|
|
Explicitace a styl překladatele
Kamenická, Renata ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Cíle práce bylo prozkoumat roli explicitace coby potenciálního parametru individuálního stylu překladatele v literárním překladu, a to na materiálu paralelního korpusu textů, sestaveného pro tento účel a pokrývajícího dílo dvou překladatelských osobností na ose časového vývoje. Empirický výzkum, jehož výsledky práce přináší, vycházel z předpokladu, že i v díle literárního překladatele lze vysledovat známky individuálního stylu, tj. pravidelnosti ve výsledcích překladatelských rozhodnutí, charakterizujících práci daného překladatele a odlišujících jej od překladatelů ostatních, vysloveného například Bakerovou (2000). Dalším předpokladem práce bylo, že explicitace jakožto jev dříve studovaný zejména jako potenciální překladová univerzálie má také své individuální aspekty, tj. že srovnáním explicitačního chování více překladatelů lze vydělit jeho komponenty přispívající k individuálnímu překladatelskému stylu. Oba srovnávaní překladatelé, Radoslav Nenadál a Antonín Přidal, byli v korpusu zastoupeni vzorky paralelního textu v délce 5 000 slov, reprezentujícími celkem 9 prozaických překladů u každého z nich, pokrývajících jejich dlouholetou překladatelskou kariéru. Za účelem této analýzy byla vypracována nová typologie překladově inherentní explicitace (a implicitace), vycházející z konceptu metajazykových...
|
|
|
Explicitace a styl překladatele
Kamenická, Renata ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Cíle práce bylo prozkoumat roli explicitace coby potenciálního parametru individuálního stylu překladatele v literárním překladu, a to na materiálu paralelního korpusu textů, sestaveného pro tento účel a pokrývajícího dílo dvou překladatelských osobností na ose časového vývoje. Empirický výzkum, jehož výsledky práce přináší, vycházel z předpokladu, že i v díle literárního překladatele lze vysledovat známky individuálního stylu, tj. pravidelnosti ve výsledcích překladatelských rozhodnutí, charakterizujících práci daného překladatele a odlišujících jej od překladatelů ostatních, vysloveného například Bakerovou (2000). Dalším předpokladem práce bylo, že explicitace jakožto jev dříve studovaný zejména jako potenciální překladová univerzálie má také své individuální aspekty, tj. že srovnáním explicitačního chování více překladatelů lze vydělit jeho komponenty přispívající k individuálnímu překladatelskému stylu. Oba srovnávaní překladatelé, Radoslav Nenadál a Antonín Přidal, byli v korpusu zastoupeni vzorky paralelního textu v délce 5 000 slov, reprezentujícími celkem 9 prozaických překladů u každého z nich, pokrývajících jejich dlouholetou překladatelskou kariéru. Za účelem této analýzy byla vypracována nová typologie překladově inherentní explicitace (a implicitace), vycházející z konceptu metajazykových...
|
|
|
K počátkům a vývoji českého překladu dětské literatury z angličtiny
Rambousek, Jiří ; Kamenická, Renata (vedoucí práce) ; Tobrmanová, Šárka (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Disertační práce se zabývá otázkami překladu literatury pro děti a mládež z angličtiny do češtiny, a to počínaje její ranou fází. Metodologicky vychází z polysystémové teorie a ukazuje, že se - v souladu s jejími předpoklady - polysystém české dětské literatury vyvíjel pod silným vlivem překladu. Anglické předlohy v něm zpočátku hrály okrajovou roli a byly obvykle překládány prostřednictvím německých mezitextů. S nástupem přímých překladů pak na přelomu 19. a 20. století a později vliv anglických předloh sílil a obohacoval českou dětskou literaturu jednak některými specifickými tematickými žánry, jednak novými impulsy spojenými s nástupem nově pojaté, imaginativní dětské literatury, která nahrazovala didakticky laděné texty vycházející z tradice filantropismu. Kromě toho věnuje práce značnou pozornost otázkám bibliografie daného subsystému. Ukazuje příklady toho, jak lze obvyklou enumerativní bibliografii rozšířit až do sféry textologie a získat tím o překladech nové poznatky (identifikace mezitextu, správného znění překladu apod.) Práce užívá některé texty, které byly překládány opakovaně i později, a věnuje se proto i jejich dalšímu vývoji v českém literárním systému. Podrobně rozebírá - textologicky i translatologicky - například české verze Carrollovy Alenky. Poté shrnuje závěry týkající se...
|
|
|
Recepční proměny Edgara Allana Poea v rukou jeho českých překladatelů a vykladačů
Fry, Alena ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Kamenická, Renata (oponent) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
1 Mgr. Alena Fry Abstrakt disertační práce Recepční proměny Edgara Allana Poea v rukou jeho českých překladatelů a vykladačů Tématem předkládané disertační práce je historie recepce Edgara Allana Poea v české kultuře od padesátých let devatenáctého století až do současnosti. Cílem je vysledovat, jaký obraz amerického autora vyvstával z edičních počinů, interpretačních přístupů a klíčových překladů, jak se tento obraz v průběhu času proměňoval a jaké faktory - ať už kulturně-společenské, literární, nebo čistě individuální povahy - za těmito recepčními transformacemi stály. Práce je tak zamýšlena jako příspěvek k poznání dějin českého literárního překladu a mezikulturních souvislostí české literatury. Úvodní kapitola stanovuje badatelský cíl, seznamuje s teoretickými východisky a stručně nastiňuje strukturu práce. Zároveň upozorňuje na neodlučitelnost Poeova obrazu jako autora a člověka - onen poeovský "mýtus", který se začal utvářet již za jeho života - a nutnost jeho zohlednění též při studiu české recepce. Druhá kapitola se soustředí na období do počátku 90. let 19. století. Pojednává o nejstarších výkladech, silně ovlivněných nechvalně proslulým "Memoárem" R. W. Griswolda a informujících především o okolnostech autorova života. Podává přehled prvních příležitostných básnických i prozaických překladů,...
|
|
|
Kontexty (v) překladovosti
Jettmarová, Zuzana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Kamenická, Renata (oponent) ; Gromová, Edita (oponent)
Práce analyzuje současný stav translatologie ve fázi sociologického a ideologického obratu. Na toto pozadí promítá teorii (uměleckého) překladu Jiřího Levého a Antona Popoviče (a jeho koncepce integrované discipliny), včetně zhodnocení jejich teoretických a metodologických východisek, hlavním zájmem je však kategorie překladovosti (u Popoviče i norma), kterou západní translatologie nezná. Po kritické analýze současného stavu (včetně srování s domácí strukturlistickou tradicí) je překladovost prezentována na syntéze vlastního dlouhodobého empirického výzkumu. Navrženy jsou cesty případné modernizace teoretického modelu a metodologické integrace nových disciplin, především z oblasti psychologie (zanedbávaná role příjemce, ideologicky zkreslený pohled na přijímající kulturu) a marketingu (účinnost sdělení). Naznačena je i nová orientace uvedením výzkumu nových překladových jevů (amatérský překlad, uvádění mezinárodních časopisů) a institucionální normativity v překladatelské praxi.
|
host ::
RSS.