|
|
Podpora inkluzivního prostředí prostřednictvím literárního příběhu
Ciarkowska, Agnieszka ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárním příběhem jako jedním z nástrojů, jak podpořit inkluzivní prostředí. Teoretická část je věnována inkluzivnímu prostředí a jeho důležitým principům a zásadám, dále čtenářství, čtenářským klubům a programu RWCT - "Čtením a psaním ke kritickému myšlení". Praktická část zkoumá žákovy prekoncepty a jejich posun po realizování čtenářské lekce, ve které žáci četli příběh o klukovi s Treacher-Collinsovým syndromem. Tato část popisuje přípravu a realizaci čtenářské lekce a data z ní analyzuje. Je zde uplatněn kvalitativní přístup. Na základě potrojných deníků, které si žáci během čtenářské lekce vedli, byly jednotlivé výpovědi analyzovány technikou otevřeného kódování. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké mají žáci prekoncepty ohledně člověka s viditelným postižením, který by se měl stát jejich potencionálním spolužákem a jak se jejich myšlení proměnilo po proběhnutí čtenářské lekce. Důraz je kladen na individuální poznání a vlastní uvědomění si zkušeností. Analýza jednotlivých komentářů z výzkumného šetření ukázala, že nejvíce žáků by mělo pocity jako strach, lítost a cítili by potřebu posmívat se, rovněž by je zajímal původ postižení, ve velké míře byly však zastoupeny i běžné otázky. U čtvrtiny žáků byl zaznamenán posun v přemýšlení, často se jednalo o žáky, kteří...
|
|
|
Skupinová reflexe Wanda jako nástroj profesního rozvoje učitelů
Ciarkowska, Agnieszka ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat metodu Wanda jako efektivní nástroj pro profesní rozvoj učitelů. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část charakterizuje, jaké aspekty ovlivňují profesní vzdělávání učitele a popisuje jeho fáze, procesy, formy a podmínky, které učitelé nyní mají. Analyzuje a porovnává dostupné profesní standardy v kontextu profesního rozvoje a diskutuje přínosy reflexe pro profesní rozvoj. Analyzuje skupinovou reflektivní metodu Wanda vycházející z doceňujícího výzkumu a přístupu bálintovské skupiny jako vhodný nástroj profesního rozvoje. Praktická část zkoumá, jaké jsou přínosy a úskalí metody Wanda a jaké podmínky jsou nutné k její realizaci. Dostupná data získaná z dotazníků a rozhovorů porovnává z perspektivy facilitátorů, účastníků - učitelů a účastníků - studentů. Na základě dat z ohniskových skupin popisuje, jaké podmínky jsou potřebné pro rozšíření metody Wanda mezi učitele a definuje podmínky, které je potřeba zajistit, aby bylo možné tuto metodu realizovat v rámci oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, Pedagogické fakulty, Univerzity Karlovy. V závěru praktické části jsou diskutovány výsledky výzkumného šetření. Nejčastěji zmiňovaný přínos, který uvedly všechny skupiny, byl podpora a pocit sounáležitosti. Za úskalí považovala skupina...
|
host ::
RSS.