|
|
Role sociálního pracovníka v nemocnici
Veverková, Magdalena ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
(česky) Práce se věnuje problematice role sociálního pracovníka v nemocnici při péči o seniory z pozice zdravotně-sociálních pracovníků. V teoretické části je představena profese zdravotně- sociálního pracovníka a její specifika v rámci České republiky: historie, legislativa, vzdělávání, kompetence a role zdravotně-sociálního pracovníka v rámci multidisciplinárního týmu. Dále se soustředí na zdravotní a sociální služby poskytované cílové skupině seniorů v naší zemi. Praktická část se zaměřuje na prezentaci a interpretaci dat získaných z kvalitativního výzkumu, který byl realizovaný pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zdravotně sociálními pracovníky ve vybraných pražských fakultních nemocnicích. Klíčová slova (česky) sociální práce ve zdravotnictví, zdravotně-sociální pracovník, senioři, sociální služby, zdravotní služby
|
|
|
Profesiogramy osobního asistenta a konzultanta lidí s mentálním postižením jako východisko pro školící programy
Pertlová, Veronika ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo srovnat dvě pracovní pozice v jedné konkrétní organizaci za pomoci analytického profesiogramu, který měl charakterizovat tyto pracovní pozice do hloubky, strukturovat a vymezit požadavky a nároky na obě pozice a přinést tak souhrnné informace využitelné v rámci školících programů či vyhledávání vhodných pracovníků na tyto pozice. Práce je zaměřena na podrobný rozbor pracovních činností osobního asistenta a konzultanta, včetně nároků psychických a fyzických. Teoretická část se věnuje tématu mentálního postižení obecně s důrazem na specifika ve vzdělávání a komunikaci, které jsou klíčem k podpoře samostatného a spokojenějšího života lidí s mentálním postižením s ohledem na jejich potřeby v běžném životě. Dále teoretická část přináší základní údaje o již zmiňované organizaci a o profesiografické metodě, jejímž konečným výstupem je profesiogram pro určitou profesi. Praktická část této práce prezentuje dva profesiogramy pro pracovní pozice konzultanta a osobního asistenta sestavených na základě výsledků z metod výzkumu. Postup při sběru informací a výsledky výzkumu jsou shrnuty v závěru této práce. Klíčová slova Mentální postižení, vzdělávání, podpora samostatnosti, osobní asistence, profesiografie, profesiogram, role sociálního pracovníka.
|
|
|
Sociální služby v oblasti bydlení pro osoby s autismem v ČR
Palme, Klára ; Šámalová, Kateřina (oponent) ; Víšek, Petr (oponent)
Rigorózní práce "Služby v oblasti bydlení pro dospělé osoby s autismem v ČR" se věnuje problematice dostupnosti sociální služby chráněného bydlení pro dospělé osoby s poruchou autistického spektra (PAS) v jednotlivých krajích ČR. Jejím výstupem je popis dostupných a plánovaných služeb formou chráněného bydlení pro osoby s PAS a schematicky zpracovaný model pro tvorbu nových pobytových služeb komunitního typu na našem území. Za posledních 20 let se v České republice zlepšuje informovanost a zároveň dochází ke zpřesňování diagnostiky této poruchy, což má logický vliv na významný nárůst této specifické cílové skupiny. Dílčím cílem práce je tedy zjistit počty osob s PAS ve věkové skupině dospívajících a mladých dospělých. Následně je cílem reflektovat připravenost státu v oblasti naplňování práv osob s poruchou autistického spektra na dostupné a vhodné bydlení.
