|
|
Počítačový návrh digitálního radioreléového spoje
Havel, Ladislav ; Nováček, Zdeněk (oponent) ; Láčík, Jaroslav (vedoucí práce)
Pozemní digitální radioreléové spoje se používají k přenosu digitálních informací mezi pevnými nepohyblivými stanicemi s přímou radiovou viditelností. Každý takovýto spoj má různé charakteristiky a určující parametry pro přenos. Navrhujeme-li radioreléový spoj, máme k dispozici technické parametry jako datovou rychlost a kapacitu spoje. Pro splnění těchto parametrů a přenosu s minimálním počtem chyb musíme brát v úvahu co nejvíce jevů při šíření elektromagnetických vln. Některé metody šíření jsou pevně dány, jiné se dále vyvíjí. Některé metody a vlivy šíření jsou závislé na klimatickém podnebí. Cílem tohoto projektu je nastudovat metody návrhu pozemního radioreléového spoje s přihlédnutím k doporučením ITU. Vytvořit počítačový program, který tuto metodiku návrhu implementuje.
|
|
|
Regulace buněčného cyklu u rostlin: úloha aktivační defosforylace CDK při vstupu do mitózy
Mašková, Petra ; Macháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Shrnutídisertačnípráce Buněčnédělení je jednou z elementárníchvlastností všech Žívých organismů.Zák|adní mechanismy regulujícíproces buněčnéproliferace na molekulámí úrovni jsou evolučně konzervovány napříč eukaryotickou říší.Buněčný cyklus se standardně dělí na čtyři následnéfáze, přiěemŽhlavní regulačníkroky se soustřeďujído dvou kontrolníchbodů'na přechodu Gr/S a GzlMfáze. Klíčové regulační proteiny, cyklin-dependentní kinázy (CDK), řídí postup celým buněěným cyklem. Jejich funkce je striktně závislá na katalýické cyklinové podjednotce. odpovídajícícyklinový partner interagujícís CDK totižurěuje dobu aktivity konlrrétnfrro CDlícyklinového komplexu vjednotlivých fázích cyklu. Pro získání úplné aktivity vyžadujekomplex dalšíposttranslačnímodifikace, mezi kterépatříi aktivaěnífosforylace a defosforylace CDK na specifických aminokyselinových reziduích. Rostlinný buněčný cyklus disponuje vedle evolučně konzervovaných mechanismů i dalšímiregulačnímiprocesy, kterésouvisejí s odlišnou Životní strategiírostlin. Pruchod Gr/S kontrolním bodem je silně závisl'ý na signálech z vnějšíhoa vnitřního prostředí, předevšímfytohormonech a metabolitech, buňka tak monitoruje příznivost podmínek pro dokončenícelého buněčnéhocyklu. Limitujícím faktorem pro pruchod Gr/S fází je D cyklin, jehož exprese je pod kontrolou cytokininů...
|
|
|
Characterization of the role of cytokinins and abscisic acid during abiotic stress response
Přerostová, Sylva ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Doležal, Karel (oponent)
Abiotické stresy výrazně snižují výnosy plodin, čímž způsobují vážné problémy v zemědělství. Pochopení mechanizmů stresových odpovědí u rostlin by mohlo pomoci zvýšit jejich odolnost vůči stresu. Fytohormony hrají důležitou roli v obranných reakcích rostlin, jakož i v růstu a vývoji. Tato práce shrnuje výsledky čtyř publikací zaměřených na působení fytohormonů v průběhu abiotických stresů, konkrétně zasolení, sucha, kontaminace ZnO nanočásticemi a chladu. Hlavní důraz je kladen na kyselinu abscisovou, jako na klíčový regulátor obsahu vody v rostlině a stresových odpovědí, a na cytokininy, které regulují růst rostlin a stabilizují fotosyntetický aparát. Cytokininy působí antagonisticky vůči kyselině abscisové. Naše výsledky ukázaly, že kyselina abscisová je univerzální regulátor odpovědí na abiotický stres. Rostliny odolné vůči stresu (halofyt Thellungiella salsuginea nebo ozimá linie jednozrnné pšenice Triticum monococcum) měly vyšší bazální hladiny tohoto hormonu, zejména ve meristematickém pletivu prýtu (vzrostné vrcholy, odnožovací uzly), než rostliny citlivé. Odolné rostliny reagovaly na stres rychleji a pružněji. Aktivní cytokininy byly stresem negativně ovlivněny, což souviselo s potlačením růstu. Studie zaměřená na stres suchem ukázala, že vyšší hladiny cytokininů vedou ke zlepšení odolnosti...
