|
|
Metody detekce snížené imunitní odpovědi u pacientů po kardiochirurgické operaci
Kormundová, Nikola ; Koláčková, Martina (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
U pacientů po kardiochirurgické operaci dochází ke zvýšení hladiny molekul s prozánětlivým i protizánětlivým účinkem. Tento vzestup je ovlivněn klinickým stavem pacienta, ale také samotným charakterem operace, kdy je použitý konvenční mimotělní oběh. Tato technika vede k poškození krevních elementů přímým kontaktem se vzduchem a částmi mimotělního oběhu, a rovněž k ischemicko- reperfuznímu poškození. Specifika kardiochirurgické operace pak mají vliv na pooperační komplikace jako je multiorgánové selhání nebo septický šok. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán princip a vliv kardiopulmonálního bypassu na lidský organismus a komplikace, které jsou s jeho použitím spojovány. Dále je zde popsaný IFN-γ, jako potenciální marker septických stavů, který by mohl odrážet klinický pooperační stav pacientů. V praktické části diplomové práce byla sledována procentuální změna vybraných buněčných populací a produkce IFN-γ v periferní krvi pacientů před a po kardiochirurgické operaci. Dále byla zkoumána odpověď jednotlivých izolovaných populací zdravých dobrovolníků na vybrané stimulátory. Procento sledovaných buněčných populací i produkce IFN-γ u kardiochirurgických pacientů byly výrazně snížené v pooperačním období oproti stavu před operací. Tento pokles...
|
|
|
Zánětová odpověď indukovaná kardiochirurgickou operací v mimotělním oběhu; vliv metylprednisolonu v náplni oběhu
Koláčková, Martina ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
SOUHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) postihuje většinu osob starších 60 let a stává se tak nejpravděpodobnější příčinou úmrtí v této věkové kategorii obyvatelstva. Revaskularizace srdečních tepen pomocí arteriálních nebo venózních štěpů (CABG) představuje standardní léčebnou metodu ICHS. Chirurgická revaskularizace je nejčastěji prováděna s použitím mimotělního oběhu, kdy přístup k srdci bývá zajištěn střední sternotomií. Přestože tento typ zákroku silně aktivuje jak humorální, tak buněčné složky imunitního sytému, jen u malého procenta pacientů se objevují závažné pooperační komplikace, jako orgánové selhání, dehiscence rány, sepse. Tato dizertační práce se věnuje změnám vybraných buněčných a sérových parametrů v důsledku kardiochirurgické operace. Jedná se o retrospektivní studii srovnávající imunitní odpověď u dvou skupin pacientů operovaných stejnými operačními týmy podobnou operační technikou, kdy rozdíl spočíval v použití a nepoužití 500 mg metylprednisolonu (MP) v primární náplni mimotělního oběhu. Pacientům byly odebírány krevní vzorky před operací, po ukončení mimotělního oběhu, po ukončení operace, první, třetí a sedmý pooperační den. V krevních vzorcích byly sledovány početní změny leukocytů i změny procentuálního zastoupení myeloidní populace - monocytů a granulocytů. U těchto typů buněk...
|
|
|
Metody detekce snížené imunitní odpovědi u pacientů po kardiochirurgické operaci
Kormundová, Nikola ; Koláčková, Martina (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
U pacientů po kardiochirurgické operaci dochází ke zvýšení hladiny molekul s prozánětlivým i protizánětlivým účinkem. Tento vzestup je ovlivněn klinickým stavem pacienta, ale také samotným charakterem operace, kdy je použitý konvenční mimotělní oběh. Tato technika vede k poškození krevních elementů přímým kontaktem se vzduchem a částmi mimotělního oběhu, a rovněž k ischemicko- reperfuznímu poškození. Specifika kardiochirurgické operace pak mají vliv na pooperační komplikace jako je multiorgánové selhání nebo septický šok. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán princip a vliv kardiopulmonálního bypassu na lidský organismus a komplikace, které jsou s jeho použitím spojovány. Dále je zde popsaný IFN-γ, jako potenciální marker septických stavů, který by mohl odrážet klinický pooperační stav pacientů. V praktické části diplomové práce byla sledována procentuální změna vybraných buněčných populací a produkce IFN-γ v periferní krvi pacientů před a po kardiochirurgické operaci. Dále byla zkoumána odpověď jednotlivých izolovaných populací zdravých dobrovolníků na vybrané stimulátory. Procento sledovaných buněčných populací i produkce IFN-γ u kardiochirurgických pacientů byly výrazně snížené v pooperačním období oproti stavu před operací. Tento pokles...
|
|
|
Jak ženy v České republice reflektují způsob zobrazování žen v reklamě
Koláčková, Martina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce Jak ženy v České republice reflektují způsob zobrazování žen v reklamě se zabývá reprodukcí genderových stereotypů a sexismu ve společnosti prostřednictvím reklamy. Práce si klade za cíl zjistit, jak tuto problematiku reflektují samy příjemkyně reklamních sdělení. Teoretická část se věnuje vymezení funkce reklamy, genderových rolí a genderových stereotypů, problematice sexismu a feminismu, a identifikaci základních znaků sexistické reklamy. Prostřednictvím uskutečněných výzkumů jsou demonstrovány možné důsledky stereotypní a sexistické reklamy na příjemce reklamních sdělení. Na základě analýzy rozhovorů s vybranými respondentkami a jejich hodnocení vybraných reklam jsem dospěla k závěru, že ženy vnímají obraz ženy v reklamě jako silně stereotypizovaný. Její prezentace je redukována do následujících kategorií: žena atraktivní a bezstarostná, žena hospodyňka, žena naivní a hloupá, a žena v roli sexuálního objektu. Přestože jsou ženy schopny identifikovat určité negativní dopady tohoto způsobu prezentace žen v reklamě na životy žen i mužů, jejich obavy z těchto dopadů jsou relativizovány ve vztahu k reklamě jako médiu, které nedisponuje dostatečným potenciálem ovlivňovat hodnoty a postoje společnosti. Respondentky jsou přesvědčeny, že v České republice jsou ženy v určitých oblastech...
