|
|
Study of interaction between protamine and heparin and its applicability in capillary electrophoresis
Martínková, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Heparin je kyselá směs sulfatovaných polysacharidů (glykosaminglykanů) s velkou hustotou záporného náboje nacházející se přirozeně v lidském organismu. Díky své schopnosti vázat se na antithrombin III a tím urychlovat inhibici thrombinu má silné antikoagulační účinky, čehož se hojně využívá v klinické praxi při operacích, emboliích či infarktu myokardu. Protamin je naopak směs malých bazických peptidů využívaná jako antidotum při předávkování heparinem. To je možné díky elektrostatické interakci kladně nabitého protaminu se záporně nabitým heparinem. Této interakce se též využívá pro stanovení heparinu v plazmě či krvi pomocí afinitních metod. V rámci práce bylo zjištěno, že pokud jsou protamin s heparinem smíchány v jedné vialce, tvoří komplex, jehož výsledný náboj je dán vzájemným poměrem koncentrací protaminu a heparinu. Naopak v případě, že se protamin dávkuje jako vzorek a heparin je přidán do základního elektrolytu jako ligand vázající protein, je možné z úbytku plochy píku protaminu stanovit koncentraci heparinu. Kvůli složitosti interakce protaminu s heparinem byl pro zvýšení opakovatelnosti měření použit tetraarginin jako protaminu strukturně blízký model. Byla optimalizována metoda, která využívá 20 mM, resp. 60 mM kyselinu fosforečnou jako základní elektrolyt, roztok tetraargininu o...
|
|
|
Stanovení protaminů kapilární zónovou elektroforézou
Malý, Michal ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací metody pro separaci a detekci protaminů s využitím ka- pilární zónové elektroforézy. Vyvinutá metoda používá křemennou kapiláru o vnitřním průměru 50 µm a efektivní délce 41,5 cm. Separace probíhá při napětí 30 kV. Pracovním elektrolytem je vodný roztok ky- seliny fosforečné o koncentraci 45 mmol dm−3 . Analyt je detekován spektrofotometricky při vlnové délce 200 nm. Vzorek je dávkován hydrodynamicky. Metodou je možné stanovit protaminy v rozsahu koncent- rací 11 µg ml−1 až 1000 µg ml−1 , mez detekce je 4 µg ml−1 . Praktická použitelnost metody byla ověřena na reálném vzorku injekce NPH insulinu. Pro dostatečně citlivou detekci protaminů v NPH insulinu je nutné vzorek připravit v dostatečně kyselém prostředí. Pro účely této práce byl vzorek okyselen přídavkem roztoku pracovního elektrolytu tak, aby jeho koncentrace ve výsledném roztoku vzorku byla 18 mmol dm−3 . Hlavní výhodou metody je vysoká rychlost, migrační čas analytu je zhruba 2 min. Nevýhodou v porovnání s alter- nativními metodami využívajícími CZE nebo RP-HPLC je neschopnost separovat jednotlivé protaminové peptidy. Pro stanovení celkového protaminu ve vzorku toto však nepředstavuje zásadní nedostatek. 1
|
|
|
Stanovení esterů testosteronu v injekční lékové formě metodou HPLC-DAD
Folprechtová, Denisa ; Kozlík, Petr (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Anabolické steroidy jsou v současné době velmi kontroverzním tématem nejen pro své terapeutické využití, ale především z důvodu nezákonného zneužívání ve sportovním odvětví. Cílem této bakalářské práce byl vývoj rychlé, selektivní, účinné a jednoduché metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie vhodné ke stanovení vybraných anabolických steroidů v injekční lékové formě. Analyzovaný vzorek farmaceutického přípravku Sustamed obsahoval čtyři estery testosteronu - testosteron propionát, testosteron fenylpropionát, testosteron isokaproát a testosteron dekanoát. Optimalizované HPLC-DAD podmínky vhodné ke stanovení vybraných esterů testosteronu byly následující: povrchově porézní kolona Poroshell HPH-C18 (3,0 × 100 mm, 2,7 µm), mobilní fáze složená z 10mmol/l roztoku octanu amonného o pH 4,5 a acetonitrilu za gradientové eluce. Kolona byla temperována na 50 řC, objem nástřiku byl 1 µl, průtok byl nastaven na 1 ml/min a detekce probíhala při 240 nm. Celková doba analýzy byla 6 minut. Klíčová slova anabolické steroidy, estery testosteronu, HPLC-DAD
|
|
|
HPLC studie chemických reakcí
Krouská, Hana ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
V této práci byla studována hydrolýza fenylisothiokyanátu a následný samovolný rozpad difenylthiomočoviny. Pro sledování těchto reakcí byla vybrána metoda RP-HPLC s UV detekcí. Byla vyvinuta metoda isokratické eluce, kde bylo optimalizováno složení mobilní fáze a rychlost průtoku. Rozpad fenylisothiokyanátu ve vodném prostředí byl sledován v závislosti na pH a na teplotě reakce. Následný samovolný rozpad difenylthiomočoviny byl sledován při teplotě 80 řC a v závislosti na pH.
