Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Interakce podzemní a povrchové vody v době hydrologického sucha v nivě horní Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je vyhodnocení interakce mezi povrchovou a podzemní vodou během periody hydrologického sucha v nivě horní Lužnice. Práce se snaží ukázat vliv podzemní vody v říční nivě během období hydrologického sucha a její korelaci s vodním stavem v povrchovém toku. Zájmová oblast horní Lužnice se vyznačuje unikátním ekosystémem s jedinečnou přírodní hodnotou. Jedná se o zachovalou říční nivu, která plní nezastupitelnou roli ve fluviálních procesech, především při retenci vody. Vytyčené cíle byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemních a povrchových vod z dat získaných z profilů PřF UK, které jsou reprezentovány vrty napříč nivou a hladinoměry ve vodním toku. Ze získaných dat bylo možné vytvořit finální analýzy a zjistit tak chování a vzájemnou interakci mezi povrchovou a podzemní vodou v této přírodní nivě. Detailním rozborem byla potvrzena interakce mezi vodním tokem a říční nivou a její retenční potenciál. Lze tak konstatovat, že v období hydrologického sucha je vodní stav respektive průtok v povrchovém vodním toku nadlepšován vodou z říční nivy. Příron je však zřejmý pouze v určitých úsecích toku. Jiné úseky jsou naopak charakteristické paralelním prouděním. Výsledky práce však potvrzují fakt, že přítomnost zachovalé říční nivy představuje mnohem lepší ekosystémové podmínky,...
Příčiny změn vývoje vybraných fluviálních jezer Lužnice v profilu Základna
Jaček, Matouš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných jezer v oblasti Základna v povodí horní Lužnice. Zájmová oblast se nachází v přírodní rezervaci Horní Lužnice, jejíž území se rozkládá od státní hranice s Rakouskem po Suchdol nad Lužnicí. Charakter řeky je v tomto úseku velmi zachovalý, téměř nenarušený člověkem. I přes to, že se jedná o střední část toku, je zde vytvořena údolní niva s meandrovým pásem, typická pro dolní úseky řek. Oblast je díky svým podmínkám velmi vhodná pro pozorování přirozených rozlivů a výzkum fluviálních jezer, kterých se zde vyskytuje velké množství. V první části práce je zpracována charakteristika zájmového území, problematika fluviálních jezer, přirozených rozlivů a povodní ve sledované oblasti. Stěžejní druhá část je věnována samostatnému výzkumu vybraných jezer a jejich vývoji. Během několika terénních měření byla jezera geodeticky zmapována a byly odebrány vzorky sedimentu z jejich dna. Bylo také provedeno měření průtoků v nivě při rozlivu řeky. Zároveň byla vyhodnocena data z automatických hladinoměrů, ze kterých bylo možno určit vzájemné souvislosti v kolísání hladin jezer a řeky. Výsledky měření byly také porovnány s předchozími pracemi na tomto území. Hlavním zjištěním je postupné zanášení jezer v období mírnějších rozlivů a naopak zvětšování a prohlubování...
