|
| |
|
|
Využití moderních metod v integrovaném systému managementu stavebního podniku
Doleček, Pavel ; Gajdošík, Jiří (oponent) ; Tichý, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na oblast využití moderních metod v integrovaném systému managementu stavebního podniku. První část je věnována teoretickému osvětlení vybraných moderních metod a procesního řízení. Popisuje i možnosti využití hostovaného informačního systému a způsobu auditování firemních procesů podle norem. V praktické části je představena sledovaná společnost včetně popisu jejich řídících mechanismů. Práce je zaměřena především na analýzu a identifikaci procesů ve stavebním podniku ve vybrané oblasti řízení průběhu zakázek. V závěrečné části obsahuje návrh implementace informačního systému a návrh využití nejvhodnější moderní metody.
|
|
| |
|
|
Náročnost doktorského studia v České republice: případová studie studijních povinností v programech politologie, sociologie a sociální práce
Brych, Jan ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Doleček, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá náročnost studijních povinností doktorských studijních programů politologie, sociologie a sociální práce napříč ČR. Výzkumný problém spočívá ve zkoumání náročnosti studijních povinností v kontextu problematických faktorů českého doktorské studia. Hlavním cílem práce je porovnat studijní povinnosti výše zmíněných studijních programů, za pomoci teorie historického institucionalismu odhalit formální i neformální instituce, které ovlivňují nastavení studijních povinností v doktorském studiu a přijít na to, proč jsou v ČR součástí studijních povinností publikační povinnosti. Informace z provedených 17 kvalitativních rozhovorů se zástupci oborových rad zkoumaných studijních programů a s experty na doktorské studium byly analyzovány metodou kvalitativní obsahové analýzy. Výsledky primárního výzkumu jsou doplněny poznatky z výzkumného šetření Doktorandi 2021, které se týkají studijních povinností doktorských studentů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že studijní povinnosti se mezi obory politologie, sociologie a sociální práce liší pouze v drobných detailech. Nastavení studijních povinností v ČR ovlivňují formální instituce jako zákon o VŠ nebo nařízení o standardech pro akreditace. Dále nastavení studijních povinností ovlivňují neformální instituce. Především tlak na publikační výstupy,...
|
|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberárních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
| |
host ::
RSS.