|
|
Rokoková a druhorokoková kachlová kamna v reprezentačních prostorách Nového paláce Pražského hradu
Kalousková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem práce je souborné přiblížení kachlových kamen tvořících nedílnou součást vybavení Pražského hradu a pocházejících především z doby Marie Terezie a Ferdinanda V. Dobrotivého. Vedle kamen rokokových z poloviny 18. století se práce též zabývá kamny z poloviny 19. století, zhotovenými ve stylu tzv. druhého rokoka. Ty jsou na první pohled jemněji provedené v marnotratné hybnosti eklektického tvarosloví. V jednotlivých, logicky na sebe navazujících kapitolách, se práce bude detailně věnovat každému z kachlových těles, jejich problematice a případné návaznosti na jiná kamna v jiných Habsburských rezidencích ale také na šlechtických sídlech v České republice. Kapitoly budou řazeny dle umístění kamen v konkrétních místnostech, které se až na výjimky nacházejí v Jižním křídle Pražského hradu, běžně návštěvnicky nepřístupných. Většina kamen je postavena z kachlů polévaných bílou glazurou se zlacenými, v různé výšce provedenými reliéfy. Převažují pro tu dobu typické motivy rokají, bohatě zvlněných volutových prvků či zavěšené festony a girlandy. Práce se stává o to více potřebnou, oč méně jsou běžně přístupné Staré reprezentační prostory Pražského hradu. Lze tedy předpokládat, že doplní dosavadní poznání uvedené problematiky kamnářství českého baroka, rokoka a druhého-rokoka. Klíčová slova Pražský hrad,...
|
|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
|
|
Podoba chrámového interiéru v Cluny a dceřiných klášterů v Burgundsku
Galia, Milan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V bakalářské práci se věnuji architektuře chrámového interiéru Cluny III a jeho reflexím u dceřiných klášterů v Burgundsku. U jednotlivých staveb je rozebráno architektonické řešení, především členění stěny a zaklenutí. Významnou část tvoří historie regionu a kulturně historický kontext kláštera Cluny, následuje stavební vývoj kláštera. Hlavní část práce zaujímá chrámový interiér Cluny III, členění stěny v chrámovém interiéru, řešení zaklenutí hlavní lodi, typologické uspořádání půdorysu. Podoba chrámového interiéru v Cluny bude pak porovnávána s vybranými kostely dceřiných klášterů v Burgundsku. Klíčová slova: Burgundsko, architektura, chrámový interiér, románský sloh, stavba, klenba, Cluny, členění stěny
|
|
|
Vznik staroboleslavské kapituly v 11. století
Pisančiková, Jindra ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce "Stará Boleslav v kontextu kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána" se zaměřuje především na staroboleslavskou kolegiátní kapitulu sv. Kosmy a Damiána, založenou knížetem Břetislavem I. Hlavním tématem je založení kapituly (její vznik, důvod vzniku) a s ní spojená stavba kostela sv. Václava. Výzkum se zaměří hlavně na majetkové a obchodní poměry staroboleslavské kapituly. Práce ale také zabývá knížetem Břetislavem I. a kostelem sv. Klementa, který sousedí s bazilikou sv. Václava.
|
|
| |
|
|
Oázy v srdci Evropy. Orientalismus v české architektuře 19. století
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Evropa na počátku 19. století hledá svou novou uměleckou tvář. Začíná se rodit několik různorodých proudů, které se snaží uchytit na umělecké scéně a převzít onu vůdčí štafetu. A právě touha po hledání nových cest prohlubuje v Evropě zájem o Orient. Vzájemné poznávání Východního a Západního světa sahá již do raného středověku a projevuje se v několika etapách až do dnešní doby. Fascinace Orientem v 19. století byla spjata především s Napoleonovým tažením do Egypta, řeckým povstáním proti Turkům, dobytím Severní Afriky Francií, světovou výstavou v Londýně a se samotnými výpravami do exotických zemí tehdejších nadšenců. Vlna orientalismu prosákla do všech vrstev výtvarného umění, nejčastěji ji můžeme spatřit v malířství, grafice či fotografii, nejméně pak v sochařství. Diplomová práce sleduje fenomén orientalismu od konce 18. století až do 1. světové války. Snaží se přiblížit jeho vliv na odvětví výtvarného umění ve střední Evropě a hledat tak východiska pro další bádání. Klíčovým bodem práce je zkoumat exotické tendence v architektuře na území Českého království a uvést je v kontextu orientální architektonické tvorby ostatních zemí tehdejšího habsburského mocnářství. Klíčová slova architektura, orientalismus, inspirace, ornament, 19. století, Blízký východ, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko,...
|
|
|
Lovecký řád sv. Huberta v českých zemích
Rutnerová, Eliška ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
v českém jazyce Autorka si klade za cíl popsat český lovecký řád svatého Huberta a osobnost jeho zakladatele Františka Antonína hraběte Sporcka. Dále bude pozornost věnována postavě sv. Huberta, s důrazem na svatohubertskou legendu a zobrazení tohoto světce ve výtvarném umění. Práce bude uzavřena historií řádu, procesem řádového ustanovení a emblematikou spojenou s tímto řádem.
|
|
|
Kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli a jeho rekonstrukce
Lebarová, Anežka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli a jeho rekonstrukce Anotace Předmětem práce je piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Úvodní kapitoly jsou věnovány stavebně-historickému vývoji stavby v kontextu dějin města a jeho architektury. Těžiště práce pak spočívá v analýze podoby, kterou kostel získal nedávnou rekonstrukcí v rámci projektu Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli. Architekt Marek Štěpán zachoval sakrální charakter kostela, ale zároveň mu dal nové funkce. Práce se snaží postihnout vybrané aspekty dialogu současné architektury s barokní památkou a ústí do hodnocení nového života kostela jako kulturního centra.
|
|
|
Japonismy v počátcích české architektury 20. století - okruh Joe Hloucha
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Práce se bude věnovat vlivu japonské kultury a jeho projevům v českých zemích na počátku 20. století a to zejména v architektuře. Poukáže na důležitost přerušení odvěké izolace Japonska a otevření se Západu. Tuto skutečnost uvede na příkladu sebeprezentace pomocí světových výstav a uměleckých předmětů proudících ze Země vycházejícího slunce k světové veřejnosti a umělcům. Zaměří se na osobu spisovatele a sběratele Joe Hlouchy, známého japanofila a propagátora Nipponu nejen pomocí románů, ale i japonsky laděných staveb z první poloviny 20. století. Vyústěním práce bude pokus o shrnutí Hlouchovy vizualizace Japonska. Klíčová slova architektura, japonismy, Japonsko, České země, Joe Hloucha
|
|
|
Zpívající fontána v Královské zahradě Pražského hradu
Ramdan, Marcel ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
This work follows three main questions, which will allow a deeper appreciation of art historical monument. At first, there is a concise story of rulers, which donated fountain. In the next part, the work gives ideas of the original context of the installation of the bronze fountain in the architecture of the Royal Garden at the Prague Castle in the third quarter of the 16th century. The artistic description with historical sources presents the monument as the result of the work of artists associated around the royal gunsmith Tomas Jaros of Brno. In the closing section attempts to draw attention to the potential non-European cultural influence in the creation of artwork. Compared fanciful figures on the fountain with bells of the late 16th century, attempts to document the gradual domestication of a particular theme used on the Habsburg court before the arrival of Rudolf II. Secondary question will present conservation of the artwork.
|
host ::
RSS.