|
|
|
MikroRNA jednobuněčných řas a rostlin a vliv abiotických stresových faktorů =: MicroRNA in plants and unicellular algae under abiotic stress factors /
Koláčková, Martina
Stresová signalizace reguluje proteiny kritické pro přeprogramování metabolické biosyntézy a genové exprese, aby bylo dosaženo homeostázy a buněčné stability za stresových podmínek. Pochopení podstaty stresové signalizace a odpovědi může zlepšit odolnost rostlin či řas vůči stresu. Teoretická část shrnuje dosavadní znalosti o biosyntetické dráze a rolích miRNA a představuje vybrané modelové organismy (Chlamydomonas, Arabidopsis). Zabývá se také abiotickým stresem a hledá souvislosti mezi abiotickými faktory, sekundárními metabolity a miRNA. Experimentální část se věnuje vybraným abiotickým faktorům (lykorin, UV-C záření, ZnSe kvantové tečky, CO2) a jejich vlivu na Chlamydomonas reinhardtii a Arabidopsis thaliana. Bylo zjištěno, že ZnSe nanočástice ve formě 100 a 250µM postřiku způsobily oxidační stres v listech bez morfologických změn u Arabidopsis thaliana. Současně 250µM koncentrace inhibovala životaschopnost Agrobacterium tumefaciens, gramnegativních bakterií napadající rostliny, o 60 %. Dále byla identifikována biochemická, molekulární a posttranskripční podstata mechanismu regulační odpovědi Chlamydomonas reinhardtii vystavené UV-C záření a lykorinu. Blíže byly studovány 3 konkrétní miRNA (Cre06.g281600, Cre06.g30900, Cre16.g662600) v souvislosti s mechanismem regulace metabolismu uhlíku (CCM) u Chlamydomonas reinhardtii. Exprese zmíněných miRNA vykazovala pozitivní korelaci s hladinami cílových transkriptů. Tato zjištění odhalila regulační funkci miRNA během CCM adaptaci a potenciální možnost zvýšit účinnost fotosyntézy. I přesto role epigenetiky zahrnující miRNA interferenci skrývá u jednobuněčných řas mnoho nejasností.
|
|
|
Obsah PUFA n-6 a n-3 ve vybraných živočišných tkáních
Koláčková, Martina
Teoretický přehled shrnuje charakteristiku polynenasycených mastných kyselin a problematiku jejich metabolismu, fyziologických účinků a výskytu v potravinách. Také se zabývá postupy a možnostmi stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie. Experimentální část práce popisuje stanovení profilu mastných kyselin v daňčím, srnčím a jelením mase metodou plynové chromatografie na chromatografu Fison 8000 Series s plamenově-ionizačním detektorem. Pomocí statistického zpracování jsou sledovány průkazné rozdíly v obsahu jednotlivých mastných kyselin, skupin mastných kyselin a poměru n-6/n-3 polynenasycených mastných kyselin mezi jednotlivými druhy zvěřiny.
|
|
|
Zánětová odpověď indukovaná kardiochirurgickou operací v mimotělním oběhu; vliv metylprednisolonu v náplni oběhu
Koláčková, Martina ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
SOUHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) postihuje většinu osob starších 60 let a stává se tak nejpravděpodobnější příčinou úmrtí v této věkové kategorii obyvatelstva. Revaskularizace srdečních tepen pomocí arteriálních nebo venózních štěpů (CABG) představuje standardní léčebnou metodu ICHS. Chirurgická revaskularizace je nejčastěji prováděna s použitím mimotělního oběhu, kdy přístup k srdci bývá zajištěn střední sternotomií. Přestože tento typ zákroku silně aktivuje jak humorální, tak buněčné složky imunitního sytému, jen u malého procenta pacientů se objevují závažné pooperační komplikace, jako orgánové selhání, dehiscence rány, sepse. Tato dizertační práce se věnuje změnám vybraných buněčných a sérových parametrů v důsledku kardiochirurgické operace. Jedná se o retrospektivní studii srovnávající imunitní odpověď u dvou skupin pacientů operovaných stejnými operačními týmy podobnou operační technikou, kdy rozdíl spočíval v použití a nepoužití 500 mg metylprednisolonu (MP) v primární náplni mimotělního oběhu. Pacientům byly odebírány krevní vzorky před operací, po ukončení mimotělního oběhu, po ukončení operace, první, třetí a sedmý pooperační den. V krevních vzorcích byly sledovány početní změny leukocytů i změny procentuálního zastoupení myeloidní populace - monocytů a granulocytů. U těchto typů buněk...
|
|
| |
host ::
RSS.