|
|
Hodnocení vlivů biodegradabilních mikroplastů na biotu sladkovodního ekosystému prostřednictvím testů ekotoxicity
Procházková, Petra ; Maršálek,, Blahoslav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Mikroplasty jakožto všudypřítomné kontaminanty sladkovodních ekosystémů vyvolávají oprávněné obavy týkající se jejich vlivu na životní prostředí. Dochází proto k všeobecné snaze nahradit konvenční plasty biologicky odbouratelnými alternativami, které by měly být v prostředí snadno rozložitelné. Nicméně, proces biodegradace takových materiálů vyžaduje specifické podmínky, jako jsou teplota, vlhkost, pH a přítomnost mikroorganismů, které nejsou vždy dostatečně splněny. V důsledku toho dochází k jejich fragmentaci a tvorbě biodegradabilních mikroplastů. Ty mohou, stejně jako konvenční mikroplasty, ovlivňovat životní prostředí. Cílem této práce proto bylo posoudit vliv mikroplastů biodegradabilního poly(3-hydroxybutyrátu) na vybrané zástupce sladkovodních organismů, a to konkrétně na řasu Desmodesmus subspicatus, rostlinu Lemna minor a korýše Daphnia magna, a dále pak najít vhodnou analytickou metodu umožňující přímou detekci mikroplastů v těle organismu D. magna. I přes to, že pozorované účinky nebyly vždy významné, upozornily na určité sekundární problémy, které může přítomnost biodegradabilních mikroplastů v životním prostředí vyvolat. Ty mohou být způsobené právě biologickou rozložitelností spojenou s tvorbou biofilmu na povrchu biodegradabilních mikroplastů, což, jak se ukázalo, následně vede k vyčerpání živin v okolním prostředí. Výsledky této práce tedy naznačují, že k využívání biodegradabilních plastů jakožto náhrady konvenčních materiálů je nutné přistupovat kriticky před jejich masivním využitím jako náhrady za konvenční plasty.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných průmyslových odpadních materiálů a anorganických kompozitů s jejich obsahem
Pavlitová Letková, Zuzana ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Pulkrabová,, Jana (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato disertacní práce shrnuje výsledky testu ekotoxicity, které byly provádeny na ruzných druzích prumyslového odpadního materiálu jako jsou klasické popílky, fluidní popely a popílky, škváry, strusky a také na anorganických kompozitech s obsahem tohoto odpadu, které by mohly být v budoucnu použity jako stavební hmoty. Pro posouzení ekotoxicity byly využity testy akutní toxicity na testovacích organismech: akvarijní rybe (Poecilia reticulata), perloocce (Daphnia magna), sladkovodní rase (Raphidocellis subcapitata). Ekotoxicita byla hodnocena i testem inhibice rustu korene horcice bílé (Sinapis alba). (Vyhodnoceno dle Vyhlášky c. 294/2005 Sb.) Z kontaktních testu byly vybrány testy s roupicemi, chvostokoky a salátem. Bylo realizováno prímé srovnání testu klasického se semeny horcice a kontaktního testu se semeny salátu. Výsledkem pro testy ekotoxicity bylo urcení procentuální mortality, imobilizace, stimulace nebo inhibice rustu pro testované organismy. Bylo provedeno srovnání výsledku jednotlivých testu ekotoxicity a porovnání klasicky provedených akvatických testu a testu kontaktních realizovaných v umelé pude.
