|
|
Kognitivní a behaviorální změny u neurovývojových a farmakologických animálních modelů schizofrenie
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Vytváření spolehlivých animálních modelů psychiatrických onemocnění, jako je schizofrenie, je klíčové pro zlepšení našeho porozumění neurobiologického, behaviorálního a genetického základu této poruchy a pro vývoj nových léčiv s vyšší terapeutickou účinností. Tyto modely umožňují studovat různé aspekty schizofrenie, včetně pozitivních, negativních a kognitivních schizofrenii podobných příznaků. Všechny dostupné zvířecí modely schizofrenie lze zařadit do čtyř různých kategorií indukce: vývojové, farmakologické, genetické a navozené lézí. Ani jeden z těchto modelů ovšem dokonale nekopíruje všechny aspekty schizofrenie u lidí, a je tak zásadní přesně definovat vliv jednotlivých manipulací. Tato práce se zaměřuje na studium farmakologických a vývojových animálních modelů schizofrenie s důrazem na výzkum kognitivních a behaviorálních změn souvisejících s touto poruchou. Konkrétně se jedná o farmakologické navození schizofrenii podobných příznaků akutní aplikací MK-801, o vývojové two-hit modely kombinující imunitní reakci matky po podání poly (I:C) a následný stres potomků v dospívání a o opakované prenatální a neonatální podání lipopolysacharidu (LPS). U farmakologického modelu jsme zkoumali citlivost časové a prostorové kognice na akutní podání MK-801 v modifikované úloze Kolotočového bludiště. Časová...
|
|
|
Ontogeneze neurálních mechanismů epizodické paměti
Šafová, Lucie ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Pro epizodickou paměť, tedy schopnost vybavit si osobní zkušenosti s detaily o čase, místě a události, jsou zásadní zejména dvě mozkové struktury - hipokampus a prefrontální kůra (PFC). K postupnému rozvoji epizodické paměti výrazně přispívají právě jejich vývojové změny. Hipokampus je komplexní strukturou složenou z několika podoblastí, která zaujímá ústřední postavení ve funkci nervových základů epizodické paměti. Zjištění ukazují, že vliv na epizodickou paměť mají jak v něm probíhající neuronální změny, tak změny v jeho objemu a objemu hipokampálních podpolí. Stejně jako v hipokampu, i změny v prefrontální kůře mají na epizodickou paměť vliv, PFC patří mezi poslední oblasti, které plně dozrávají a ovlivňuje přesnost vybavování kontextových detailů epizodických vzpomínek. Pro epizodické vzpomínky je pak zásadní i přenos informací mezi oblastmi mozku, ten zajišťují propojení bílé mozkové hmoty (fornix, cingulum, uncinátní fascikulus). Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o strukturách a mechanismech, které se uplatňují ve vývoji epizodické paměti, a zmiňuje i faktory, které mají na vývoj vliv. Klíčová slova: epizodická paměť, ontogeneze, hipokampus, prefrontální kůra, synaptická plasticita
|
|
|
Hipokampální aktivita při konsolidaci komplexních prostorových reprezentací
Lavrova, Kseniia ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
V reálném světě často potřebujeme porozumět složitým prostorovým vztahům a integrovat stávající znalosti. Když se například učíme novou trasu mezi známými místy, musíme integrovat nové znalosti a vytvořit novou kognitivní mapu prostoru. Vzhledem k tomu, že hipokampus je klíčovou strukturou pro tvorbu epizodické paměti a prostorovou navigaci, zkoumali jsme aktivitu hipokampálních neuronů CA1 při kombinaci jednoduchých map složeného prostoru. Byl navržen experiment, skládající se z několika fází, v každé z nich se potkan seznámil se čtyřmi různými rameny bludiště. V první fázi potkan prozkoumal páry nepřekrývajících se ramen. Ve druhém prozkoumal kombinaci již dříve známých ramen a ve třetím všechna ramena labyrintu. Během těchto návštěv musel potkan porozumět prostorovým vztahům mezi různými kombinacemi a vytvořit celou mapu prostoru. Moje výsledky naznačují, že potkan nedokázal pochopit vztah mezi nezávislými rameny, než navštívil celé bludiště. Při prozkoumávání celého labyrintu vznikla zcela nová mapa pro bludiště a došlo i ke změnám v aktivitě neuronů kódujících již známé kombinace ramen. Klíčová slova: hipokampus, spánek, přemapování, buňky místa.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prostorové poznání v dynamických prostředích
Blahna, Karel ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Souhrn Pro účel studia neurálních mechanismů a modelování kognitivních funkcí se s výhodou využívá přirozeného prostorového chování laboratorních zvfřat. Detailní analýza chování umožňuje lépe pochopit funkce některých zúčastněných mozkových struktur jako je hipokampus, entorhinální či posteriomf parietálnf kůra . Většina behaviorálnrch prostorových úloh probíhá ve stabilnfch prostředích, ačkoliv v přirozených podmínkách se svět dynamicky mění. Pffnosem disertační práce je rozšíření vědomosti o navigačnfch schopnostech potkana v pohyblivém prostředi. Tyto nové poznatky roz!iřujf roz!ířit znalosti o chování laboratornfch zvířat a o zapojeni mozkových struktur, které se podílejí na zpracováni dynamických prostorových informací.
|
|
| |
host ::
RSS.