalitativního typu, které pouze dokreslovaly atmosféru během rozhovorů, tak i kvantitativního, kterou představovala anonymní anketa. Anketa nebyla dopředu naplánovaná a pouze se zaobírala obecnou rovinou povolání sestry. Výzkumný soubor: Objektem výzkumného šetření byly partnerské nebo manželské dvojice s různou délkou společného soužití, kdy zároveň jeden z páru pracoval ve zdravotnictví jako sestra. Celkový počet respondentů byl 16, z toho 8 žen, sester a 8 mužů, partnerů sester. Anonymní ankety se zúčastnilo 210 respondentů.
|
|
| |
host ::
RSS.