|
|
Kult svaté Zdislavy z Lemberka
Černá, Renata ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Resumé Kult svaté Zdislavy z Lemberka Renata Černá V předložené diplomové práci jsem se zaměřila na vznik a vývoj neoficiálně uctívaného kultu Zdislavy z Lemberka a pokusila jsem se jej prezentovat novým ucelenějším historicko-literárním způsobem, na rozdíl od dosud publikovaných prací, které většinou bývají volnou zdislavskou biografií s nepřesným dodatkem o prokazování úcty. Přínos pojednání tedy nespočívá v použití dosud neobjevených pramenů, neboť ty, pokud se vyloženě týkaly osobnosti Zdislavy z Lemberka, kompletně shromáždili církevní historikové při opatřování důkazů k beatifikačnímu a kanonizačnímu procesu. Nový přínos je zde hlavně v celkovém propojení Zdislavy jako historické osobnosti se Zdislavou již je prokazována po staletí úcta, a to celé je zasazené do širšího dějinného prostředí, vymezeného hranicemi panství Jablonné a panství Lemberk. Časově sledované období bylo ohraničeno 20. léty 13. století, kdy se Zdislava narodila, na jedné straně a koncem působení dominikánů v Jablonném v roce 1788 na straně druhé. Zdislava z Lemberka byla také převážně uctívána ve zcela konkrétním prostředí relativně nevelké lokality, okruhu řádu dominikánů a šlechtického rodu Berků z Dubé. Práce dále mapuje nakolik byly dějiny a krajina Podještědí ovlivněny a dokresleny kultem "Paní svatého života," s jeho...
|
|
| |
|
|
"Jediné Slovo Otcovo" (2v 22,3). Vztah Otce a Syna ve spisech svatého Jana od Kříže
Černá, Renata ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Resumé Práce se zabývá originální výpovědí svatého Jana od Kříže o vztahu Otce a Syna a o Nejsvětější Trojici. Použila jsem v ní metodu analýzy světcových děl, v nichž o daném tématu pojednává - dvaadvacátou kapitolu knihy Výstup na horu Karmel , básně Romance a Pramen. Ve dvaadvacáté kapitole Výstupu na horu Karmel má vztah Otce a Syna tyto základní prvky: Syn je Otcovo jediné Slovo, které nám jednou provždy dal a v němž nám řekl všechno a najednou. Zůstává mlčící a chudý. V tichu neustále ukazuje na Syna. Ježíš Kristus, Boží Syn nám zjevuje Otce a vede nás k němu. To vše se děje v nepopsatelné Boží Lásce - Duchu svatém. V trojiční básni Romance se svatý Jan ještě více zaměřuje na jejich společné působení v dějinách spásy, zejména na tajemství stvoření a vtělení. Jeho základem a pravou příčinou je láskyplný vztah mezi Otcem a Synem. Jejich vzájemný vztah se ve stvoření realizuje, v Synu přichází společenství lásky mezi ním a Otcem do stvoření. Oba mají touhu svou lásku rozšiřovat a sdílet. Syn, poslán Otcem, to realizuje ve svém vztahu ke snoubence - stvoření, tím, že ji přivádí k Otci. Třetím analyzovaným textem byla báseň Že dobře já znám pramen, kde svatý Jan poukazuje na Boha Otce, jenž je věčným a nevyčerpatelným pramenem veškerého dobra. Z Otce, jako z pramene tryskají proudy živé vody a z Otce...
|
|
|
Život a dílo Reginalda Dacíka
Černá, Renata ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Česká anotace Bc. Renata Černá ŽIVOT A DÍLO REGINALDA DACÍKA Tato práce se ve své první časti krátce zabývá bohatým životem Reginalda Dacíka, druhá, obsáhlejší, se věnuje jeho dílu, především knižnímu. Otec Dacík v dobrém slova smyslu ovlivňoval život mnoha křesťanů, patřil k velmi činorodé a známé generaci moravských dominikánů a zůstává jedním z čelních představitelů novotomismu u nás. Vzorem mu byl sv. Tomáš Akvinský, z jehož díla Dacík důsledně vychází jak v oblasti dogmatiky, tak morálky a duchovního života. Ve svém životě prošel zkušeností pronásledování, vězení a dokonce nebezpečím smrti. Byl konfrontován se svou lidskou slabostí a konečností tohoto života. Ve vězení nemohl sice psát, ale mohl svědčit o životě s Bohem svým životem a tajně učit. Po propuštění působil u sester cyrilometodějek na Velehradě. Jeho knižní tvorba té doby se zdá být o poznání skromnější. Nezanedbatelná je také Dacíkova činnost překladatelská, organizační, práce pedagogická a pastorační, které se v mnoha ohledech vzájemně prolínají a ovlivňují. Otec Dacík se v dobrém slova smyslu podepsal na životě a víře celé jedné generace českých a moravských věřících, přestože pro mnohé z nich zůstane jeho jméno spojeno téměř výhradně s prvním obdobím jeho života, dobou jeho slávy.