|
|
| |
|
|
Rovné příležitosti ke vzdělání - v terciárním školství (vysoké školy)
Maňourová, Tereza ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Vzdělání hraje stále důležitější roli v dosažení životního úspěchu a postupu na sociálním žebříčku, proto každý jedinec by měl mít stejnou šanci studovat bez ohledu na jeho původ, sociální charakteristiky, vzdělanostní historii rodiny či jiné askriptivní faktory. Diplomová práce se zabývá přístupem k vysokoškolskému vzdělání pro osoby, které pocházejí z nízkopříjmových rodin či rodin, kde vysokoškolské vzdělání nemá vybudovanou historii. Popisuje a analyzuje současný přístup k terciárnímu vzdělávání v České republice v kontextu vyrovnávání příležitostí studentů z rodin bez vysokoškolské tradice nebo s nižším socioekonomickým statusem. Teoretická část má za úkol představit informační rámec problematiky přístupu k vysokoškolské vzdělanosti. Vysvětluje pojmy, se kterými se v práci často pracuje, popisuje historický vývoj práva na vzdělání a cestu k právu na rovný přístup k terciárnímu vzdělání v dnešní moderní společnosti. Dále jsou popsány sociologické teorie týkající se vzdělanostních nerovností a jsou aplikovány na konkrétní faktory ovlivňující rovnost přístupu k terciárnímu vzdělávání. V neposlední řadě nastiňuje aktuální vývoj v České republice. Praktická část popisuje systém podpory na největší univerzitě v České republice. Výzkumné šetření se zabývá podporou studentů na Univerzitě Karlově se...
|
|
|
Šance na dosažení vysokoškolského vzdělání v populaci osob se zdravotním postižením
Šámalová, Kateřina ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent) ; Havlík, Radomír (oponent)
Vzdělání je nástrojem vzestupné sociální mobility, a proto je nutné zabezpečit rovný přístup k němu všem společenským skupinám bez ohledu na jejich sociální či zdravotní charakteristiky. Jednou z mnoha skupin, která čelí zhoršenému přístupu ke vzdělání, je populace osob se zdravotním postižením. Ty se totiž v různých fázích svých vzdělávacích trajektorií setkávají s omezeními a překážkami, které jim podstatně ztěžují dosažení vyšších úrovní vzdělání. Ústředním tématem dizertační práce je přístupnost vysokoškolského vzdělání pro osoby se zdravotním postižením, tedy šance, že se plnohodnotně integrují do akademického života a prostředí a zdárně studium na vysoké škole absolvují. Teoretická část práce vytváří výchozí informační rámec zvoleného tématu, předkládá různá pojetí klíčových konstruktů práce a zasazuje je do relevantního oborového rámce - sociologie vzdělávání. Předmětem teoretického výkladu jsou rovněž teorie vzdělanostních nerovností a jednotlivé fáze vzdělávacího procesu osob se zdravotním postižením. V rámci provedené kvantitativní výzkumné studie je pozornost věnována především motivaci studentů se zdravotní postižením zahájit vysokoškolské studium stejně jako vlivům působícím na výběr studijního oboru. Předmětem výzkumného zájmu jsou také překážky, se kterými se mohou studenti v průběhu...
|
|
|
Osobní asistence v sociálních službách
Junek, Aleš ; Holda, Dalibor (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Cílem této práce je zkoumat, zda Zákon o sociálních službách je skutecným prínosem nejen pro osobní asistenci, ale pro celou oblast sociální práce, vcetne poskytovatelu a klientu sociálních služeb. Zároven potvrdit, že koncepce zákona je úcinná a efektivní. V neposlední rade též dokázat, že jeho existence je v soucasné dobe nezbytností.
|
|
|
Možnosti zachování původního životního stylu po úrazu míchy pomocí stálé osobní asistence
Preclíková, Andrea ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
V práci se zaměřuji na zmapování situace v oblasti terénních služeb pro osoby upoutané na invalidní vozík následkem poranění míchy a případnou aplikaci prvků livein osobní asistence v České republice. Část odborné praxe jsem absolvovala jako osobní asistentka pro vozíčkáře ve Velké Británii. Pracovala jsem pro agenturu, jejímž hlavním cílem bylo poskytovat co nejkvalitnější asistenční služby orientované na přání a spokojenost klienta. Agentura se zaměřuje na specifický okruh klientů, kteří žijí doma aktivním způsobem života, nepotřebují denně odbornou lékařskou péči, ale při uskutečňování svých potřeb a zájmů potřebují asistenci. Vzhledem k úzké specifikaci cílové skupiny žijí klienti agentury po celé zemi. Proto agentura zajišťuje tzv. "live-in" osobní asistenci. Služba je konstruována tak, že asistent nebo asistentka po určitou dobu žije v klientově domácnosti a asistuje mu. Tento typ služby má mnoho výhod jak pro klienta, tak pro asistenta. Obsah a délka trvání sistence se určuje vzájemnou dohodou, takže klient může vykonávat i činnosti, které by při službě na směny dělat nemohl. Klient může přesně vyjádřit svoje potřeby a řídit svoji péči. Asistent se velmi rychle naučí, co klient potřebuje, takže klient nemusí vše neustále opakovat. Při směnném provozu se klient vyžadující 24hodinovou asistenci během...
