|
|
Sucho jako téma ve výuce zeměpisu
Navrátilová, Denisa ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou problematiky sucha, které v posledních letech značně zasáhlo území Česka. S probíhající klimatickou změnou je potřeba se připravit na výraznější extrémy počasí, které se projeví delšími obdobími sucha, jejichž důsledky budou zdůrazněny nevhodnými antropogenními zásahy a nesprávným hospodařením s vodou. Proto je důležité zařadit tuto problematiku do školní výuky, aby si žáci uvědomili, že i naše území je ohroženo tímto problémem, jaké jsou jeho příčiny a že i oni sami se mohou na zmírnění sucha podílet. Hlavním cílem práce je vytvoření modelové výuky věnující se problematice sucha. Formou dotazníkového šetření bylo zjištěno, že se většina učitelů věnuje tomu tématu alespoň část vyučovací hodiny a že hlavní příčiny nevěnování se mu jsou nedostatek času ve výuce a obava z nesprávného uchopení tématu. Na základě dotazníkového šetření byla oslovena řada respondentů, s nimiž byly uspořádány polostrukturované rozhovory za účelem zjištění podrobnější informací a získání příkladů dobré praxe. V rámci dotazníků a rozhovorů byla zkoumána problematika výskytu miskoncepcí týkajících se sucha u žáků a práce s nimi. Na základě všech získaných dat byla vytvořena modelová výuka, která byla aplikována ve čtyřech různých třídách. Úspešnost modelové výuky byla zkoumána pomocí pretestu...
|
|
|
Typologie zvukových krajin
Hofman, Milan ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Dolejš, Martin (oponent)
Působení zvuku na člověka i ekosystémy je věnována ve vědeckém, ale i v uměleckém prostředí stále větší pozornost. S rozvojem technologií a narůstající nutností reflexe lidské činnosti se formují nové přístupy pro řešení problematiky zvuku v krajině. V předložené práci vycházím z konceptů akustické ekologie a práce R. M. Schafera. Český geografický výzkum vyjma hlukových map narůstající naléhavost zohlednění zvukového prostředí nereflektuje. Prostřednictvím této práce je proto představena terminologie, koncepty a některé metody využívané v oborech jako je akustická ekologie nebo ekologie zvukových krajin. Rešerše literatury ukazuje uplatnění této terminologie, konceptů a metod v geografickém výzkumu mnoha oblastí, jmenovitě v městském a krajinném plánování, v geografii cestovního ruchu, volného času, zdraví nebo v krajinné ekologii. V empirické části navazuji na pionýrskou myšlenku akustické typologie krajiny. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu, formou poslechových procházek a narativních rozhovorů, jsem získal data pro kritické zhodnocení akustické typologie krajiny podle Hendrycha a Hynka (2008). Jako vedlejší metody jsem využil nahrávání zvukových dat. Tato data jsou prezentována formou spektrogramů a zvukových nahrávek umístěných v prostředí mapové aplikace ArcGIS Online. Bylo zjištěno, že...
|
|
|
Skok daleký na novodobých olympijských hrách a dalších mezinárodních soutěžích - Osobnosti a rekordy
Matějček, Tomáš ; Kolář, František (vedoucí práce) ; Kaplan, Aleš (oponent)
Skok daleký na novodobých olympijských hrách a dalších mezinárodních soutěžích dalších mezinárodních vrcholových soutěžích (mistrovství světa, mistrovství Evropy, Diamantová liga) posouvali kupředu rekord ve skoku dalekém, a to jak ve vztahu k vývoji techniky skoku, tak k dalším faktorům, které danou disciplínu ovlivňují. Práce se za medailony nežli vývojem vlastní disciplíny. práci byla použita metoda analýzy. Analýza byla provedena na byla analyzována změna světového rekordu a jeho vývoj, stejně jako změna jeho držitelů. Rovněž byly sledovány i další osobnosti, jež se utěžích měnily v závislosti na změnách tréninkových metod, techniky, na změnách materiálních a vnějších podmínek. Klíčová slova: skok daleký; olympijské hry; světový rekord; atlet
|
|
|
Environmentální dopady jednotlivých způsobů dopravy
Cepník, Adam ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolařík, Petr (oponent)
Environmentální dopady dopravy jsou v současnosti často diskutovaným tématem, obzvlášť v souvislosti s trendem zvaným flygskam, jež nabádá k dobrovolnému odmítání letecké dopravy kvůli jejím environmentálním dopadům. Cílem práce je proto názorné srovnání emisí skleníkových plynů produkovaných různými dopravními prostředky ve třech modelových situacích z běžného života. Těmi jsou dojížďka do školy či zaměstnání, zahraniční cesta po souši a zaoceánská cesta. Algoritmy použité k výpočtu emisí v jednotlivých situacích jsou zároveň použity ke konstrukci interaktivního kalkulátoru v prostředí Microsoft Excel. Klíčová slova: emise skleníkových plynů, osobní doprava, kalkulátor, flygskam, srovnání
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Kamenice
Holzknechtová, Nikola ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Vodní toky, resp. jejich břehová vegetace, jsou místem velmi náchylným k šíření invazních druhů rostlin. Řeky tvoří přirozené migrační cesty (koridory) a usnadňují tak snadné a rychlé šíření propagulí. Tato diplomová práce se ve své teoretické části věnuje problematice rostlinných invazí včetně nejnovějších poznatků z oboru invazní ekologie. V praktické části se zabývá rozšířením invazních neofytů v břehové vegetaci řeky Kamenice v severních Čechách. Mapování těchto druhů rostlin proběhlo terénním průzkumem podél celého toku Kamenice. Bylo zaznamenáno celkem 7 taxonů invazních neofytů. Běžně se vyskytovala netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka žláznatá (I. glandulifera), křídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinensis, R. ×bohemica) a zlatobýly (Solidago gigantea a S. canadensis). Rozložení mapovaných taxonů podél toku i v rámci břehů bylo poměrně nerovnoměrné.
