|
|
Komparativní analýza politiky slaďování pracovního a rodinného života v Rakousku a České republice
Jarošová, Nikola ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce seznamuje čtenáře a čtenářky s rodinnými politikami ve dvou vybraných středoevropských zemích, v České republice a Rakousku. Cílem je provést komparativní analýzu takových opatření rodinných politiky, která se týkají otázky podpory slaďování rodinného a profesního života rodin s dětmi. V rámci studování jednotlivých opatření na úrovni rodinných politik vybraných států budou nejprve prozkoumána opatření podílející se na formování rodinných a pracovních rolí v rámci rodinného života. Následně budou představeny možnosti jejich vzájemného ovlivňování, nedílnou součástí analýzy bude hodnocení těchto opatření z genderového hlediska. Výsledkem této práce je podrobné srovnání těch složek rodinné politiky, které ovlivňují slaďování rodinného a profesního života rodin s dítětem/dětmi včetně zhodnocení účinnosti jednotlivých nástrojů v obou vybraných zemích. Klíčová slova: harmonizace práce a rodiny, rodinná politika, komparace, genderová analýza, rodina, mateřská/rodičovská dovolená, trh práce, institucionální péče o děti
|
|
|
Krátké nadechnutí: Otevírání genderových témat v českém tisku šedesátých let
Miholová, Kristýna ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Magisterská práce se věnuje analýze genderového diskurzu v socialistickém Československu šedesátých let. Jejím cílem je ukázat, jak je povaha genderového uspořádání reflektována ve zvolených dobových mediálních textech. Mezi ty jsem si vybrala Rudé právo (jakožto představitele oficiálního státního diskurzu), Literární noviny a Literární listy (jako zástupce tzv. kulturních časopisů, které vnímám jako představitele intelektuálního diskurzu dané doby). V úvodní části pracuji s teoriemi, jež se zabývají genderovými rysy komunistické ideologie a konkrétními změnami, které komunistický přístup k emancipaci žen pro ženy samotné znamenal. Na základě těchto teorií pak analyzuji vyhledané články, a to pomocí tematické a ideologické analýzy (specifický příklad kritické analýzy diskurzu). Zvláštní pozornost pak věnuji teoretické analýze diskuze, která se odehrála v roce 1967 na stránkách Literárních novin a jejímž tématem je vydání klíčové knihy druhé vlny "západního" feministického myšlení Druhé pohlaví Simone de Beauvoir. Tato diskuze je významná, neboť představuje nový, a jak jsem také zjistila, ojedinělý typ debaty o otázkách genderového řádu a emancipace žen. Emancipační rétorika socialismu vycházela z marxistického přístupu, kde se centrálním místem ženské emancipace stala oblast trhu práce a produkce, a proto...
|
|
|
DVACÁTÉ STOLETÍ VE SVĚTLE ZKUŠENOSTÍ JEDNÉ ŽENY alternativní pohled na dějiny získaný pomocí orální historie
Svobodová, Jana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak se konkrétní doba a události odrazily v životě konkrétní ženy, nakolik její jednání ovlivnily genderové normy a stereotypy společnosti, a nakolik se tato žena cítila jimi vázána. Jako metoda zpracování byla zvolena metoda orální historie, která umožňuje zpracování životních příběhů lidí nejrůznějšího postavení a zkušeností. Jejím základem jsou biografická vyprávění narátorky, která badatelka následně zpracuje, analyzuje a interpretuje. V mém případě byla narátorkou moje babička narozená v roce 1922, a pocházející ze zemědělského prostředí, díky čemuž její životní zkušenosti nekorespondují příliš s obrazem doby, ve které žila, jež nám podává mainstreamová historie, zaměřená spíše na střední městské vrstvy. Díky tomu bylo při použití orální historie a analytické kategorie gender možno zpracovat originální pohled na události a dobu dvacátého století tak, jak jej zažila konkrétní žena. Tento pohled, opomíjející často politické události, které mainstreamová historie považuje za klíčové, a akcentující více každodenní život ovlivněný genderovým systémem, je živoucí dokladem o tom, jak rozdílné může být vnímání života v závislosti na kontextu a konkrétní životní zkušenosti.
|
|
|
Feministicko - etické perspektivy prosazování genderového auditu do českého prostředí.
