|
|
Otázky struktury osídlení severovýchodní části středních Čech ve starší době bronzové na příkladu opevněné lokality Brandýs nad Labem-Vrábí
Langová, Michaela ; Ernée, Michal (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Mezi lety 2007 a 2016 byl na lokalitě Brandýs nad Labem-Vrábí v poloze "U Vodojemu" Archeologickým ústavem AVČR v Praze, v. v. i. proveden záchranný archeologický výzkum, při kterém bylo odkryto mj. rozsáhlé sídliště starší doby bronzové. Na základě keramiky je možné ho chronologicky zařadit do mladšího období únětické kultury, typologicky lze pak nalezenou keramiku spojit s poklasickou fází únětické kultury. Nález podkovovitého příkopu přiléhajícího k terénní hraně Hrušovského potoka ukazuje na skutečnost, že sídliště bylo přibližně na počátku 2. tisíciletí př. Kr. po určitou dobu opevněno. Na základě charakteru výplně příkopu, nálezů keramiky s analogiemi v počátcích kultury mohylové i radiokarbonových dat je však zřejmé, že sídliště fungovalo dále i po zániku tohoto opevnění, a to minimálně po dobu dalších 100 let. V kontextu dalších velmi četných soudobých nálezů z katastru Brandýsa nad Labem je patrné, že poloha "U Vodojemu" byla součástí rozsáhlé sídelní aglomerace. Podrobné vymapování nálezů starší doby bronzové z oblasti severovýchodní části středních Čech ukázalo na další koncentrace osídlení v okolí Vltavy a Labe, mezi kterými však svojí rozlohou a intenzitou nálezů brandýská aglomerace vyniká. Zřejmý je také jednoznačný rozdíl v podobě osídlení mezi starším a mladším obdobím únětické...
|
|
|
Měď v eneolitických Čechách
Dobeš, Miroslav ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Stuchlík, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Miroslav Dobeš Měď v eneolitických Čechách Copper in Eneolithic Bohemia Disertační práce Abstrakt vedoucí práce - Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc. 2012 Abstrakt Miroslav Dobeš: Měď v eneolitických Čechách Měděné artefakty představují významný zdroj poznání evropského pravěku nejen z hlediska nástupu nové technologie, nezanedbatelná je však též jejich role coby prostředku sociální komunikace. Postupnou percepci měděných předmětů, od jejich sběru, jednoduchého kování za studena až po pyrotechnologické procesy, vrcholící počátkem doby bronzové zevšeobecněním cínových bronzů, můžeme na Předním Východě pozorovat již od konce 9. tisíciletí př. n. l., tedy již v akeramickém neolitu (Çayönü Tepesi). V Evropě došlo k bouřlivému rozvoji metalurgie nejprve na Balkáně, zhruba v polovině 5. tisíciletí př. n. l., do střední Evropy tato inovace dorazila někdy okolo roku 4000 BC, spíše nedlouho poté. Čechy samozřejmě nezůstaly netknuté tímto procesem. Předložená práce je prvním zevrubným zpracováním české eneolitické měděné industrie, přičemž je založená převážně na originální dokumentaci nálezů a snaze o jejich úplné pramenné postižení. Z chronologického hlediska zahrnuje celé období eneolitu, od počátků výskytu měděné industrie v Čechách...