|
|
|
Psychosociální adaptace na ochrnutí vzniklé v důsledku míšního poškození
Šámalová, Kateřina ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Černá, Petra (oponent)
Za jednu z náročných situací, která vstupuje do našich životů nečekaně a s kterou jen málokdo z nás počítá a připravuje se na ni, je pokládán vznik závažného trvalého fyzického postižení jakým je ochrnutí v důsledku traumatického nebo patologického poškození míchy. Vzhledem ke svým významným konsekvencím prakticky do všech oblastí života postiženého člověka a jeho blízkých lze psychosociální adaptaci na něj považovat za dlouhodobý a ve většině případů celoživotní proces. S vědomím skutečnosti, že průběh procesu psychosociální adaptace na vznik ochrnutí je určován celou řadou proměnných jak na straně ochrnutého člověka, tak i determinantami kotvenými v jeho fyzickém a sociálním prostředí, jsme se snažili na tuto problematiku poskytnout co nejvíce komplexní pohled. Předkládané pojetí nejenže reflektuje tradiční zákonitosti reakcí člověka na vznik závažného fyzického postižení, ale navíc usiluje o další exploraci způsobů, jakými se lidé s následky ochrnutí vyrovnávají, a současně identifikuje proměnné, které efektivitu osvojovaných coping strategií významně ovlivňují. Koncepce klinické sociální práce a ostatních zainteresovaných disciplín, které vyvíjejí svou činnost ve prospěch osob ochrnutých v důsledku míšního poškození, by měla prioritně vycházet právě z přesvědčení, že je možné a současně nutné ovlivňovat...
|
|
|
Psychosociální adaptace na ochrnutí vzniklé v důsledku míšního poškození
Šámalová, Kateřina ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Černá, Petra (oponent)
Za jednu z náročných situací, která vstupuje do našich životů nečekaně a s kterou jen málokdo z nás počítá a připravuje se na ni, je pokládán vznik závažného trvalého fyzického postižení jakým je ochrnutí v důsledku traumatického nebo patologického poškození míchy. Vzhledem ke svým významným konsekvencím prakticky do všech oblastí života postiženého člověka a jeho blízkých lze psychosociální adaptaci na něj považovat za dlouhodobý a ve většině případů celoživotní proces. S vědomím skutečnosti, že průběh procesu psychosociální adaptace na vznik ochrnutí je určován celou řadou proměnných jak na straně ochrnutého člověka, tak i determinantami kotvenými v jeho fyzickém a sociálním prostředí, jsme se snažili na tuto problematiku poskytnout co nejvíce komplexní pohled. Předkládané pojetí nejenže reflektuje tradiční zákonitosti reakcí člověka na vznik závažného fyzického postižení, ale navíc usiluje o další exploraci způsobů, jakými se lidé s následky ochrnutí vyrovnávají, a současně identifikuje proměnné, které efektivitu osvojovaných coping strategií významně ovlivňují. Koncepce klinické sociální práce a ostatních zainteresovaných disciplín, které vyvíjejí svou činnost ve prospěch osob ochrnutých v důsledku míšního poškození, by měla prioritně vycházet právě z přesvědčení, že je možné a současně nutné ovlivňovat...
|
host ::
RSS.