|
|
|
Stanovení enzymové aktivity cellobiasy pomocí kapilární elektroforézy
Velvarská, Romana ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací podmínek kapilární elektroforézy při separaci nezreagovaného substrátu a produktů (cellobiosa, glukosa), které vznikají při enzymovém štěpení cellotriosy enzymem cellobiasou. Jako optimální separační elektrolyt se ukázal roztok obsahující 30 mmol·dm-3 hydroxid sodný s přídavkem 1,0 mmol·dm-3 fosforečnanu sodného a 1,0 mmol·dm-3 hydrogenfosforečnanu sodného (pH = 12,38). S tímto separačním elektrolytem byly změřeny kalibrační závislosti, opakovatelnosti měření, zjištěny meze detekce a stanovitelnosti. Relativní směrodatné odchylky ploch píků se pohybovaly do 6,1 % a u migračních časů nepřesáhly hodnotu 0,2 %. Meze detekce byly stanoveny v rozmezí 0,020 - 0,026 mmol·dm-3 a meze stanovitelnosti od 0,066 mmol·dm-3 do 0,085 mmol·dm-3 . Následně byla sledována enzymová reakce v offline provedení. Dále bylo offline provedení automatizováno, kdy se relativní směrodatné odchylky ploch cellodextrinů po 30 minutách hydrolýzy pohybovaly do 13,0 % pro cellotriosu a glukosu, a do 3,0 % pro cellobiosu. Automatizovaná metoda je tedy vhodná pro semi-kvantitativní a srovnávací měření. Poslední částí experimentu byla snaha uskutečnit enzymové štěpení v online uspořádání, které bylo přes vyzkoušení všech možných variant mísení neúspěšné a nemohlo být použito k provedení...
|
|
|
HPLC studie farmakologických spojovacích reakcí
Krouská, Hana ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
V této práci byl studován rozklad fenylisothiokyanátu ve vodném a methanolickém prostředí. Ke sledování výše zmíněných reakcí byla vybrána metoda RP-HPLC s UV detekcí. Byla vyvinuta metoda isokratické eluce, ale pro dlouhý celkový čas analýzy byla poté vyvinuta ještě metoda gradientové eluce. Těmito metodami byla sledována rychlost rozkladu fenylisothiokyanátu v methanolu a ve vodném prostředí. Křivky rozpadu fenylisothiokyanátu odpovídají exponenciálnímu průběhu kinetiky prvního řádu. Měření dále ukázalo, že rozpad fenylisothiokyanátu probíhá pomaleji ve vodě než v methanolu. V obou případech je však velmi pomalý, k rozkladu poloviny původního množství fenylisothiokyanátu dochází v řádu dní.
|
|
|
Analysis of amino acids and polyamines by HPLC and CZE
Kubíčková, Anna ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Flieger, Miroslav (oponent)
(CZ) V rámci této diserta ní práce byly studovány dv skupiny amin . První z nich tvo í deriváty cyklického polyaminokarboxylátu DOTA (kyselina 1,4,7,10- tetraazacyklododekan-1,4,7,10-tetraoctová), které jsou významnými reak ními meziprodukty p i syntéze kontrastních látek pro magnetickou rezonanci (MRI). Výsadní postavení mezi t mito deriváty zaujímá tBu3DO3A (1,4,7,10- tetraazacyklododekan-1,4,7-tris(tert-butylacetát). Vedle tBu3DO3A byly detailn studovány dva typické vedlejší produkty syntézy tBu3DO3A, tj. tBu4DOTA (1,4,7,10-tetraazacyklododekan-1,4,7,10-tetrakis(tert-butylacetát) a tBu2DO2A (tBu2DO2A, i.e. 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-1,4-bis(tert-butylacetát). Ke studiu výše zmín ných látek byla použita kapalinová chromatografie v reverzním módu (RP-HPLC) a kapilární zónová elektroforéza (CZE) s UV-VIS detekcí. Vyvinuté metody byly prakticky otestovány na analýze realných reak ních sm sí. Lze konstatovat, že ob metody p edstavují rychlé, ú inné a jednoduché ešení pro sledování syntézy nov vyvíjených MRI kontrastních látek, nebo mohou být použity p ímo, bez jakékoli další p edúpravy vzork reak ních sm sí. Druhá ást této práce se v nuje problému detekce polyamin a aminokyselin b žnou UV-VIS spektrometrií. Byl vyvinut a otestován nový "solid-phase" reaktor na bázi oxidu m natého vhodný pro...
