|
|
Role Gdaňsku v zahraniční politice nacistického Německa, 1933-1939
Bandžuch, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj Svobodného města Gdaňska ve třicátých letech dvacátého století a role, jíž sehrávalo v německé a polské politice ve sledovaném období. Uvedené období se přitom snaží popsat v návaznosti na situaci Gdaňsku v letech dvacátých. Pokouší se zachytit jednotlivé základní procesy nacifikace Svobodného města a klíčové události, jež nejzásadněji ovlivnily jeho pozici na lokální mezinárodní aréně. Soustředí se rovněž na analýzu toho, jak zahraniční politika Polska a Německa ovlivňovala rovnováhu sil mezi jednotlivými aktéry gdaňské politiky a do jaké míry situace v Gdaňsku přispěla k růstu polsko-německého napětí, jež stálo u zrodu druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: Spojené státy americké a šáhův exil (1979 - 1980)
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce se věnuje období let 1979 - 1980, kdy islámská revoluce nastolila složité vztahy mezi novou íránskou vládou, šáhem Mohammadem Rézou Pahlavím a vládou Spojených států amerických v čele s prezidentem Jimmym Carterem. Cílem je především prozkoumat souvislosti mezi šáhovým exilem a děním v americké administrativě. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a složitý názorový vývoj mezi předními členy vlády Spojených států v otázce pobytu šáha ve Spojených státech. Třetí část je stručným nástinem dalších navazujících událostí ve Spojených státech a vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Československo a Panevropská unie, 1923-1929
Marková, Lucie ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Československo a Panevropská unie v letech 1923-1929. Práce se soustředí na vývoj Panevropského hnutí v Československu v průběhu dvacátých let. Je zaměřená na zkoumání myšlenkových zdrojů, procesu vzniku a vývoj tohoto hnutí. Neopomíjí také osobu zakladatele Panevropy Richarda Coudenhove-Kalergiho. Práce reflektuje postavení významných osobností Československé republiky a jejich názor na Spojené státy evropské. Zároveň je v práci ve stručnosti zaznamenaná i iniciativa francouzského ministerského předsedy Aristide Brianda. Cílem práce je zodpovězení otázky, jaký byl postoj československé politiky, hlavně zahraniční a hospodářské ke Coudenhovovým myšlenkám. Také jak se k těmto myšlenkám stavěly špičky této politiky - T. G. Masaryk, E. Beneš, R. Hotowetz a další. Druhou otázkou, kterou se bakalářská práce zabývá, je, zda se československá politika nechala ovlivnit ideami Coudenhove-Kalergiho a naopak. Autorka se zaměřila též na to, zda politické špičky československé politiky podporovaly hnutí mladého hraběte a vyjadřovaly mu sympatie. Posledním úkolem bakalářské práce je shrnout vývoj československé sekce Panevropské unie a její neshody s myšlenkami Coudenhove-Kalergiho.
|
|
|
Tvorba zahraniční politiky USA v letech 1945-1949
Malý, Ondřej ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se snaží ozřejmit vývoj zahraničních politiky Spojených států amerických vůči Svazu sovětských socialistických republik v období první administrativy prezidenta Harry S. Trumana. Časový úsek je vymezen jeho nástupem do úřadu a berlínskou blokádou. Práce si všímá především amerického ministerstva zahraničí a tvůrců jeho strategie. Důraz je kladen i na samotného prezidenta a jeho dalších spolupracovníků. Práce je rozdělena na dvě části. První pracuje s funkčním obdobím ministra zahraničí Jamese F. Byrnese a druhá s jeho nástupcem Georgem C. Marshallem. V závěru je shrnutí poznatků, které na základě výzkumu vývoje zahraniční politiky Spojených států z toho vyplývají.
|
|
|
Rudé brigády a jejich působení v Itálii v sedmdesátých letech 20. století
Pešta, Mikuláš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Levicový terorismus v Itálii sedmdesátých let a Rudé brigády jako jeho nejvýznamnější symptom navazoval z dlouhodobého hlediska na boje mezi partyzány a fašisty v druhé světové válce a z krátkodobého vycházel ze studentsko-dělnických protestů z konce šedesátých let. Rudé brigády byly založeny v roce 1970 a její složky tvořili především tridentští studenti (Curcio, Cagolová), komunisté z Reggio Emilia (Franceschini, Gallinari) a dělníci z Milána (Moretti). V prvních letech jejich činnosti docházelo k agitaci v továrnách, zapalování aut vysokých manažerů a únosům. Práce sleduje postupnou radikalizaci skupiny a změnu cílů, které začali tvořit politici, soudci a státní úředníci. Proměna Rudých brigád souvisela také s personálními změnami ve vedení - po zatčení Franceschiniho a Curcia a zabití Cagolové prosadil svůj vliv radikální Moretti. Organizace pod jeho vedením začala plánovaně zabíjet své oběti a vlna brutálních útoků vyvrcholila na jaře 1978 v únosu a vraždě bývalého premiéra Alda Mora. Rudé brigády se však dostávaly do stále větší společenské izolace a mezi členy vedení docházelo k ideologickým rozporům, které vedly ke štěpení organizace. Sporadicky docházelo k útokům ještě během osmdesátých let.