|
|
|
Symbolism of graves with weapons at the end of the Aeneolithic and at the beginning of the Early Bronze Age in the territory of Bohemia
Petriščáková, Katarína ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je postihnout změny na konci eneolitu na počátku doby bronzové na základě analýzy hrobů se zbraněmi možnosti (limity) poznání hrobů bojovníků na území Čech. Konec ován dvěma se šňůrovou zvoncovitými poháry, na podkladu kterých se vyvinula časně bronzová civilizace, charakterizována v našem prostoru únětickou kulturou. V přechodném období se ve zvýšené míře objevují hroby se specifickými přídavky, které můžeme nazvat pojmem zbraně. Zbraně jsou spojovány s atributy vojenství které podle nejnovějších teorií sehrávalo aktivní úlohu v prehistorické společnosti. Identifikace vojenství v archeologických pramenech bývá značně problematická. Pozůstává převážně z několika důkazů, ke kterým patří: hroby bojovníků se specializovanými zbraněmi, typické fortifikace , pozůstatky bojišť, ikonografické a písemné prameny. V našich podmínkách se pozornost soustřeďuje na hroby se zbraněmi nedostatku ostatních zmíněných entit. Klíčová slova: pozdní eneolit, starší doba bronzová, hroby, zbraně, nástroj
|
|
| |
|
|
Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě
Limburský, Petr ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Ernée, Michal (oponent)
CZ Petr Limburský: Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě. / Three chapters from the Late Aeneolithic and the EarlyBronze Age Transition in the Central Europe/ Obsáhnout rozporuplnost období konce eneolitu a počátku doby bronzové v plné šíři literaturou diskutovaných otázek je limitováno detailní analýzou archeologických dat na úrovni regionů či nálezových skupin na jedné straně a existencí nadregionálních modelů a interpretačních schémat na straně druhé. V práci zvolené průniky do této problematiky zaměřují svojí pozornost k tématům chronologie na základě radiocarbonového datování, výpovědi změny ve výbavě hrobů v uvedeném období a k vlastnostem hrobového inventáře jako součásti pohřebišť. V práci též byly představeny a využity výsledky autorem provedeného terénního výzkumu dosud největšího pohřebiště ZP na českém území ve Vlíněvsi, okr. Mělník. Ve vývoji metody radiocarbonového datování lze ukázat na tři výrazné mílníky. Prvým z nich je bezesporu prosazení důvěryhodnosti, použitelnosti a relativní universálnosti této metody v průběhu 60. a částečně 70. let. Druhý výrazný milník pak představovalo odpoutání se této metody od přímých archeologických či přírodovědných problémů, které lze spatřovat především v tom, že v rámci stanovení výsledků této...
|
|
|
Symbolism of graves with weapons at the end of the Aeneolithic and at the beginning of the Early Bronze Age in the territory of Bohemia
Petriščáková, Katarína ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je postihnout změny na konci eneolitu na počátku doby bronzové na základě analýzy hrobů se zbraněmi možnosti (limity) poznání hrobů bojovníků na území Čech. Konec ován dvěma se šňůrovou zvoncovitými poháry, na podkladu kterých se vyvinula časně bronzová civilizace, charakterizována v našem prostoru únětickou kulturou. V přechodném období se ve zvýšené míře objevují hroby se specifickými přídavky, které můžeme nazvat pojmem zbraně. Zbraně jsou spojovány s atributy vojenství které podle nejnovějších teorií sehrávalo aktivní úlohu v prehistorické společnosti. Identifikace vojenství v archeologických pramenech bývá značně problematická. Pozůstává převážně z několika důkazů, ke kterým patří: hroby bojovníků se specializovanými zbraněmi, typické fortifikace , pozůstatky bojišť, ikonografické a písemné prameny. V našich podmínkách se pozornost soustřeďuje na hroby se zbraněmi nedostatku ostatních zmíněných entit. Klíčová slova: pozdní eneolit, starší doba bronzová, hroby, zbraně, nástroj
|
|
|
Otázky struktury osídlení severovýchodní části středních Čech ve starší době bronzové na příkladu opevněné lokality Brandýs nad Labem-Vrábí
Langová, Michaela ; Ernée, Michal (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Mezi lety 2007 a 2016 byl na lokalitě Brandýs nad Labem-Vrábí v poloze "U Vodojemu" Archeologickým ústavem AVČR v Praze, v. v. i. proveden záchranný archeologický výzkum, při kterém bylo odkryto mj. rozsáhlé sídliště starší doby bronzové. Na základě keramiky je možné ho chronologicky zařadit do mladšího období únětické kultury, typologicky lze pak nalezenou keramiku spojit s poklasickou fází únětické kultury. Nález podkovovitého příkopu přiléhajícího k terénní hraně Hrušovského potoka ukazuje na skutečnost, že sídliště bylo přibližně na počátku 2. tisíciletí př. Kr. po určitou dobu opevněno. Na základě charakteru výplně příkopu, nálezů keramiky s analogiemi v počátcích kultury mohylové i radiokarbonových dat je však zřejmé, že sídliště fungovalo dále i po zániku tohoto opevnění, a to minimálně po dobu dalších 100 let. V kontextu dalších velmi četných soudobých nálezů z katastru Brandýsa nad Labem je patrné, že poloha "U Vodojemu" byla součástí rozsáhlé sídelní aglomerace. Podrobné vymapování nálezů starší doby bronzové z oblasti severovýchodní části středních Čech ukázalo na další koncentrace osídlení v okolí Vltavy a Labe, mezi kterými však svojí rozlohou a intenzitou nálezů brandýská aglomerace vyniká. Zřejmý je také jednoznačný rozdíl v podobě osídlení mezi starším a mladším obdobím únětické...
