|
|
Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků
Marková Volejníčková, Romana ; Lukeš, M. ; Maříková, Hana ; Zouhar, J. ; Švarcová, Markéta ; Orel, M. ; Dvouletý, O.
Výzkumná zpráva shrnuje výsledky komplexních aktivit projektu. A to čtyř expertních studií, které se zaměřily na platformové a rodinné podnikání, začínající podniky a coworking. Součástí zprávy jsou závěry z kvantitativního výzkumu OSVČ a mikropodnikajících (do 10 zaměstanců/kyň) a sonda zacílená na začínající podnikatele a podnikatelky i nové formy podnikání. Dále jsou zde prezentovány závěry ze dvou kvalitativních sond zaměřených na strategie mikropodnikajících v oblasti zabezpečení se dobu výpadku příjmu z podnikání v době nemoci a na nízkopříjmové OSVČ a jejich strategie udržení podnikání např. v době pandemie covidu 19. Dohromady tak části zprávy tvoří komplexní mozaiku, která nejen reflektuje prekérní specifika osob samostatně výdělečně činných a mikropodnikajících, ale ukazuje také na jejich dopady.
|
|
| |
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza veřejné diskuze na téma postavení žen v rozhodovacích procesech
Švarcová, Markéta ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá názory na postavení žen v rozhodovacích procesech. Veřejný i soukromý sektor vykazuje nízkou míru zastoupení žen v rozhodovacích funkcích. V souvislosti s vydáním direktivy Evropské komise o zavedení mechanismů podporujících zvýšení méně zastoupeného pohlaví v dozorčích radách, se rozpoutává diskuze na téma kvotace. Názory na efektivitu kvótních mechanismů v České republice jsou reflektovány v mediálním prostředí. Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat stanoviska veřejné diskuze k mechanismům kvotace. Skrze diskurzivní analýzu mediálních příspěvků, se snaží zjistit, jaké argumentační roviny se vyskytují ve veřejné debatě v souvislosti s tématem zavádění kvotace. Analyzované články jsou datovány do období mezi květnem 2014 a květnem 2015. Jednotlivé argumentační roviny diskurzu jsou systematicky kódovány podle diskursivních pravidel v opakujících se kategoriích. Kategorie jsou dále tematicky slučovány do diskurzivních rovin s ohledem na jejich intertextualitu a intediskurzivitu. Výsledky analýzy jsou pak podrobovány komparaci s vývojem diskurzivního zakotvení tématu kvotace v evropském prostředí.
|
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
host ::
RSS.