|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent)
Matěj Stropnický Myslet socialismus bez tanků Diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968 Abstrakt Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako...
|
|
|
Soumrak sociálního státu? Předkrizové, krizové a postkrizové vývojové tendence sociálního státu ve Švédsku
Hanuš, Karel ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Otázka sociálního státu patří dlouhodobě mezi nejdiskutovanější politická témata a týká se prakticky každého člena společnosti. V posledních několika desetiletích bývá rozvinutý sociální stát často vnímán jako překážka konkurenceschopnosti v podmínkách globalizované ekonomiky a diskutuje se o jeho ekonomické udržitelnosti a dopadech na společnost. Za zemi s nejrozvinutějším modelem sociálního státu bývá považováno Švédsko, které v první polovině devadesátých let dvacátého století prošlo hlubokou ekonomickou krizí. Vývoj švédského modelu sociálního státu v kontextu krize tak představuje kritický případ pro hodnocení životaschopnosti sociálního státu. Sociální stát je v této práci chápán jako vícerozměrný jev zahrnující jak sociální výdaje a instituce sociální politiky, tak i mocenské struktury a legitimitu. Ke zkoumání proměn švédského sociálního státu ve všech uvedených dimenzích je využita teoretická perspektiva vycházející z teorie mocenských zdrojů, institucionálního přístupu, transnacionální perspektivy, teorie závislosti a světového systému, jejichž komplementarita je teoreticky zdůvodněna. Takto pojatá práce by měla přispět porozumění vývoji sociálního státu ve Švédsku uplatněním multidimenzionální perspektivy (studie sociálního státu se často soustředí pouze na některé aspekty), doplnit...
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent)
Matěj Stropnický Myslet socialismus bez tanků Diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968 Abstrakt Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako...
|
|
|
Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti
Tvrdý, Lubor ; Keller, Jan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent) ; Kern, Jiří (oponent)
V součastné době dochází k výrazné proměně společnosti. Rovněž dochází i k přeměně způsobů práce. Prudce vzrůstají požadavky na zaměstnance, především z pohledu nových znalostí a dovedností, souvisejících zejména s rozvojem informačních technologií. Na trhu práce dochází k růstu rozdílů, a to jak v příjmech, tak i v délce nezaměstnanosti. Charakter těchto rozdílů může být vysvětlen jednak v kontextu segmentačních teorií nebo v nárůstu individuálních nerovností. Z růstem počtu osob s vysokoškolským diplomem se začíná objevovat problém překvalifikovanosti, tzn., že část vysokoškolsky vzdělaných pracovníků zastává místo určené pracovníkům se vzděláním středoškolským bez výhledu na jeho změnu. V disertační práce je provedena analýza proměny trhu práce a vzdělanosti v České republice. Dále je popsán vývoj vztahu mezi získaným vzděláním a výslednou pozicí jedince na trhu práce s ohledem na překvalifikovanost pracovníků. Závěr práce je věnován problematice růstu mzdové diferenciace a procesu segmentace trhu práce.
|
host ::
RSS.