|
|
| |
|
|
Trinominální kompozita ve francouzštině
ČERNÁ, Renata
Předmětem diplomové práce je charakteristika francouzských trinominálních kompozit typu "relations parents-enfants" za použití dosavadních typologií určených pro jiné jazyky, hlavně pro italštinu. Práce je rozdělena na dvě části. První část vymezuje pojmy kompozice a kompozitum, jejich rozdělení na základě různých kritérií. Popisuje grafické, morfologické, syntaktické i sémantické vlastnosti. Druhá část práce je věnována praktickému výzkumu v korpusu a následné analýze získaných dat. Poslední část obsahuje návrh klasifikace francouzských relačních kompozit.
|
|
| |
|
| |
|
|
Život a dílo Reginalda Dacíka
Černá, Renata ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Česká anotace Bc. Renata Černá ŽIVOT A DÍLO REGINALDA DACÍKA Tato práce se ve své první časti krátce zabývá bohatým životem Reginalda Dacíka, druhá, obsáhlejší, se věnuje jeho dílu, především knižnímu. Otec Dacík v dobrém slova smyslu ovlivňoval život mnoha křesťanů, patřil k velmi činorodé a známé generaci moravských dominikánů a zůstává jedním z čelních představitelů novotomismu u nás. Vzorem mu byl sv. Tomáš Akvinský, z jehož díla Dacík důsledně vychází jak v oblasti dogmatiky, tak morálky a duchovního života. Ve svém životě prošel zkušeností pronásledování, vězení a dokonce nebezpečím smrti. Byl konfrontován se svou lidskou slabostí a konečností tohoto života. Ve vězení nemohl sice psát, ale mohl svědčit o životě s Bohem svým životem a tajně učit. Po propuštění působil u sester cyrilometodějek na Velehradě. Jeho knižní tvorba té doby se zdá být o poznání skromnější. Nezanedbatelná je také Dacíkova činnost překladatelská, organizační, práce pedagogická a pastorační, které se v mnoha ohledech vzájemně prolínají a ovlivňují. Otec Dacík se v dobrém slova smyslu podepsal na životě a víře celé jedné generace českých a moravských věřících, přestože pro mnohé z nich zůstane jeho jméno spojeno téměř výhradně s prvním obdobím jeho života, dobou jeho slávy.
|
|
|
"Jediné Slovo Otcovo" (2v 22,3). Vztah Otce a Syna ve spisech svatého Jana od Kříže
Černá, Renata ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Resumé Práce se zabývá originální výpovědí svatého Jana od Kříže o vztahu Otce a Syna a o Nejsvětější Trojici. Použila jsem v ní metodu analýzy světcových děl, v nichž o daném tématu pojednává - dvaadvacátou kapitolu knihy Výstup na horu Karmel , básně Romance a Pramen. Ve dvaadvacáté kapitole Výstupu na horu Karmel má vztah Otce a Syna tyto základní prvky: Syn je Otcovo jediné Slovo, které nám jednou provždy dal a v němž nám řekl všechno a najednou. Zůstává mlčící a chudý. V tichu neustále ukazuje na Syna. Ježíš Kristus, Boží Syn nám zjevuje Otce a vede nás k němu. To vše se děje v nepopsatelné Boží Lásce - Duchu svatém. V trojiční básni Romance se svatý Jan ještě více zaměřuje na jejich společné působení v dějinách spásy, zejména na tajemství stvoření a vtělení. Jeho základem a pravou příčinou je láskyplný vztah mezi Otcem a Synem. Jejich vzájemný vztah se ve stvoření realizuje, v Synu přichází společenství lásky mezi ním a Otcem do stvoření. Oba mají touhu svou lásku rozšiřovat a sdílet. Syn, poslán Otcem, to realizuje ve svém vztahu ke snoubence - stvoření, tím, že ji přivádí k Otci. Třetím analyzovaným textem byla báseň Že dobře já znám pramen, kde svatý Jan poukazuje na Boha Otce, jenž je věčným a nevyčerpatelným pramenem veškerého dobra. Z Otce, jako z pramene tryskají proudy živé vody a z Otce...
|
host ::
RSS.