|
|
Realizace vybraných komunikačních funkcí v češtině u cizojazyčných mluvčích
Genova, Julie ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Cílem této práce je provést pragmatickou analýzu komunikačních funkcí oslovení, žádosti, omluvy, návrhu a rozloučení v písemné korespondenci. U jednotlivých funkcí se soustředíme především na vyjádření zdvořilosti. U cizojazyčných studentů češtiny na začátečnické úrovni je provedena analýza dotazníku vyplňovaného před lekcí a písemné práce psané po lekci a následně stejné písemné práce u rodilých mluvčích. Cílem je pomocí analýzy vyjadřování daných jazykových funkcí nalézt vhodný způsob jejich výuky v rámci češtiny pro cizince. Dotazník vyplněný před lekcí byl srovnán s písemnou prací psanou po lekci. Pomocí tohoto srovnání bylo stanoveno, do jaké míry se u studentů češtiny jako cizího jazyka zlepšila pragmatická kompetence v písemné korespondenci. Stejná písemná práce byla zadána rodilým mluvčím a na základě srovnání jejich výsledků s výsledky nerodilých mluvčích jsou hodnoceny jazykové prostředky použité pro výuku. Pomocí výzkumu jsme zjistili, že rozdíly ve výsledcích před lekcí a po ní jsou výrazné, nepoučení studenti se často v dotazníku neúmyslně vyjadřovali méně zdvořile, než je v českém jazyce zvykem, někdy až nezdvořile, a v písemné práci byly tyto nedostatky zpravidla eliminovány. Zlepšení v pragmatické kompetenci bylo dosaženo zejména osvojením konvencionalizovaných frází. Přínosem této...
|
|
|
Doplněk - komparace odborného a školského pojetí
Hančin, Marek ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Diplomová práce Doplněk - komparace odborného a školského pojetí zkoumá odborné a školské pojetí často diskutovaného větného členu doplněk. Autor v práci porovnává vybrané lingvistické přístupy k doplňku, svou pozornost klade primárně na podobnosti a rozdíly v jednotlivých koncepcích - co lingvisté (ne)považují za doplněk, jak je doplněk realizován, jaké je dělení doplňku. Ve školském pojetí autor analyzuje klíčové vzdělávací dokumenty (rámcové vzdělávací programy, požadavky k didaktickému testu z českého jazyka, požadavky k jednotné přijímací zkoušce z českého jazyka a učebnice užívané při výuce češtiny) a pohled vyučujících na tento větný člen. Autor si klade za cíl zjistit, je-li doplněk povinnou součástí vzdělávání a poskytují- li učebnice vhodnou oporu k funkční práci s doplňkem. V závěru práce autor na základě výše popsané analýzy navrhuje tři vlastní metodické lekce, které mohou být využity v hodinách českého jazyka. Východiskem pro tyto lekce jsou komunikační cíle výuky češtiny, konstruktivistický model výuky, integrace jazykové a slohové, příp. literární složky českého jazyka - koncepty taktéž rozebrané v teoretické části práce. Práce ukazuje značně rozkolísaný přístup k doplňku. Nejen že není lingvistický pohled na doplněk jednotní (někteří autoři jej uznávají, jiní odmítají), i pohled...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Formy oslovování v TV
Škodová, Kateřina ; Hirschová, Milada (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se věnuje oslovování v českých televizních pořadech typu tzv. talk- show. Celkem bylo analyzováno 54 pořadů z roku 2012 a přelomu roku 2013. Nejprve definujeme, co je oslovení a jaké jsou jeho funkce, dále pak na základě prostudované odborné literatury vydělujeme jednotlivé typy oslovení, zejm. oslovování přímé a nepřímé, vztah k vertikální sociální distanci a frekvenci užívání tzv. honorifik. Na základě analýzy vzorku vybraných televizních pořadů (jednotlivé pořady jsou charakterizovány, výsledky analytických pozorování jsou shromážděny v sumarizujících tabulkách - protokolech) dále popisujeme výskyty jednotlivých typů oslovení v souvislosti s typem talk-show (zaměření na jistou skupinu diváků), v níž se využívají (zábavná versus politická talk-show, klasické interview). Protože zvolený způsob oslovování do značné míry předurčuje celkový ráz komunikace vedené v pořadu, je jeho důležitost pro vyznění talk show značná. Někde je jednoznačně dán formální a distanční způsob oslovování (Otázky Václava Moravce), jinde se o způsobu oslovení "vyjednává" (Drzá Diana). Televize je vlivné médium, jehož komunikační normy a konvence se přenášejí do situací v komunikaci interpersonální - zejména se ukazuje nárůst neformálního oslovování, ať už jde o neformálnost skutečnou, nebo o komunikační...
|
|
|
Zdvořilost v České republice a v zahraničí : kontrastivní studie jednoho komunikačního aktu - pozdravy
Vegnerová, Hana ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Resumé Komunikace je každodenní zásadní interakce mezi lidmi, která je tvořena dvěma složkami, verbální a neverbální. Předpokladem pro úspěšnou komunikaci je zdvořilost, o níž pojednává tato práce. K rozpracování byl vybrán jeden komunikační akt, pozdravy. Pozornost je věnována pozdravům českým a německým. Práce je rozdělena do dvou částí - praktické a teoretické. Teoretická část se zabývá pragmatikou a komunikací. Vymezuje pojmy zdvořilost (krátce se věnuje její historii, jejím funkcím a lingvistickému přístupu k ní), nezdvořilost a pozdrav. Praktická část je věnována dotazníkům, které byly použity pro sběr dat. Odpovědi na otázky jsou uvedeny v tabulkách v procentuálních hodnotách a v textu pak komparativně zpracovány, což bylo cílem práce. Výsledkem výzkumu je zjištění, že oba jazyky vyjadřují zdvořilost velmi podobně, vlivem přejímek z anglického jazyka je však škála německých pozdravů pestřejší a méně formální.
|
|
|
Zdvořilost v České republice - děkování a přijímání díků
Svobodová, Michaela ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hirschová, Milada (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá otázkou zdvořilosti, zdvořilostních strategií a děkováním a přijímáním díků v rámci České republiky. Práce nejprve zpracovává problematiku z teoretického hlediska, jsou zde představeny poznatky a teorie domácích i světových lingvistů, kteří se otázkou zdvořilosti a komunikace zabývali, různé přístupy ke zdvořilému nebo nezdvořilému jednání. Také se podrobněji věnuji děkování a reakcím na ně, vděčnosti a nevděčnosti a prezentuji i témata, která s problematikou souvisí. Praktická část je věnována výzkumu předpokládaných reakcí respondentů - děkování a přijímání díků v konkrétních situacích. Úkolem není zkoumat úzus, ale výpovědi považované za zdvořilé a vhodné v dané situaci. Zvolila jsem metodu dotazníku s 5 otevřenými otázkami a volbou odpovědi na základě vlastní zkušenosti respondenta. Dotazník mapuje obě pohlaví ve věku 14 - 42 let. Výsledky výzkumu jsou uváděny v reálných číslech (nejprve obě pohlaví dohromady a poté zvlášť). V závěru práce jsou pak zhodnoceny a interpretovány zjištěné výsledky a poznatky. Klíčová slova: zdvořilost, řečová etiketa, česká kultura, děkování, přijímání díků
|
|
| |
host ::
RSS.