|
|
|
Studium funkce rodiny hybridních prolinem bohatých proteinů
Dvořáková, Lenka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Vágner, Martin (oponent) ; Havel, Ladislav (oponent)
Lenka Dvořríková SrnNurÍoIsmreÓ.ú pnÁcB 4. ZAVERY Předkem HyPRPs byl dejmě protein z rodiny LTPs, ktenýzískalďouhou N-tenrriná|níprolinem bohatoudoménu.Vzrik HyPRPs mohl bý jednou z událostísměřujícíchk vývoji semennýchrostlin. Pro tvorbu funkčníterciárnístrrrktury8 CM doményHyPRPs neníďejmě důležitajejí konkrétrísekvence, ale pouze zachověni charakteristického uspořádráníosmi rysteinoých zbytk{ kteréjsou důležitépro její utvríření a stabilizaci. HyPRPs s dlouhými N.terminá|nÍmi prolinem bohatými doménami (nawámy,,C.ýpe.,)jsou pravděpodobněýlogeneticky původní,zatímco HyPRPs s aýpiclcými N-terminálními doménami(velrni krátké,glycinem bohaté)se vyvinuly ňejmě relativně recentrě a neávisle u jednotliých 13sJlinnÝchdrutrůzkrácením,ztrátoupopř. přestavbamipůvodníchdelších p*.tlinembohaýchdomén. Glycinem bohatédoményHyPRPs by mohly vzrikat inverzí v kódující sekvenci prolinem bohafých domén.Tentp mechanismus by se mohl uplatňovatobecněv evoluci strrrkturrríchproteinůbuněčnéstěny. N-terminálnídomény',C.t5y'pe..HyPRPs zustaly u krýosemennýchrostlin poměmě dobře konzervované(dlouhé a hydrofobni), zatímco ostahrí HyPRPs se rychle vyvíjely. U nahosemennýchrostlin všakdošlok hlavní diversifikaci naopak v rámci skupiny ',C-Bpe... Koexistence konzervovanýcha rychle se vyvíjecíHyPRPs by tak mohla být evoluční...
|
|
|
Characterization of the role of cytokinins and abscisic acid during abiotic stress response
Přerostová, Sylva ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Doležal, Karel (oponent)
Abiotické stresy výrazně snižují výnosy plodin, čímž způsobují vážné problémy v zemědělství. Pochopení mechanizmů stresových odpovědí u rostlin by mohlo pomoci zvýšit jejich odolnost vůči stresu. Fytohormony hrají důležitou roli v obranných reakcích rostlin, jakož i v růstu a vývoji. Tato práce shrnuje výsledky čtyř publikací zaměřených na působení fytohormonů v průběhu abiotických stresů, konkrétně zasolení, sucha, kontaminace ZnO nanočásticemi a chladu. Hlavní důraz je kladen na kyselinu abscisovou, jako na klíčový regulátor obsahu vody v rostlině a stresových odpovědí, a na cytokininy, které regulují růst rostlin a stabilizují fotosyntetický aparát. Cytokininy působí antagonisticky vůči kyselině abscisové. Naše výsledky ukázaly, že kyselina abscisová je univerzální regulátor odpovědí na abiotický stres. Rostliny odolné vůči stresu (halofyt Thellungiella salsuginea nebo ozimá linie jednozrnné pšenice Triticum monococcum) měly vyšší bazální hladiny tohoto hormonu, zejména ve meristematickém pletivu prýtu (vzrostné vrcholy, odnožovací uzly), než rostliny citlivé. Odolné rostliny reagovaly na stres rychleji a pružněji. Aktivní cytokininy byly stresem negativně ovlivněny, což souviselo s potlačením růstu. Studie zaměřená na stres suchem ukázala, že vyšší hladiny cytokininů vedou ke zlepšení odolnosti...
|
|
| |
|
| |
|
|
Regulace buněčného cyklu u rostlin: úloha aktivační defosforylace CDK při vstupu do mitózy
Mašková, Petra ; Macháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Shrnutídisertačnípráce Buněčnédělení je jednou z elementárníchvlastností všech Žívých organismů.Zák|adní mechanismy regulujícíproces buněčnéproliferace na molekulámí úrovni jsou evolučně konzervovány napříč eukaryotickou říší.Buněčný cyklus se standardně dělí na čtyři následnéfáze, přiěemŽhlavní regulačníkroky se soustřeďujído dvou kontrolníchbodů'na přechodu Gr/S a GzlMfáze. Klíčové regulační proteiny, cyklin-dependentní kinázy (CDK), řídí postup celým buněěným cyklem. Jejich funkce je striktně závislá na katalýické cyklinové podjednotce. odpovídajícícyklinový partner interagujícís CDK totižurěuje dobu aktivity konlrrétnfrro CDlícyklinového komplexu vjednotlivých fázích cyklu. Pro získání úplné aktivity vyžadujekomplex dalšíposttranslačnímodifikace, mezi kterépatříi aktivaěnífosforylace a defosforylace CDK na specifických aminokyselinových reziduích. Rostlinný buněčný cyklus disponuje vedle evolučně konzervovaných mechanismů i dalšímiregulačnímiprocesy, kterésouvisejí s odlišnou Životní strategiírostlin. Pruchod Gr/S kontrolním bodem je silně závisl'ý na signálech z vnějšíhoa vnitřního prostředí, předevšímfytohormonech a metabolitech, buňka tak monitoruje příznivost podmínek pro dokončenícelého buněčnéhocyklu. Limitujícím faktorem pro pruchod Gr/S fází je D cyklin, jehož exprese je pod kontrolou cytokininů...
