Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Na základě literární rešerše byly v této práci shrnuty poznatky o využití stabilních izotopů v atmosférické depozici. Podle studií a měření lze zjistit původ a míru znečištění v životním prostředí. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu ekosystému. Dusík se v životním prostředí vyskytuje ve všech složkách přírody, kde nabývá různých izotopových hodnot. Cílem práce bylo shrnout informace o stabilních izotopech a dokázat, zda jsou věrohodným ukazatelem při určování zdroje dusíku v daném místě. Pomocí vyhodnocené studie byl popsán rozdíl ve znečištění přímořských a pevninských oblastí ve střední Evropě. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusíkový cyklus, stabilní izotopy dusíku, frakcionace
Kdo jsou nositelé postmaterialistických hodnot? Sociodemografické charakteristiky postmaterialistů v České republice a v Německu
Hanžlová, Barbora ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Plecitá, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teorií hodnotové změny Ronalda Ingleharta. Tento americký sociolog formuloval v 70. letech 20. století teorii, podle které má generace, která zažila světovou válku, podstatně odlišné hodnoty od generace, která naopak zažila bezprecedentní poválečný ekonomický rozkvět. V důsledku toho mají mladší generace jiné priority, které Inglehart nazývá postmaterialistickými hodnotami. Záměrem této práce je zjistit, jaké jsou sociodemografické charakteristiky postmaterialistů, zda se liší v čase a mezi zeměmi. K tomu byla využita sekundární data z Evropských studií hodnot a Mezinárodního programu sociálních šetření. Výsledky analýz podporují teorii jen z části. Čeští i němečtí postmaterialisté jsou častěji zastoupení v mladších generacích a jsou více vzdělaní. Existuje však rozdíl ve vlivu pohlaví a velikosti komunity, kde jedinec žije. V České republice je pravděpodobnost být postmaterialistou vyšší mezi muži a společně s východní částí Německa je vyšší ve velkých městech. Pro západní Německo jsou oba tyto vztahy nesignifikantní. Souhrnný model pro spojená data a test poměru věrohodnosti v závěru ukázaly, že vztahy mezi Inglehartovým indikátorem a zkoumanými nezávislými proměnnými a zároveň i míra pravděpodobnosti jsou mezi zkoumanými zeměmi různé.

Viz též: podobná jména autorů
9 Hanzlová, Barbora
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.