|
|
|
Aplikace vybraných metod k analýze oxidačního stresu
Lízalová, Martina ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Lojek, Antonín (vedoucí práce)
Chronická pankreatitida (CHP) je progresivní onemocnění charakteristické chronickým zánětem pankreatické tkáně, který má různou etiologii. Oxidační stres, který je provázen zánětlivými procesy, se jeví jako velmi významný faktor přispívající k rozvoji chronické pankreatitidy. Cílem této práce bylo stanovit hladiny produktů lipidové peroxidace malondialdehydu (MDA) a 4-hydroxynonenalu (4-HNE), společně s nitrity, antioxidační kapacitou, pro- a protizánětlivými cytokiny, biochemickými a hematologickými parametry v plazmě pacientů s chronickou pankreatitidou a v plazmě kontrolních jedinců. Plazmatické hladiny MDA a 4-HNE byly stanoveny vysoceúčinnou kapalinovou chromatografií. Celková antioxidační kapacita plazmy vůči peroxylovému radikálu byla stanovena chemiluminiscenční metodou. Nitrity byly stanoveny za použití Griessovy reakce. Zánětlivé cytokiny - TNF-alfa; TNF RI; PDGF-AB; TGF-beta, společně s myeloperoxidázou a hyaluronanem byly stanoveny za použití ELISA metody. V plné krvi byly pak stanoveny také biochemické a hematologické parametry standardními metodami.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity vybraných syntetických vonných látek
Lapčíková, Alena ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení a posouzení ekotoxicity syntetických vonných látek s využitím testů ekotoxicity. Testovány byly čtyři syntetické vonné látky – galaxolid, tonalid, musk keton a musk xylen. Pro posouzení ekotoxicity byly použity čtyři alternativní testy prováděné na živých organismech a čtyři fytotesty. Alternativní testy byly prováděny na korýších Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus, na žábronožce Artemia salina a na vířníku Brachionus calicyflorus. V rámci fytotestů byl proveden test inhibice růstu kořene hořčice bílé Sinapis alba, test inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa, test inhibice růstu kořene cibule Allium cepa a test inhibice růstu okřehku Lemna minor. Na základě výsledků testů byly pro testované syntetické vonné látky stanoveny hodnoty EC50, IC50 a LC50 a zhodnocena jejich ekotoxicita.
|
|
|
Studium degradace léčiv s využitím pokročilých oxidačních procesů
Bílková, Zuzana ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Zachariášová,, Milena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V současnosti je odbornou i laickou veřejností často diskutována problematika výskytu ženských pohlavních hormonů, estrogenů a gestagenů, ve vodních ekosystémech. Tyto látky steroidní struktury představují pro konvenční čistírenské a úpravárenské technologie využívané ve vodárenství často obtížně odstranitelné kontaminanty. V dané souvislosti mohou být vhodnou technikou pokročilé oxidační procesy, které jsou založeny na in situ tvorbě vysoce reaktivních hydroxylových radikálů. Předkládaná dizertační práce se zabývá studiem kinetiky a degradačních meziproduktů fotokatalytického rozkladu sedmi vybraných ženských pohlavních hormonů (estron, -estradiol, estriol, ethinylestradiol, diethylstilbestrol, progesteron a norethindron). Experimenty probíhaly v laboratorním skleněném reaktoru, který byl vybaven energeticky úspornými LED diodami s emisní vlnovou délkou 365 nm a imobilizovaným fotokatalyzátorem ve formě pětivrstvého filmu TiO2 naneseného na skleněném nosiči. Pracováno bylo s modelovými vzorky vody o počáteční koncentraci hormonů 1 mg·l-1 a průběh reakcí byl sledován metodou HPLC-MS. V daném systému vykázaly všechny zájmové látky s výjimkou estriolu velmi výrazný sklon k adsorpci. V případě estriolu byla na základě Langmuir-Hinshelwoodova modelu určena hodnota formální rychlostní konstanty fotokatalytického rozkladu pro dvě různé počáteční koncentrace, 0,5527 hod-1 (1 mg·l-1) a 0,1929 hod-1 (5 mg·l-1); porovnáním těchto hodnot bylo zjištěno, že se zvyšující se koncentrací degradované látky probíhá rozklad pomaleji (při 5násobném zvětšení počáteční koncentrace poklesla hodnota formální rychlostní konstanty téměř na třetinu). Dále bylo zaznamenáno devět degradačních meziproduktů fotokatalytického rozkladu estriolu a na základě hmotnostních spekter navržena jejich struktura. Ve druhém tematickém okruhu práce byla pozornost věnována vývoji SPE-HPLC-MS metody pro stanovení ženských pohlavních hormonů v reálných vzorcích vody, zejména pak optimalizaci extrakčního kroku. Výsledný proces zpracování vzorků zahrnoval kromě extrakce na kolonkách Supel™ Select HLB s 200 mg sorbentu i odstranění mechanických nečistot, extrakci hormonů z pevného podílu zachyceného na filtračním materiálu, okyselení vzorku a přečištění extraktu na florisilových kolonkách Supelclean™ ENVI-Florisil®. Optimalizovaná metoda byla použita pro stanovení koncentrace ženských pohlavních hormonů ve dvou brněnských řekách, Svitavě a Svratce. Ve většině případů byla koncentrace pod mezí detekce, případně pod mezí stanovitelnosti.
