|
|
Využití dálkového průzkumu Země pro určování vodní hodnoty sněhy
Matyáš, Jiří ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Kopačková, Veronika (oponent)
Zjišťování mokrého sněhu z radarových dat Abstrakt Tato práce se zaměřuje na existující metodu pro získávání informací o sněhové pokrývce z družicových radarových dat. Zkoumaná metoda byla navržena Malnesem a Guneriussenem (2002) a je schopná provést subpixelovou klasifikaci mokrého sněhu, a také klasifikovat pixely se suchým sněhem. Klasifikace je založená na detekci změn, takže je potřeba referenční snímek bez sněhové pokrývky. V průběhu zpracování byly v algoritmu objeveny některé nedostatky, které jsou v práci diskutovány, a zároveň je navrženo možné řešení. Protože tato metoda není schopná klasifikovat pixely ležící na vodních plochách, navrhnul jsem algoritmus, který klasifikuje sněhovou pokrývka na vodních plochách. Zároveň byl navržen možný způsob vylepšení celkové přesnosti klasifikace s využitím optických dat. Klíčová slova: SAR, sněhová pokrývka, dálkový průzkum Země, mokrý sníh
|
|
|
Stanovení míry znečištění atmosféry z družicových dat
Hladká, Anna ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Stanovení míry znečištění atmosféry z družicových dat Abstrakt Tématem práce je stanovení kvality ovzduší v Praze a jejím okolí na základě družicových snímků a dat pozemního měření. Cílem je odvození rovnic pro výpočet množství konkrétního polutantu na území celého snímku. První část práce je věnována teorii a literární rešerši k dané problematice. V části metodické je popsán postup, jakým byl úkol zpracován, zahrnující například proces převodu snímkových DN hodnot na radiometrické veličiny, atmosférické korekce, regresní analýzu a mapování zájmového území. Výsledky jsou pak vizualizovány, porovnávány s tradiční metodou interpolace a diskutovány. Na závěr jsou uvedeny přínosy této studie a možná vylepšení zpracování daného tématu do budoucna. Klíčová slova: Znečištění vzduchu, družicové snímky, atmosférické korekce, regresní analýza, Praha a okolí
|
|
|
Určování druhů oblačnosti z družicových radiometrických měření
Opat, Lukáš ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Kaňák, Ján (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu a případné úpravy metod a postupů, které umožňují stanovení různých druhů oblačnosti pomocí satelitních dat. Dnes jsou hlavní metody soustředěny kolem dvou nejpoužívanějších mezinárodních projektů, z nichž jeden byl vyvinut pro přístroje MODIS umístěné na palubě amerických družic Terra, Aqua na polární dráze, a druhý byl vyvinut pro přístrojový komplex SEVIRI na evropské geostacionární družici Meteosat. Na základě těchto modelů byly vytvořeny algoritmy pro automatické určování několika druhů oblačnosti v provozním režimu. Americký program MODIS Atmosphere byl vytvořen v NASA a evropský program NWC SAF byl vyvinut organizací EUMETSAT. Obsah práce se orientuje na výzkum toho, jak vstupní parametry ovlivňují konečný výsledek rozpoznání oblačnosti v obou modelech, a jak jsou výsledky závislé na vnějších meteorologických a geografických podmínkách, za kterých data byla pořízena. Pozornost bude soustředěna na identifikaci hlavních nedostatků ve dvou modelech, určení podmínek, kdy je omezeno jejich použití, kdy jsou jejich výsledky odlišné a navrhnout případné změny na zmírnění jejich nedostatků. Analýza bude využívat pozemní data a vlastní připravený optimální postup validace zpracování družicových dat. K práci budou použity dostupné soubory družicových dat z...
|
|
|
Metodika zpracování dat pro vizualizaci FM objektů v GIS
Hájek, Filip ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou využití geografických informačních systémů v prostředí facility managementu. Dává si za úkol ukázat výhody takového propojení a to především díky vizualizačním a analytickým možnostem GIS. V první části práce je rozebrán obor facility management - čím se zabývá, co přináší, jsou uvedeny nejdůležitější definice a standardy. Práce pokračuje teorií o spolupráci s GIS, kde řeší, proč je taková spolupráce výhodná. Následuje popis významu GIS během celého životního cyklu nemovitosti. Kapitola je zakončena definováním dalšího silného nástroje v oblasti FM - CAD/BIM. Ve čtvrté kapitole práce rozebírá jeden z důležitých úkolů FM - pasportizaci a její význam. Poslední kapitola před závěrem je zaměřena na praktickou část zabývající se areálem České pošty v Malešicích Klíčová slova: Facility management, GIS, pasportizace, vizualizace
|
|
|
Sigma-porous sets and the differentiation theory
Koc, Martin ; Zajíček, Luděk (vedoucí práce) ; Zelený, Miroslav (oponent) ; Kolář, Jan (oponent)
disertační práce Název práce:: Sigma-pórovité množiny a teorie derivací Autor: Martin Koc Katedra: Katedra matematické analýzy Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Luděk Zajíček, DrSc., Katedra matematické analýzy Abstrakt: Práce sestává z pěti odborných článků. V prvním z nich je ukázáno, že existuje uzavřená shora pórovitá (v silném smyslu) podmnožina neprázdného topologicky úplného metrického prostoru bez izolovaných bodů, která není σ-zdola pórovitá (ve slabém smyslu). Ve druhém článku je zaveden nový pojem pórovitosti vzhle- dem k míře, který zobecňuje horní pórovitost míry. Je zkoumáno několik přiroze- ných definic tohoto pojmu. Hlavním výsledkem této kapitoly je dekompoziční věta pro množiny σ-pórovité vzhledem k míře. Třetí článek se zabývá množinami bodů, v nichž jsou libovolné reálné funkce lipschitzovské z jedné strany a zároveň nejsou lipschitzovské z druhé strany. Je ukázána úplná charakterizace systému generovaného množinami tohoto typu. Ve čtvrtém článku je dokázáno několik výsledků o vztazích mezi metrickými derivovanými čísly funkcí s hodnotami v metrických prostorech. Poslední kapitola se zabývá existencí diferencovatelných rozšíření pro funkce definované...