|
|
|
Studium metabolismu polyaminů v buněčném dělení a jejich úloha ve fyziologických pochodech rostlin
Gemperlová, Lenka ; Cvikrová, Milena (vedoucí práce) ; Šebela, Marek (oponent) ; Havel, Ladislav (oponent)
3.cÍLE Studium meÚabolismu po|yaminův pnůběhurůstovéhoa buněčného cyklu tabákové suspenzní ku|tury BY.2 (Nicotiana tabacum L. cv. Bright Yellow-2): určenípodilu biosynÚéry,degradacea konjugacena udrženíhomeostáze polyaminů. Dílčícíle: o Sledoviínízrrěn endogenníchhladin vo|ných a konjugovaných forempolyaminův průběhurůstovéhoa buněenéhocgtuLu.etove suspenzníkulturyBY-2. o Stanoveníaktivit biosyntetictcýchenzymůpolyaminů- ornithin-, arginin- a S-adenosylrnethionindekarboxylrázyv průběhurustového a buněčnéhocyklu tabákovésuspenzríkultury BÝ-2. o Stanovení aktiviý degradačního enzymu polyaminů ďaminoxidázy vprůběhurůstovéhoa buněčnéhocykiu tabrákové suspenztíkultury BY-2. Da|šícile: o Slďoviírrí zrrrěn endogenníchhladin volných a konjugovaných forem polyaminů u tabákové suspenzrí ku'ň'' BY.2 v podmínkáchabiotickéhostresu. . 9to9i.'- regulačních mechanismů homeostiíze polyaminů (tj.biosyntézy,degradacea konjugace)u rostlin tabákuiNícotiana tabacumL.) vprůběhudiumálníhocyklu. o Stanovenípodíluexkrecepolyaminůdo živnéhomédiau tabrákové suspenzníkultury BY-2 a u kultury vojtěšky(Medicago sativa) na udrženíhomeostázepolyarninů. o Sledoviíní zněn endogenních hladin polyarrrinů vpruběhu zygotickéa somatickéembryogenezesmrku-ztepilého(Picea abies L. (Karst.).
|
|
|
Studium funkce rodiny hybridních prolinem bohatých proteinů
Dvořáková, Lenka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Vágner, Martin (oponent) ; Havel, Ladislav (oponent)
Lenka Dvořríková SrnNurÍoIsmreÓ.ú pnÁcB 4. ZAVERY Předkem HyPRPs byl dejmě protein z rodiny LTPs, ktenýzískalďouhou N-tenrriná|níprolinem bohatoudoménu.Vzrik HyPRPs mohl bý jednou z událostísměřujícíchk vývoji semennýchrostlin. Pro tvorbu funkčníterciárnístrrrktury8 CM doményHyPRPs neníďejmě důležitajejí konkrétrísekvence, ale pouze zachověni charakteristického uspořádráníosmi rysteinoých zbytk{ kteréjsou důležitépro její utvríření a stabilizaci. HyPRPs s dlouhými N.terminá|nÍmi prolinem bohatými doménami (nawámy,,C.ýpe.,)jsou pravděpodobněýlogeneticky původní,zatímco HyPRPs s aýpiclcými N-terminálními doménami(velrni krátké,glycinem bohaté)se vyvinuly ňejmě relativně recentrě a neávisle u jednotliých 13sJlinnÝchdrutrůzkrácením,ztrátoupopř. přestavbamipůvodníchdelších p*.tlinembohaýchdomén. Glycinem bohatédoményHyPRPs by mohly vzrikat inverzí v kódující sekvenci prolinem bohafých domén.Tentp mechanismus by se mohl uplatňovatobecněv evoluci strrrkturrríchproteinůbuněčnéstěny. N-terminálnídomény',C.t5y'pe..HyPRPs zustaly u krýosemennýchrostlin poměmě dobře konzervované(dlouhé a hydrofobni), zatímco ostahrí HyPRPs se rychle vyvíjely. U nahosemennýchrostlin všakdošlok hlavní diversifikaci naopak v rámci skupiny ',C-Bpe... Koexistence konzervovanýcha rychle se vyvíjecíHyPRPs by tak mohla být evoluční...
|
host ::
RSS.