|
|
Podpůrná opatření pro žáky s narušenou komunikační schopností v inkluzivním vzdělávání na základní škole
Štemberková, Petra ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou podpůrných opatření v inkluzivním vzdělávání na základních školách. Inkluzivní vzdělávání v posledních letech rezonuje v různých diskuzích napříč naší společností. Ke zvyšování kvality a zajištění rovných podmínek ve vzdělávání přispívá právě poskytování podpůrných opatření. Cílovou skupinu práce tvoří žáci s narušenou komunikační schopností. Tato diplomová práce si klade za cíl shromáždit relevantní informace o předkládané problematice. Stěžejním cílem je zhodnocení efektivity podpůrných opatření u žáků s NKS. Dílčím cílem je zjištění, která z podpůrných opatření jsou na základních školách nejvíce používána. K naplnění výše uvedených cílů byl použit kvalitativní přístup a jako metoda sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory s pedagogickými pracovníky vzdělávajícími žáky s NKS byly pro komplexnost informací rozšířeny a ověřeny analýzou dokumentů. Získaná data byla zpracována do deseti případových studií. Z výsledků šetření vyplývají spíše pozitivní zjištění, která poukazují na smysluplnost, užitečnost a pravidelné využívání podpůrných opatření ve výuce. Žáci dělají pokroky, čímž se zvyšuje jejich sebevědomí. Výzkumné šetření dokazuje používání několika podpůrných opatření současně. Mezi negativní zjištění patří, že na školách často chybí kvalitně...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Štemberková, Petra ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
SHRNUTÍ Klíčová slova: trestní soudnictví, mládež, kriminalita, hranice trestní odpovědnosti Tato práce představuje shrnutí nejdiskutovanějších problémů a neshod v oblasti trestního soudnictví nad mládeží. Věnuje se tedy zejména dětem a mladistvým a zároveň jejich specifickému vývoji, který vyžaduje pozornost a ochranu ze strany odborné veřejnosti. Práce v sobě zahrnuje reakce soudců, státních zástupců, pedagogů a úředníků Probační a mediační služby a specifikaci problémů, tak jak se s nimi tito lidé setkávají ve své praxi. Rovněž se věnuje názorům dětí a mladistvých na problematiku trestního práva, která by se jich mohla eventuelně bezprostředně týkat. V celkem šesti kapitolách své práce se věnuji jednak vývoji kriminality mládeže, která se soudním řízení bezprostředně souvisí, s důrazem na její příčiny a návrhy možných řešení pro snižování. Zároveň pro komplexní přehled shrnuji světový a český vývoj právní úpravy trestního soudnictví nad mládeží v rámci stručného historického exkurzu. Zaměřila jsem se na současnou právní úpravu problematiky mládeže, kterou poskytuje zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Vyhodnocením a rozborem účelu a samotných změn, které do právního řádu České republiky tento zákon přinesl, a to jak v oblasti hmotně právní tak procesně právní, jsem dospěla k závěru, že...
|
|
|
Motivace lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením k pracovnímu začlenění na chráněném nebo otevřeném trhu práce
ŠTEMBERKOVÁ, Petra
V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou motivace osob se zdravotním postižením k pracovnímu začlenění. Hlavní cílovou skupinu tvoří osoby s mentálním, popřípadě s kombinovaným postižením. Teoretická část je v první řadě zaměřena na základní pojmy, charakteristiku, vymezení a klasifikaci hlavní cílové skupiny. V úvodní kapitole je upřesněn i současný stav, dnešní přístup k začleňování a dokumenty upravující problematiku osob se zdravotním postižením v pracovním i společenském životě. Je zde věnován prostor profesní přípravě a životu dospělých, především v pobytových zařízeních. V následující části je věnována pozornost specifikům zaměstnávání osob se zdravotním postižením a ucelenému systému rehabilitace, především pracovním prostředkům. Prostředky vedou k získání maximální možné samostatnosti a minimalizování závislosti na pomoci okolí. Kapitola je také zaměřena na význam práce a je zde vyjmenována podpora, která se snaží o pracovní uplatnění na chráněném, v ideálním případě na otevřeném trhu práce. V tomto směru se jedná o činnost úřadu práce, a to především pracovní rehabilitaci, rekvalifikaci, chráněné pracovní místo nebo povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zákona. Dále zde zmiňuji i sociálně terapeutické dílny, sociální podnik, sociální firmu a nástroje na pomezí, mezi které lze zařadit tranzitní program, podporované zaměstnávaní a Job club. Část je věnována i problematice nezaměstnanosti. Také jsem se zabývala vyjasněním pojmu motivace a více jsem se zaměřila na motivační činitele k pracovnímu začlenění a na jejich ovlivňující faktory. V praktické části bylo mým cílem určit hlavní motivační činitele k pracovnímu začlenění a zaměstnávání a zjistit, které významné faktory působí na člověka, ovlivňují jeho motivaci a vedou ho k pracovní činnosti. K naplnění výše uvedených cílů jsem použila kvalitativní přístup a jako metodu sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Pro komplexnost informací jsem rozhovory se čtrnácti dospělými klienty s mentálním postižením ze dvou různých zařízení dále rozšířila a ověřila analýzou dokumentů. Získaná data budou zpracována případovou studií. Z výsledků mého šetření vyplývá, že jedinci se zdravotním postižením umístění v pobytových zařízeních jsou k pracovnímu začlenění, pracovní činnosti a k získání zaměstnání motivováni. Ve většině případů je hlavním motivačním činitelem to, že mohou v práci uplatnit své osobní dispozice. Mezi další motivační činitele patří získat hmotný prospěch, pomoci lidem a najít přátelské kontakty. Na druhou stranu těmto lidem chybí další hybné síly, které by je hnaly kupředu. V podstatě rezignovali a mají důvěru ve vychovatelky, že se o ně vždy postarají a vše jim zařídí. Nedostatečný sociální kontakt a soustavná péče vychovatelek je vedou k pohodlnosti, takže se sami nesnaží, aby si našli práci. Většinou je k práci přiměly pracovnice a vše zařídily. Zjištění faktorů nebylo jednoduché, protože jsou individuální, bylo jich nalezeno několik, dochází k jejich vzájemnému doplňování a kombinování a mohou působit jak negativně, tak naopak pozitivně. Hlavním faktorem je prostředí, ve kterém žijí. Zároveň důležité jsou osoby, které o ně pečují a rovněž možnost sociálního kontaktu. Také propojení jejich zájmů s pracovním uplatněním je na významném místě. Na základě uvedených zjištění jsem stanovila hypotézy, které mohou vést k následnému kvantitativnímu šetření.
|
host ::
RSS.