Cozlová, Klára ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je přinést kritickou analýzu vytváření a prosazování genderového auditu v České republice - genderového auditu vytvořeného v Aperiu. Hlavním přínosem práce bude zhodnocení pozitivních i negativních aspektů rozhodnutí, která s sebou vytváření a následné prosazování nového nástroje politiky rovných příležitostí do firem a i obecně do české společnosti přináší. V práci půjde o zhodnocení a soustavnou podporu genderového hlediska auditu a o uvědomění si jeho přesahu do feministických teorií.
|
|
|
Konstrukce "Zdraví" v biomedicínském diskurzu
Nová, Nikola ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Nikola Žáková Konstrukce "zdraví" v biomedicínském diskurzu Diplomová práce Praha 2014 ABSTRAKT Diplomová práce se zaměřuje na analýzu biomedicínských kategorií "zdraví", "nemoci" a "prevence". Cílem práce je zjištění, jakým způsobem jsou tyto kategorie užívány v rámci dvou případových studií "diabetu mellitu 2. typu" a "hepatitidy B, C" v časových úsecích 1989-1990, 1995-1996, 2002-2003, 2006-2007. "Zdraví" je v současnosti pojímáno jako "norma", kterou bychom se měli snažit naplňovat. Ustavování tohoto normativního očekávání je v analyzovaných článcích popisováno skrze zmíněné koncepty a skrze působení diskurzu rizika a odpovědnosti jednotlivce jak za své zdraví, tak i za zdraví celého společenství. Skrze disciplinaci ze strany medicíny a vlastní sebe-disciplinaci pak dochází k tomu, že jedinec neustále sleduje své zdraví a své jednání staví na kalkulaci možných "rizik." Na základě obsahové a diskurzivní analýzy vybraných článků z renomovaného Časopisu lékařů českých je zkoumáno to, jakým způsobem jsou skrze instituci medicíny ovlivňovány životy jedinců ve společnosti. Klíčová slova: zdraví, nemoc, prevence, riziko, biomoc, (sebe)disciplinace
|
|
|
Zdravotní sestra v Československu
Rádlová, Zuzana ; Kiczková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Tato práce se věnuje životnímu příběhu ženy - zdravotní sestry. Povolání zdravotní sestry je zde také klíčovým tématem a cílem práce je potom zachytit význam tohoto povolání pro tuto konkrétní ženu. Co jí vedlo k volbě právě tohoto povolání, jak zde vnímala své postavení a jak mohla sladit soukromý život a své zaměstnání. Důležitým aspektem práce je potom doba a místo ve které se tento životní příběh odvíjí, a sice v systému socialistického zdravotnictví. V práci tedy také nahlížím, jak v tomto systému fungovaly genderové normy a stereotypy a zdali a do jaké míry je mohla tato žena v dané době vnímat a reflektovat. Metoda, kterou jsem pro svou práci zvolila, je orální historie. Pracuji s narativním rozhovorem, tedy vyprávěním, které následně třídím, analyzuji a interpretuji. Metoda orální historie, která svým zaměřením na prožité a následně vyprávěné životní zkušenosti jednotlivce, tak nejlépe ladí s mými záměry, totiž poskytnout konkrétní ženě možnost v předání své životní zkušenosti. Za jedinečný, neopakovatelný a nejdůležitější moment ve své práci potom považuji vlastní objev narátorky, paní Květuše Musilové, díky které je nám umožněno nahlédnout do světa subjektivních vjemů a strategií, které tato žena v dané sociální realitě, rámované konkrétním povoláním a dobou, prožívala. Co znamenal její přístup z...
