|
|
Deponované palladiové katalyzátory pro tvorbu vazeb C-C
Semler, Miloslav ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent)
Pro C-C spojovací reakce se ve většině případů používají katalyzátory na bázi palladia. Tato práce popisuje přípravu několika takových katalyzátorů, deponovaných na křemičitanových nosičích typu SBA-15 a na běžném silikagelu, jejichž povrch byl modifikován zakotvením organických řetězců s aminovými skupinami. V práci je dále diskutována aktivita připravených katalyzátorů v reakcích organocíničitých sloučenin a organických halogenidů (Stilleho reakce) a vliv reakčních podmínek na průběh této reakce.
|
|
|
Fosfinoferrocenové amidy a hydrazidy
Solařová, Hana ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Kubíček, Vojtěch (oponent)
Název práce: Fosfinoferrocenové amidy a hydrazidy Autor: Hana Solařová Katedra: Katedra anorganické chemie Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Petr Štěpnička, Ph.D. Abstrakt: Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem fosfinoferrocenových karboxamidů. Tato skupina donorů již v minulosti ukázala, že může být velmi dobře využitelná jako ligandy v koordinační chemii a katalýze. To nás vedlo k syntéze a studiu základních zástupců, jmenovitě 1'-(difenylfosfino)-1-karbamoylferrocenu (5), a odpovídajícího hydrazidu 6 (schéma). PPh2 COOH Fe Hdpf PPh2 CONH2 Fe 5 PPh2 CONHNH2 Fe 6 V diplomové práci je popsána příprava primárního amidu 5 a hydrazidu 6 z 1'- (difenylfosfino)-1-ferrocenkarboxylové kyseliny (Hdpf) přes odpovídající acylbenzo- triazolový derivát. Hydrazid byl navíc získán také reakcí methylesteru Hdpf s hydrazin hydrátem. Obě nově syntetizované látky byly charakterizovány spektrálními metodami (NMR, IR a MS) a elementární analýzou, a jejich krystalové struktury byly zkoumány rentgenostrukturní analýzou monokrystalů. Amid 5 byl dále využit pro přípravu několika palladnatých komplexů, které byly charakterizovány podobně jako výchozí ligand, včetně rentgenostrukturní analýzy. Byl rovněž připraven jeden palladnatý komplex s hydrazidovým ligandem, nicméně hydrazid byl hlavně využit jako výchozí materiál při...
|
|
|
Příprava prekurzorů ferrocenofanových ligandů
Škoch, Karel ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Veselý, Jan (oponent)
Název práce: Příprava prekurzorů ferrocenofanových ligandů Autor: Karel Škoch Katedra: Katedra anorganické chemie (PřF UK) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Petr Štěpnička, Ph.D. V předložené práci jsou porovnány dvě známé metody pro přípravu [3]ferrocenofan-1-onu. Jenokroková Friedelova-Craftsova reakce ferrocenu s akryloylchloridem katalyzovaná chloridem hlinitým neposkytovala dostatečný výtěžek produktu (30 %) a připravený produkt obsahoval obtížně oddělitelné nečistoty. Proto byla pro přípravu většího množství [3]ferrocenofan-1-onu optimalizována tříkroková syntéza vycházející z ferrocenkarbaldehydu. Nejprve byla kondenzační reakcí ferrocenkarbaldehydu s kyselinou malonovou připravena kyselina β-ferrocenylakrylová. Následná redukce vodíkem poskytla kyselinu β- ferrocenylpropionovou, jejíž heteroannulární cyklizace v přítomnosti anhydridu kyseliny trifluoroctové poskytula [3]ferrocenofan-1-on. Tento postup poskytuje nejen vyšší výtěžek [3]ferrocenofanonu (až 70 %), ale i velmi čistý produkt. Struktura připravených látek byla potvrzena měřením 1 H NMR, 13 C NMR a IR spekter.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Immobilised palladium catalysts
Demel, Jan ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Vohlídal, Jiří (oponent) ; Jirátová, Květa (oponent)
Shrnutí V rámci této diplomové práce byl připraven nový komplex [RuCl2(46-1-iso- propvl-4-nrethvlbenzen) { 1'- (dífenvlfosfi no) ferrocenkarboxvlová kvselina-rc P}] a byla stanovena jcho struktura rcntgcnovou difrakcí na monokrystalu. Na tttesoporézltírnolekulové Síto MCM-41 byl zakotvelr kornplex rutltelria dvěuta způsoby.V prvním případě, kdy byla na MCM-41 nejprve zakotvena Hdpf a poté ruthenatý komplex' došlo pravděpodobně k nezávislému zakotvení obou látek. V druhém případě byl ruthenatý konrplex zakotven přímo bez fosfinového linkeru. Tyto molekulový i oba lreterogenni katalyzátory byly použity ke stu- dirt reakce propargylalkoholu s kyselinou benzoovou , za vznikt 2_oxopropvl_ bcnzoátu. oba hctcrogcnní katalyzátory mčlypodobnou aktivitu, cožuka- zuje,že v tottrto případě nezáleželo Ita přítolttttosti fosfinovélro ligandu. Velrrri nízká aktivita heterogenních katalyzátorů v porovnání s homogenním byla způsobena paralelní reakcí propargylalkoholu s křemičitanovým molekulo- vým sítem MCM-41 na neidentifikovaný, pravděpodobně polymerní produkt. Bylo zjištěno, žekatalytická centra se z heterogenních kata|yzátorů vymý- vají, ale v tak malém množství,žerrmožtiu.jíminimálně ještě jedno porržití kataIyzátoru bez výrazné ztráty aktivity'
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.