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci vodních toků
Matějček, Tomáš
Předložená práce shrnuje výsledky mapování invazních neofytů v břehové vegetaci vybraných vodních toků, které bylo prováděno pomocí vlastní metodiky autora v letech 2006-2008. Výskyt 17 taxonů (22 druhů) invazních neofytů byl zaznamenáván v předem vymezených segmentech břehové vegetace o délce 500 m. Početnost jednotlivých taxonů byla zaznamenávána pomocí logaritmické stupnice. Zmapováno bylo 1693 segmentů břehové vegetace, z toho 218 segmentů opakovaně v letech 2006 a 2008. Získaná data byla vyhodnocena s využitím několika ukazatelů, které byly vypočítány pomocí základních statistických metod a umožňují interpretaci zaznamenaných dat. Pro každý segment lze vedle početnosti jednotlivých taxonů vyjádřit také: počet zaznamenaných taxonů, celkový počet jedinců všech sledovaných taxonů, prostý index zatížení invazními neofyty a vážený index zatížení invazními neofyty. Zatímco prostý index zatížení invazními neofyty přikládá stejnou váhu počtu zaznamenaných taxonů a celkovému počtu jedinců všech sledovaných taxonů, vážený index zatížení invazními neofyty zohledňuje také průměrnou velikost jednotlivých taxonů, jejich vytrvalost a potenciální nebezpečnost. Podle podílu obsazených úseků a průměrného počtu jedinců v jednom obsazeném segmentu lze za nejvýznamnější invazní neofyty v břehové vegetaci...
|
|
| |
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Úpy
Tomeš, Miroslav ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Flašarová, Kristýna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci východočeské řeky Úpy a porovnává dosažená zjištění s dalšími toky. V praktické části je během léta roku 2020 sledován výskyt a početnost 17 vybraných taxonů invazních neofytů v segmentech o délce 500 m, pro statistické vyhodnocení sloučených do úseků 2-3,5 km dlouhých. V téměř 60 km vegetace (v součtu obou břehů) se nachází 7 taxonů invazních neofytů o různé míře zastoupení. Naprosto dominantním je z hlediska absolutního počtu i podílu obsazených segmentů taxon Impatiens parviflora vyskytující se v téměř celém mapovaném území. Jako o početných taxonech lze hovořit i o Reynoutria sp., I. glandulifera a Solidago sp. koncentrujících se do určitých lokalit. Všechny segmenty jsou invadovány. Významnější invazní proces probíhá na pravém břehu řeky. V českém kontextu patří Úpa k těm invazně zatíženějším tokům. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, řeka Úpa, vodní tok, mapování vegetace
|
|
|
Současný stav vegetace v nivě Sázavy po jarní povodni v roce 2006
Klášterková, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
V rámci diplomové práce byl na dolním toku Sázavy analyzován stávající stav vegetace po extrémní jarní povodni v roce 2006. Důsledkem tehdejší povodňové události byl v nivě mj. vznik 38 různě mocných náplavů. Sběr dat probíhal tradiční metodou fytocenologického snímkování, vždy pro dvojici ploch - plochu mimo náplav a plochu s náplavem. V zájmovém území bylo zaznamenáno celkem 86 druhů vyšších rostlin, z nichž 10 je nepůvodních neinvazních druhů a 7 nepůvodních invazních druhů. Užitím analýz a statistickým testováním byly mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu porovnávány následující ukazatele: druhové složení, druhová diverzita, diverzita nepůvodních druhů a výskyt invazních druhů. Výsledky práce prokázaly, že se druhové složení mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu statisticky průkazně liší, stejně jako diverzita invazních druhů. Klíčová slova: sukcese vegetace, říční niva, extrémní povodně, druhová diverzita, rostlinné invaze
|
|
|
Učitel zeměpisu jako zdroj motivace ke studiu geografie
Macounová, Veronika ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Tato práce navazuje na bakalářskou práci, ve které bylo zjištěno, že důležitým činitelem pro výběr následujícího studia geografie je učitel zeměpisu. Z toho důvodu je výzkum zaměřen na posouzení rozdílu mezi dvěma skupinami učitelů. První skupina deseti respondentů byla určena na základě nejvyššího počtu podaných přihlášek na studium geografie z jednotlivých škol Česka. Druhá část s 90 dotazovanými je tvořena náhodně vybranými učiteli z Prahy, Středočeského, Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského, Jihočeského, Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého kraje a Vysočiny. Diference jsou porovnávány z pěti hledisek. První jsou základní informace o učiteli, na kterou navazuje jeho osobnostní rysy zaměřená na přístup k žákům a jeho charakteristické vlastnosti. Následně je hodnocena příprava výuky a samostatný průběh vyučování. Výzkum je uzavřen zkoumáním učitelovy práce se sebereflexí a zpětnou vazbou. Klíčová slova: osobnost učitele, přístup učitele k žákům, dotazníkové šetření, výuka zeměpisu, příprava vyučování
|
host ::
RSS.