|
|
Život a pontifikát Řehoře Velikého
Kaška, Pavel ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce se zabývá osobností významného papeže Řehoře Velikého (540-604), jehož život a především pontifikát se staly vzorem pro mnohé z jeho nástupců i celkové směřování římské církve. Navzdory nezpochybnitelné autoritě tohoto papeže nepanuje úplná shoda ani o jeho významu v dějinách církve ani o některých jeho krocích. Cílem této práce bude co možná nejvěrněji zachytit jeho život, koncepci církve a politickou činnost. V práci nepůjde o zhodnocení Řehořovy teologické koncepce, jako spíše o zachycení jeho politických a organizačně-právních přístupů k naplňování představ o výkonu papežského úřadu. Práce bude vycházet především z pramenů, které Řehoř sám zanechal, z nichž bude primárně zohledněna jeho korespondence. Dále budou využity i jiné dobové prameny a rovněž sekundární literatura. Metoda zpracování práce bude spočívat v logickém rozboru pramenů, komparací s literaturou sekundární a následném shrnutí a zhodnocení.
|
|
|
První válka baronů a Ludvík VIII. jako král Anglie (1215-1217). Pohled pramenů
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
V roce 1215 byl anglický král Jan Bezzemek donucen připojit svojí pečeť pod listinu, která je známá jako Magna Charta. Jednalo se o jednoduchý právní dokument. Přesto stál na počátku konfliktu mezi královskou mocí a anglickou nobilitou, který se obecně nazývá první válkou baronů. Probíhal od roku 1215 do roku 1217 a jeho vrcholem bylo vylodění francouzského korunního prince Ludvíka v Anglii poté, co mu byla anglickou šlechtou nabídnuta královská koruna. Po smrti krále Jana na podzim 1216 se ale původní odboj, motivovaný většinou osobní záští vůči panovníkovi změnil ve snahu prince Ludvíka o zisk titulu anglického krále. Většina původních členů opozice se velice rychle připojila k Janovu malému synovi Jindřichovi (král Jindřich III.) a Ludvíkovi zůstala opora pouze několika vůdců rebelie. Po sérii porážek v první polovině roku 1217 byl kapetovský princ donucen se svých cílů vzdát a z Ostrovů se stáhnout. Práce sleduje rovněž pohled vybraných dobových narativních pramenů především na působení francouzského prince v Anglii a jeho vztah k povstání.
|
|
| |
|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
|
Trojí dvojí volba. Průběh, příčiny a důsledky nejednotných kurfiřtských hlasování ve vrcholném středověku (1198, 1257, 1314)
Vanča, Matouš ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Úkolem této bakalářské práce je srovnání tří případů dvojích voleb, které se odehrály ve Svaté říší římské v období vrcholného středověku. Jedná se o volby let 1198 (kdy byli zvoleni švábský vévoda Filip a Ota Brunšvický), 1257 (kdy byli zvoleni Richard z Cornwallu a kastilský král Alfons X.) a 1314 (kdy byli zvoleni hornobavorský vévoda Ludvík IV. a rakouský vévoda Bedřich Sličný). Každé z těchto tří voleb je věnována případová studie, která rozebírá její průběh, politické pozadí, bezprostřední příčiny a další okolnosti a popisuje také její konkrétní důsledky. Na závěr je pak zařazena studie srovnávací, která poukazuje na shodné rysy i rozdíly mezi těmito třemi případy a umožňuje na jejich příkladě vysledovat zásadní posun ve vývoji státoprávního uspořádání Svaté říše římské a principu voleb jejích panovníků (především posun od voleb širokou vrstvou říšských knížat k volbám úzkým sborem sedmi kurfiřtů), který následně vyvrcholil vydáním Zlaté buly Karla IV. Práce využívá dobových pramenů, ať už jde o písemnosti diplomatického charakteru týkající se přímo zkoumaných královských voleb, nebo o práce tehdejších kronikářů a analistů, kteří vyhrocené události své doby zaznamenali. Stejně tak práce využívá sekundární literaturu, především texty z pera badatelů, kteří se zabývali právě královskými volbami...
