|
| |
|
|
Stanovení státní hranice Československa s Polskem
Hochel, Miroslav ; Kuklík, Jan (oponent)
Stanovení státní hranice Československa s Polskem Abstrakt Předkládané pojednání se zaobírá otázkou stanovení státní hranice Československa s Polskem. Ve své první části se zaměřuje na problematiku související se vznikem obou států a koncepcemi společných hranic, které byly připraveny čelními představiteli československé politické reprezentace v průběhu světové války. Zároveň tato část pojednává o přednesení územních požadavků Československa na Pařížské mírové konferenci a souvisejících diplomatických jednáních na půdě této mírové konference. Ve své druhé části se tento text zabývá otázkou Těšínska, která se stala asi nejvýznamnějším aspektem hraničních sporů mezi oběma dotčenými státy. V jednotlivých kapitolách je podrobně rozebráno ustavení československých a polských orgánů na tomto území, jakož i jejich vzájemná jednání a následný vojenský konflikt. Zvláštní zřetel je však přikládán zejména otázce pozdějších diplomatických jednání, plánovaného referenda a konečně též rozhodnutí konference velvyslanců, v jehož důsledku došlo k rozdělení sporného území Těšínska. Třetí část předkládané práce se soustředí na území Oravy a Spiše, kde došlo k dalšímu střetnutí československých a polských zájmů v rámci stanovení státní hranice. Konečně v rámci čtvrté části pojednání je věnována pozornost ostatním úsekům státní...
|
|
|
Stanovení státní hranice Československa s Polskem
Hochel, Miroslav ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Stanovení státní hranice Československa s Polskem Abstrakt Předkládané pojednání se zaobírá otázkou stanovení státní hranice Československa s Polskem. Ve své první části se zaměřuje na problematiku související se vznikem obou států a koncepcemi společných hranic, které byly připraveny čelními představiteli československé politické reprezentace v průběhu světové války. Zároveň tato část pojednává o přednesení územních požadavků Československa na Pařížské mírové konferenci a souvisejících diplomatických jednáních na půdě této mírové konference. Ve své druhé části se tento text zabývá otázkou Těšínska, která se stala asi nejvýznamnějším aspektem hraničních sporů mezi oběma dotčenými státy. V jednotlivých kapitolách je podrobně rozebráno ustavení československých a polských orgánů na tomto území, jakož i jejich vzájemná jednání a následný vojenský konflikt. Zvláštní zřetel je však přikládán zejména otázce pozdějších diplomatických jednání, plánovaného referenda a konečně též rozhodnutí konference velvyslanců, v jehož důsledku došlo k rozdělení sporného území Těšínska. Třetí část předkládané práce se soustředí na území Oravy a Spiše, kde došlo k dalšímu střetnutí československých a polských zájmů v rámci stanovení státní hranice. Konečně v rámci čtvrté části pojednání je věnována pozornost ostatním úsekům státní...
|
host ::
RSS.