|
|
|
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodejnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960)
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960) Abstrakt Na počátku studené války postihly americký filmový průmysl "hony na čarodějnice". Na jejich základě vznikla tzv. "černá listina" (blacklist), která zhruba třem stovkám "rudých" znemožnila mezi lety 1947-1960 získat práci v Hollywoodu. První vysvětlení, proč mohlo dojít k zavedení této kontroverzní praktiky, nabízí ustavení bipolárního světa. Jelikož se Spojené státy ujaly vůdčí role v boji proti Sovětskému svazu, z příslušníků komunistické strany USA se rázem staly ideální "terče" pro domácí "inkvizitory". Při hlubší analýze celého fenoménu je ovšem nutné hledat příčiny i jinde. Důležitou úlohu totiž sehrály specifické prostředí hollywoodského průmyslu, určité prvky amerického myšlení a v neposlední řadě také samotní "rudí". Na "černou listinu" se zkrátka musí nahlížet z různých perspektiv, teprve poté ji lze plně pochopit. Zkušenost hollywoodských "rudých" s "černou listinou" měla řadu aspektů. V první řadě se jednalo o politicky motivovaný střet s "inkvizitory" z Výboru pro neamerickou činnost, kteří stáli za jejím vznikem. Dalším zásadním prvkem bylo pochopitelně vyrovnávání se s každodenní realitou života "čarodějnic", což obsahovalo hledání způsobu obživy, potýkání se s částečnou ostrakizací, v...
|
|
| |
|
|
Komparace západoněmeckého a československého studentského hnutí v šedesátých letech dvacátého století
Batková, Žaneta ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace studentského hnutí ve Spolkové republice Německo a v Československé socialistické republice v šedesátých letech dvacátého století. První část analyzuje myšlenkové zdroje studentského hnutí ve Spolkové republice Německo, příčiny jeho vzniku, cíle a průběh. V další kapitole je ze stejné perspektivy analyzováno studentské hnutí v Československé socialistické republice, tedy v zemi, jejíž politický systém se od SRN výrazně odlišoval. Následuje provedení komparace obou hnutí, přičemž důraz je kladen na jejich specifika a myšlenkové zdroje. Pozornost práce se zaměřuje také na vzájemné kontakty mezi představiteli hnutí.
|
|
| |
|
|
Role Řecka a Turecka v americké strategii zadržování v letech 1945 - 1953.
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mezi státy, jejichž historii významně poznamenala studená válka, je možné bez pochyby zařadit Řecko a Turecko. Jejich geostrategická výjimečnost, ještě zvýrazněná výsledky druhé světové války, zapříčinila, že "zápas" mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o vliv v těchto zemích výrazně přispěl ke změně americké zahraniční politiky vůči SSSR a k přijetí zcela nového strategického konceptu, pro který se vžil název "strategie zadržování" (strategy of containment). O obecné charakteristice strategie zadržování bylo sice již napsáno mnoho kvalitních publikací, ale historici se prozatím - do značné míry překvapivě - příliš nevěnovali její implementaci v konkrétních zemích a oblastech. Analýza konkrétních dopadů strategie zadržování na Řecko a Turecko a zhodnocení, jak byl tento přístup Spojených států vůči oběma zemím úspěšný, se proto staly primárními cíli mé práce. Americká strategie zadržování, kterou lze považovat za příklad tzv. "velké strategie" (grand strategy), se stala klíčovým faktorem americké zahraniční a bezpečnostní politiky během studené války. Proces jejího vzniku byl komplikovaný a nelze ho ohraničit jedním dokumentem či událostí; její základní premisy vznikly v prezidentském období Harryho S. Trumana. Přestože většina analýz americké zahraniční politiky v době studené války vyzdvihuje...
|
host ::
RSS.