Identifikace a charakteristika lokalit zaniklých malých vodních nádrží s využitím nástrojů GIS
Wolfová, Helena ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl identifikovat oblasti malých zaniklých vodních nádrží pomocí starých map a pomocí DMR 5G. Mezi hlavní metodické postupy patří georeferencování starých map. Dále vytvoření co nejpodrobnějšího digitálního modelu reliéfu a terénní rekognoskace v lokalitách vybraných zaniklých malých vodních nádrží. Byly analyzovány změny krajinného pokryvu vybraných zaniklých nádrží a také změna rozsahu celkové vodní plochy v zájmovém území. Pro práci byla použita data získaná od Povodí Ohře s.p., digitální model reliéfu 5. generace a staré mapy II., III. vojenského mapování a mapy v souřadnicovém systému S-52. Jako zájmové území bylo vybráno povodí Skřiváně patřící do povodí Svatavy. Bylo zjištěno že víc jak polovina nádrží zanikla během 20. století. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenám v průběhu 19. století. Plocha malých vodních nádrží se od období II. vojenského mapování zmenšila na 40,51 % původní rozlohy. Klíčová slova: staré mapy, zaniklé vodní nádrže, digitální model reliéfu České republiky 5. generace, povodí Svatavy
Zanášení vodního díla Kadaň
Kuchynková, Jindřiška ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Nádrž Kadaň byla vybudována na řece Ohře v roce 1971 a spíše než o nádrž se jedná o prohloubené říční koryto. Stejně jako u jiných nádrží, i zde dochází k intenzivnímu zanášení. Tato bakalářská práce má za cíl zjistit současný stav a změnu, která proběhla za posledních 18 let a na základě získaných informací vytvořit batymetrickou mapu. Práce vychází z dat z roku 1984, 2000 a vlastního terénního mapování v roce 2018. Pro vlastní měření hloubek byl použit systém RiverSurveyor. Data byla zpracována v programech Microsoft Office Excel a ArcMap. K vytvoření batymetrické mapy byla použita interpolační metoda Kriging. Výsledky ukázaly, že oproti roku 2000 vzrostlo zanesení o 5%. K dnešnímu stavu je tedy nádrž zanesena ze 47 %, rozkládá se na ploše 545 941 m2 a její objem činí 1 385 862 m3 . Při napuštění v roce 1972 měla nádrž objem 2 620 000 m3 . Z těchto údajů plyne, že se zde za posledních 46 let vytvořilo 1 234 138 m3 sedimentů.
Morfologické indicie činnosti vody na Marsu
Klíma, Jan ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá morfologickými indiciemi činnosti vody na povrchu Marsu. V práci jsou shrnuty a charakterizovány útvary na povrchu planety, které v minulosti vytvořila voda v plynném, kapalném nebo pevném skupenství. Na základě odborných článků a odborných publikací byla vytvořena rešeršní práce, která podává přehled indicií na povrchu Marsu, které svědčí o přítomnosti vody na této planetě. Zabývá se také informacemi o výskytu vody na Marsu v minulosti. V současné době jsou projevy výskytu vodou vytvořených útvarů na povrchu planety velmi průkazné. V práci jsou tak charakterizovány údolní sítě, rozsáhlá pánev na severní polokouli, jenž je pozůstatkem dávného oceánu, krátery, v nichž byla v minulosti jezera, voda vázaná jako pevná složka polárních čepiček a řada dalších projevů. U těchto povrchových tvarů je popsán jejich vývoj a jsou lokalizovány pomocí přehledné mapy povrchu. V předložené studii je tedy zpracován komplexní pohled na morfologické projevy výskytu a činnosti vody na Marsu.
Pracovní listy pro účely terénní výuky geomorfologických témat v zeměpisu na vyšších ročnících gymnázií
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice postavení terénní výuky ze zeměpisu na českých gymnáziích, přičemž je tento problém specifikován na geomorfologická témata. V práci je zhodnoceno postavení geomorfologických témat v rámci výuky zeměpisu ve vyšších ročnících gymnázií. Z toho důvodu byl analyzován jak Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, tak školní vzdělávací programy vybraných škol z celé České republiky. Skutečné postavení geomorfologických témat ve výuce bylo rovněž zjišťováno dotazníkovým šetřením mezi učiteli zeměpisu na Gymnáziu, Nad Štolou 1, Praha 7. Nejvhodnější obecné přístupy a formy terénní výuky byly stanoveny na základě rešerše a ty pak byly uplatněny při vlastní tvorbě pracovních listů pro terénní výuku zaměřenou na geomorfologická témata. Vytvořené pracovní listy byly použity při reálné terénní výuce studentů pražského gymnázia. Pracovní listy, stejně jako vlastní terénní výuka, byly prostřednictvím dotazníků hodnoceny samotnými studenty, kteří terénní výuku absolvovali. Výsledky dotazníkového šetření byly následně porovnávány a diskutovány s dostupnou literaturou. klíčová slova: terénní výuka, pracovní list, aktivní formy výuky, geomorfologie

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.