|
|
|
Katarská hereze v jižní Francii
Žďárská, Zuzana ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Katarská hereze v jižní Francii Anotace: Diplomová práce se zabývá dějinami katarské hereze na území jižní Francie od poloviny 12. do 1. třetiny 14. století. Podává podrobný popis historických událostí, které ovlivňovaly vývoj katarské církve a sleduje změny v oblasti politické, náboženské i sociální, které jej provázely. Věnuje se také nastínění základů katarské nauky a struktury katarské církevní hierarchie. Na základě dostupných pramenů a literatury si klade za cíl zmapovat osudy katarské hereze od doby, kdy se poprvé objevuje v historických dokumentech, přes etapu jejího rozvoje v oblasti Okcitánie a dějiny křížové výpravy proti katarům, až po období jejího pozvolného zániku za působení papežské inkvizice. Snaží se uchopit společenské a politické fenomény, které se účastnily na vývoji hereze a popsat proměnu, kterou během období potlačování hereze prošly. Práce přináší do českého prostředí podnět k dalšímu studiu problematiky dějin katarské hereze a jejích vazeb na další kacířské společnosti. Klíčová slova: kataři, hereze, středověk, dějiny Francie, křížová výprava, inkvizice
|
|
|
Od mohučského Ordo po Liber visionum: pojetí panovnické moci za vlády Jindřicha II. a Jindřicha III. v zrcadle vybraných dobových pramenů
Navrátil, Petr ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Cílem této práce je analýza vybraných pramenů z období panování Jindřicha II. a Jindřicha III., a to z hlediska pojetí panovnické moci a její legitimity. Důvodem této analýzy je skutečnost, že otázka pojetí panovnické moci podléhá výraznému dějinnému diskurzu a jako taková je široce diskutovaným teoretickým problémem medievalistického bádání s výraznými přesahy do současnosti. Východiskem celé práce jsou metody analytická a komparativní. Samotná práce je členěna do šesti kapitol. Kapitola první je úvodní a definuje základní otázky práce. Rozbor relevantního odborného diskurzu je v kapitole druhé.Kapitola třetí je rozdělena do tří podkapitol a je v ní pojednáno o pramenech a myšlenkových zdrojích středověkých státoprávních názorů. Podkapitola první se zabývá definicí legitimity a sakrality v obecné rovině. Druhá podkapitola pojednává o kořenech panovnické sakrality. Podkapitola třetí je namnoze stručným shrnutím vývoje nazírání na legitimitu panovnické moci ve franské říši, který předcházel panování Jindřicha II. Kapitola čtvrtá je rozdělena do čtyř podkapitol a zaobírá se zejména vládou Jindřicha II. První podkapitola se věnuje vládě Jindřichova předchůdce, na kterého v mnohém sám Jindřich navazoval. Druhá podkapitola analyzuje reflexi vlády Jindřicha ve vybraných narativních pramenech. Třetí...
|
|
|
Osobnost Jindřicha z Isernie z pohledu jeho epistolárních formulářù
Dienstbier, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá osobností a dílem italského emigranta Jindicha z Isernie (Henricus de Isernia), který piel do Prahy na zaátku sedmdesátých let tináctého století. Ve vstupních kapitolách shrnuji výsledky starího bádání, pedstavuji ars dictaminis, stedovkou teorii skládání dopis a snaím se v jejím vývoji nalézt Jindichovo místo. Jednou ze základních otázek, které práce eí je, jak se ars dictaminis dostala do ech a jakou roli hrála na dvoe Pemysla Otakara II. To úzce souvisí s Jindichovou osobností a jeho angaovanosti v ghibellinském hnutí, které také vnuji samostatnou pozornost. Nakonec se práce soustedí na nkteré kulturní otázky souboru. Jde zejména o soubor list týkajících se se Venuina paláce. Ukazuje se, e jejich význam leí v souvislosti se satiristickou antiklerikální dobovou literaturou. Tento satirický aspekt je podle veho spojuje i s nkterými dalími kusy epistoláe, jak je zcela na konci práce ukázáno.
|
|
| |
|
|
První, Druhý a Třetí lateránský koncil
Kaška, Pavel ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou tří lateránských koncilů uznaných katolickou církví za ekumenické. Jmenovitě je to První lateránský koncil (1123), Druhý lateránský koncil (1139) a Třetí lateránský koncil (1179). Rozbor se týká především koncilních kánonů a s nimi spojenými tématy. Hlavním pojítkem práce je církevní reforma započatá v 11. století a vrcholící právě v této době, která silně ovlivňuje tyto koncily. S touto reformou je spojena celá řada témat a otázek, které koncily řeší. Především jsou to otázky simonie, zásahů laiků do církevních záležitostí, papežské volby, biskupské pravomoci, celibátu, důstojnosti kléru, a také míru a pořádku v tehdejší společnosti. Vzhledem k novému pojetí ekumenických koncilů 2. tisíciletí je věnován zvláštní prostor otázce ekumenicity i autority těchto koncilů. Metoda práce je založena na logické analýze kánonů doplněné o poznatky ze sekundární literatury. Klíčová slova: ekumenický koncil, 12. století, dějiny koncilů, První lateránský koncil, Druhý lateránský koncil, Třetí lateránský koncil, církevní reforma, svoboda církve, simonie, intrusie, investitura, biskupská pravomoc, celibát, papežská volba, papežské schizma, papežský primát, ekumenicita, církevní právo, hereze, židé, saracéni, Boží příměří (Treuga Dei), exkomunikace, klatba, chudoba kléru, úkol...
|
host ::
RSS.