|
|
|
Určení osvětlení reliéfu Sluncem na jižním pólu Měsíce
Čašek, Jakub ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Určení osvětlení reliéfu Sluncem na jižním pólu Měsíce Abstrakt Cílem této práce je nalezení obecného postupu pro určení osvětlení na jižním pólu Měsíce, který je nezbytný pro určení trvale osvětlených ploch v dané lokalitě. Pro práci byla využita volně dostupná data z laserového výškoměru na družici s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter. První dvě části práce se zabývají trvale osvětlenými plochami, stručnou historií mapování Měsíce a vznikem a popisem použitých dat. Ve třetí části práce je charakterizován teoretický postup práce, hlavně rozebrán vznik vzorců pro výpočet potřebných parametrů. Ve čtvrté části je detailně vysvětleno konkrétní použití vzorců ve zvoleném programu GIS a popsán celý zpracovaný postup. Výsledkem je mapa osvětlení reliéfu jižního pólu Měsíce v konkrétní poloze Slunce. Klíčová slova: Měsíc, osvětlení, digitální model terénu, GIS
|
|
|
Metoda radiometrické korekce smile efektu u hyperspektrálního skeneru
Skalický, Filip ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Kopačková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na odstranění spektrální vady senzoru. Vada je uváděna pod názvem spectral smile effect, neboli spektrální zakřivení. Běžně jsou tímto artefaktem postiženy hyperspektrální senzory, jejich snímání scény je založeno na konstrukci odpovídající stíracímu skeneru. Vada se v datech projevuje jako jasový gradient ve směru kolmém na let senzoru a ovlivňuje tvar spektrální charakteristiky objektu. Odstranění je důležité především v případě aplikace atmosférických korekcí, které jsou přítomností vady degradovány. Obsahem práce je popis současných metod využívaných k detekci a eliminaci vady. Blíže je pak práce zaměřena na metody odstranění vady na základě vlastních měřených dat bez využití kalibračních cílů. Je zkoumána citlivost metod na charakter snímané scény ve smyslu heterogennosti scény a dalších vnějších vlivů. Současně je jedna z metod podrobně zpracována s výsledkem zvýšení kvality metody pro odstranění vady.
|
|
|
Vytváření ideálu Sovětského svazu a jeho mediálního obrazu v československých médiích v 50. letech 20. století
Cihlářová, Gabriela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Kolář, Jan (oponent) ; Halada, Jan (oponent)
Dizertační práce s názvem Vytváření ideálu Sovětského svazu a jeho mediálního obrazu v československých médiích v 50. letech 20. století si klade za cíl popsat snahy zásadního deníku dané doby - Rudého práva - o zobrazení vědy v Sovětském svazu. Vytváření pozitivního obrazu Sovětského svazu přes prezentaci vědeckých pokroků je výraznou oblastí konstruování ideálu SSSR. Zde je také s odstupem více než padesáti let dobře analyzovatelné, které oblasti vědy byly idealizovány právem, ve kterých Sovětský svaz skutečně vynikal; a jiné, které byly glorifikovány pouze z propagandistických důvodů. Teoretická část práce se věnuje historické situaci v SSSR na konci 40. let a v 50. letech a také situaci ve vědě ve stejném období. Charakterizuje dobové postavení Rudého práva a popisuje metodiku zkoumání. Těžiště dizertační práce ale spočívá v mediální analýze deseti časově ohraničených období. Základní metodou zkoumání je historická a obsahová analýza. Ve výběru analyzovaných oblastí je nejzásadnější událost vojenského výzkumu zkoumaného desetiletí - úspěšný test první sovětské vodíkové bomby. Dále první úspěšné využití atomové energie k mírovým účelům na světě - spuštění atomové elektrárny v Obninsku. Zařazeny jsou dvě nejvýznamnější kosmonautické události 50. let - vypuštění první umělé družice Země -...
|
|
|
Využití družicových radarových dat pro monitorování záplav v závislosti na typu krajinného pokryvu
Rauch, Tomáš ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Cílem této práce je najít metodu pro monitorování povodní z radarových snímků. Práce se nejdříve věnuje povodním a organizaci povodňové ochrany. Dále je popisován princip fungování zobrazovacích radarů. V práci jsou také uvedeny vybrané družice s parametry instalovaných radarů. Další část se věnuje interakci radarového paprsku s různými typy povrchu. Na tuto část navazuje přehled jednotlivých metod, které využívají radarová data pro detekci povodní. V praktické části je na vybraná území zasažená povodní aplikovaná metoda na zjišťování rozsahu zaplaveného území. Použitý postup zahrnuje kombinaci klasifikace radarového snímku a analýzy s využitím digitálního modelu terénu. Výsledkem je stanovení hranice zatopeného území. Výsledné hranice zatopených území jsou porovnávány s dostupnými pozemními údaji, převážně maximálními hranicemi zatopených území z jednotlivých povodní.
|
|
| |
host ::
RSS.