|
|
|
Analysis of amino acids and polyamines by HPLC and CZE
Kubíčková, Anna
(CZ) V rámci této diserta ní práce byly studovány dv skupiny amin . První z nich tvo í deriváty cyklického polyaminokarboxylátu DOTA (kyselina 1,4,7,10- tetraazacyklododekan-1,4,7,10-tetraoctová), které jsou významnými reak ními meziprodukty p i syntéze kontrastních látek pro magnetickou rezonanci (MRI). Výsadní postavení mezi t mito deriváty zaujímá tBu3DO3A (1,4,7,10- tetraazacyklododekan-1,4,7-tris(tert-butylacetát). Vedle tBu3DO3A byly detailn studovány dva typické vedlejší produkty syntézy tBu3DO3A, tj. tBu4DOTA (1,4,7,10-tetraazacyklododekan-1,4,7,10-tetrakis(tert-butylacetát) a tBu2DO2A (tBu2DO2A, i.e. 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-1,4-bis(tert-butylacetát). Ke studiu výše zmín ných látek byla použita kapalinová chromatografie v reverzním módu (RP-HPLC) a kapilární zónová elektroforéza (CZE) s UV-VIS detekcí. Vyvinuté metody byly prakticky otestovány na analýze realných reak ních sm sí. Lze konstatovat, že ob metody p edstavují rychlé, ú inné a jednoduché ešení pro sledování syntézy nov vyvíjených MRI kontrastních látek, nebo mohou být použity p ímo, bez jakékoli další p edúpravy vzork reak ních sm sí. Druhá ást této práce se v nuje problému detekce polyamin a aminokyselin b žnou UV-VIS spektrometrií. Byl vyvinut a otestován nový "solid-phase" reaktor na bázi oxidu m natého vhodný pro...
|
|
|
Charakterizace nízkomolekulárních syntetických markerů izoelektrických bodů kapilární zónovou elektroforézou a kapilární izoelektrickou fokusací
Brandejsová, Martina ; Kašička, Václav (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Vysokoúčinné elektromigrační separační metody, kapilární zónová elektroforéza (CZE) a kapilární izoelektrická fokusace (CIEF), byly použity pro fyzikálně-chemickou charakterizaci nově syntetizovaných nízkomolekulárních markerů izoelektrických bodů. Amfoterní sloučeniny na bázi aminomethylnitrofenolů, jejich derivátů a jiných strukturně příbuzných látek byly analyzovány metodou CZE v sérii základních elektrolytů v širokém rozmezí pH 1,86 - 11,18. Ze změřené závislosti efektivních elektroforetických pohyblivostí analytů na pH (předem korigovaných na referenční teplotu 25řC) byly odečteny jejich izoelektrické body (pI) a nelineární regresní analýzou byly u vybraných látek určeny acidobazické disociační konstanty jejich ionogenních skupin (pKa). Analyty s ostře definovanými izoelektrickými body byly následně analyzovány metodou CIEF, kterou byla prokázána použitelnost těchto analytů jako markerů izoelektrických bodů pro kalibraci pH gradientu v CIEF při určování pI amfoterních látek, zejména peptidů a bílkovin. Stanovené hodnoty pKa ionogenních skupin vybraných sloučenin budou využity při vývoji nových markerů izoelektrických bodů s požadovanými hodnotami pI.
|
|
|
Problematika dětských vojáků v mezinárodním právu se zaměřením na africkou regionální úpravu
Kubíčková, Anna ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bayerová, Monika (oponent)
Tato práce se především věnuje problematice dětských vojáků a jejich ochraně na úrovni mezinárodních právních dokumentů a také na úrovni regionálních právních dokumentů, a to se zaměřením na africký kontinent. Jejím hlavním cílem bylo přiblížit africkou regionální úpravu českému prostředí a také porovnat jednotlivé kontrolní mechanismy, které se objevují na obou dvou úrovních. Na základě kontrolních mechanismů došlo k zhodnocení efektivity těchto právních úprav. Práce je rozdělena do pěti kapitol, vedle nich obsahuje také úvod a závěr. První kapitola se zabývá ochranou dětského vojáka v mezinárodním právu. Zaměřuje se tedy na jednotlivé mezinárodní dokumenty, mezi které patří především Ženevská úmluva IV, Úmluva o právech dítěte, Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, Třetí opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, ale také Úmluva Mezinárodní organizace práce 182 či Statut Mezinárodního trestního soudu a Pařížské principy, které se ve svých ustanoveních této problematiky dotýkají. Řešena je zejména otázka věkové hranice dítěte pro účast v ozbrojených konfliktech. Druhá kapitola se dotýká mezinárodních kontrolních mechanismů, které vyplývají z výše zmíněných mezinárodních dohod. V jejím rámci dochází k rozdělení kontrolních mechanismů na smluvní a...
|
host ::
RSS.