|
|
|
Dlouhodobá péče o rodinného příslušníka z pohledu pečující osoby
Volejníčková, Romana ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvacetičytřhodinovou domácí péčí o starší členy rodiny z pohledu primární pečující osoby. Cílem této práce je porozumění domácí péči ne jako izolované aktivity praktikované zpravidla ženami v soukromé sféře, ale jako aktivity, kterou ovlivňují vztahy v rodině nebo rozhodováním o ne/poskytnutí domácí péče apod. Z tohoto důvodu se základním teoretickým východiskem této práce stala feministická etika péče, která péči nedefinuje jako "přirozenou"/spontánní ženskou aktivitu, a umožňuje tak odhalit genderovou rovinu péče, která se stala i nosnou osou diplomové práce. Pro hlubší pochopení fenoménu domácí péče jsem využila biografické rozhovory, jejichž hlavní charakteristikou je důraz na vyprávění participanta/tky, což byl důležitý aspekt, který mi pomohl zasadit péči do širšího sociálního kontextu. Klíčová slova: domácí péče, feministická etika péče, biografické rozhovory.
|
|
| |
|
|
Otcovství, jak bylo prezentováno na stránkách Vlasty v letech 1981-89
Kolářská, Pavla ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Otcovství a mateřství jsou ve společnosti navzájem provázány. Existují určité společenské normy, které určují obsah, kterým by měla být naplněna role otce a role matky ve společnosti. Pro svoji práci jsem vybrala z této dvojice rolí tu méně zkoumanou a to roli otce. Tuto roli jsem se rozhodla zkoumat v historickém kontextu období Československa 80. let. Pro toto období je charakteristická vláda totalitní moci. Tento fakt učiní myslím tuto práci ještě zajímavější, jelikož do běžného života občanů a občanek té doby zasahovala výrazně charakteristika vlády totalitní moci. Inspiraci pro svoji práci jsem našla v bakalářské práci Lindy Božovské, která tuto roli otce již zkoumala na stránkách časopisu Vlasta z let 1976-80. Svou prací na tuto práci navazují a to tak, že zkoumám roli otce prostřednictvím časopisu Vlasta z let 1981-89. Nejprve uvedu svoji práci historicko-společenským kontextem komunistického Československa, který se domnívám, že je pro tuto práci klíčový. Dále se zaměřím na gender v tomto specifickém období, následovat bude otcovství v době totalitní vlády a představení časopisu Vlasta. V empirické části použiji metodu obsahové analýzy. Mým pramenným materiálem budou články časopisu Vlasta z let 1981-1989, které se týkají otcovské role. Tato analýza představovala celkem analýzu 432 vydání týdeníku...
|
|
|
Genderová selekce jako otázka bioetiky
Hendlová, Tereza ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá tématem genderové selekce (úmyslnou determinací genderu dítěte, kterou umožňuje reprodukční medicína) z perspektivy etiky biomedicíny. Klade si otázku, zda je praktikování genderové selekce etické z hlediska 4 základních principů bioetiky podle nichž by měla být vyhodnocována každá medicínská praxe (jsou jimi princip autonomie, nezraňování, prospěšnosti a spravedlnosti). Práce rozlišuje mezi genderovou selekcí z lékařských a nelékařských důvodů a věnuje se převážně druhému typu selekce, který je z etického hlediska mnohem problematičtější, protože se nevztahuje ke zdravotní prosperitě dítěte. K praktikování selekce dochází v kontextu složité interakce sociálních, politických, ekonomických a jiných faktorů, v nichž rodiče tvoří své reprodukční volby, přičemž nezanedbatelným faktorem ovlivňování je také odborný medicínský diskurz. Za účelem hlubší kontextualizace teoretických debat o etickém charakteru genderové selekce z nelékařských důvodů je představen koncept reprodukční svobody (dle J.A. Robertsona) a feministické kritiky reprodukčních technologií. Základní tezí práce je, že by genderová selekce z nelékařských důvodů neměla být legální a dostupná, protože má velký potenciál reprodukovat genderové stereotypy. Klíčová slova: gender, genderová selekce, bioetika, feminismus, diverzita,...
|
host ::
RSS.