|
|
| |
|
|
Jantar doby bronzové v Čechách
Tisucká, Marika ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Historické vědy Pravěká a středověká archeologie Teze disertační práce Marika Tisucká Jantar doby bronzové v Čechách Amber in Bohemia in the Bronze Age Doc. PhDr. Luboš Jiráň CSc. 2015 2 Jantar zastává v archeologii nemalou úlohu. Jako citlivý indikátor může pomoci ukázat celkový význam odlišných historických, ekonomických, kulturních, kultovních a sociálních tradic a systémy hodnot prehistorické Evropy a Středomoří, taktéž může poodhalit vztahy, které udržovali obyvatelé Řecka s obyvateli Itálie, Balkánu a středoevropských kultur. Studium prehistorického jantaru a jeho distribuce je dokladem existence živé směny, založené na rozmanitých konexích se vzdálenými regiony severní Evropy a Středomoří, stejně tak vzájemných silných kulturních a ekonomických vztahů tehdejších společností. Z celkového pohledu představuje důležitý prvek v setkávání a pronikání různých kultur. Odráží různé aspekty života v prehistorické Evropě začínající od vlastností jeho využití, komunikačních systémů, řemesla, uměleckých stylů až po distribuci luxusního zboží. Umožňuje také porozumění mikroregionálním vztahům. Jantar uložený v hrobech může být dokladem jeho ideové hodnoty nebo symbolického významu. Protože je nalézán převážně v hrobech žen a dětí, slabších členů společnosti, lze...
|
|
|
Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě
Limburský, Petr ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Ernée, Michal (oponent)
CZ Petr Limburský: Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě. / Three chapters from the Late Aeneolithic and the EarlyBronze Age Transition in the Central Europe/ Obsáhnout rozporuplnost období konce eneolitu a počátku doby bronzové v plné šíři literaturou diskutovaných otázek je limitováno detailní analýzou archeologických dat na úrovni regionů či nálezových skupin na jedné straně a existencí nadregionálních modelů a interpretačních schémat na straně druhé. V práci zvolené průniky do této problematiky zaměřují svojí pozornost k tématům chronologie na základě radiocarbonového datování, výpovědi změny ve výbavě hrobů v uvedeném období a k vlastnostem hrobového inventáře jako součásti pohřebišť. V práci též byly představeny a využity výsledky autorem provedeného terénního výzkumu dosud největšího pohřebiště ZP na českém území ve Vlíněvsi, okr. Mělník. Ve vývoji metody radiocarbonového datování lze ukázat na tři výrazné mílníky. Prvým z nich je bezesporu prosazení důvěryhodnosti, použitelnosti a relativní universálnosti této metody v průběhu 60. a částečně 70. let. Druhý výrazný milník pak představovalo odpoutání se této metody od přímých archeologických či přírodovědných problémů, které lze spatřovat především v tom, že v rámci stanovení výsledků této...
|
host ::
RSS.