|
|
|
Sledování stresových markerů u rostlin vystavených působení těžkých kovů
Rucký, Jakub ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
V našem experimentu jsme se zabývali vlivem Cd2+ na explantátovou kulturu slunečnice roční kultivaru Aloha. Explantátová kultura byla vystavena koncentracích 0, 5, 10, 50, 100 a 500µM po dobu 7 dnů a byly u ní sledovány změny v antioxidační aktivitě. Ke sledování antioxidační aktivity byly použity metody ABTS, FRAP, Free Radical a DPPH. bychom mohli získané výsledky porovnat, byla naměřená data vyhodnocena pomocí programu STATISTICA. Cílem statistického vyhodnocení dat je určit koncentraci, při které jsou rostliny schopny ještě odolávat jejím negativním vlivům bez smrtelných následků.
|
|
|
Zavedení kontaktních testů ekotoxicity pro hodnocení terrestrických ekosystémů
Modlitbová, Pavlína ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tématem předložené dizertační práce bylo provedení testů toxicity s využitím testovacího organismu ze zástupců suchozemských stejnonožců Porcellio scaber. Tento testovací organismus byl zvolen jako nejvhodnější pro posouzení toxicity vybraných anorganických sloučenin kontaminujících terestrický ekosystém. Jeho výběr byl proveden na základě důkladně zpracované metodiky tohoto testu, dále známých biologických a biochemických vlastností výše specifikovaného živého organismu, případně na jeho ekologické relevantnosti. Kromě klasických endpointů, jakými jsou mortalita, změna hmotnosti testovacích jedinců a také vliv přítomnosti a koncentrace kontaminantů na konzumaci stravy, byly rovněž sledovány změny v morfometrické charakteristice, a to na úrovni tkání a buněk, cytotoxicita a rovněž byla posuzována možná bioakumulace v různých částech těla tohoto organismu. Vybrané testované látky lze zařadit do oblasti nanočástic a anorganických solí. U vybraných nanočástic zlata byla provedena kompletní ekotoxikologická studie na několika úrovních organizace živé hmoty (organismus, tkáň, buňka). Pro vybrané soli byla provedena studie, která byla zaměřená především na chování organismů a klasické endpointy.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení polymerů a biologicky aktivních látek v akvatickém prostředí
Kašpar, Otakar ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce byla zaměřena na stanovení ekotoxicity, a to jedné skupiny léčiv a polymerů. Ze skupiny léčiv byla vybrána analgetika, která patří mezi nejčastěji užívaná. Důvodem je také to, že velkou většinu z nich lze získat bez lékařského předpisu. Pro stanovení ekotoxicity byly zvoleny dva postupy, v prvním z nich bylo zvoleno stanovení ekotoxicity pouze jednoho analgetika, ve druhém případě byla posuzována směs dvou analgetik. Důvodem bylo to, že pacientům jsou často aplikována dvě léčiva z této skupiny. Ke stanovení byly použity standardní i alternativní testy toxicity (daphnia magna, sinapsis alba, scenedesmus, vibrio fischeri, thamnotoxkit a daphnotoxkit). Pro toto posouzení byla vybrána běžně používaná léčiva, tj. ibuprofen, kyselina acetylsalicylová, diklofenak a paracetamol, která patří mezi nejhojněji používaná léčiva v ČR a Evropě. Ze skupiny polymerů byly posuzovány dva polymery, a to běžně používaný polymer polyethyltereftalát (PET) a fenolformaldehydová pryskyřice, která je ve východní Evropě známá jako bakelit. Pro stanovení ekotoxicity polymerů byla aplikována nepřímá metoda, založená na stanovení antagonických nebo synergických efektů směsi monomerů, ze kterých se polymer vyrábí, a na které se v přírodě může následně pomalu rozkládat. Také v tomto případě byly ke stanovení použity standardní i alternativní testy toxicity, výše specifikované.
|
host ::
RSS.