|
|
Senát a jeho postavení v ústavním systému České republiky - historie, srovnání, současnost
Roztočil, Martin ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tato rigorózní práce je věnována druhé parlamentní komoře - Senátu. Popisuje bikameralismus ve světě i postavení Senátu v historii československého, respektive českého státu a jeho zakotvení v ústavním systému. Snaží se přiblížit ústavní systém České republiky, který vymezuje Senát v Ústavě České republiky jako součást orgánů moci zákonodárné, definuje postavení této komory ve vztahu k Poslanecké sněmovně, k prezidentu republiky, k vládě či k Ústavnímu soudu a je v ní pojednáno i o postavení Senátu de lege lata a de constitutione ferenda v Ústavě České republiky.
|
|
|
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpe ování bezpe nosti státu, s d razem na institut tzv. mimo ádných stav v ústavním po ádku eské republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpe nostní kontext i mezinárodní aspekty. Práce se podrobn v nuje jednotlivým mimo ádným stav m - stavu nebezpe í, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a vále nému stavu. Každý z výše uvedených stav je podrobn popsán co do jeho specifik, zp sob vyhlašování i pravomocí jednotlivých orgán státu. Rozsáhlá kapitola je v nována i spole ným institut m. Poslední ást práce pojednává o dalších zp sobech zajiš ování bezpe nosti, a to v konotaci na l. 43 Ústavy R. Jde nap . o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území eské republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích stát na území eské republiky i bližší úprava p ejezd a pr let p es území eské republiky. Ze záv ru práce pak vyplývá, že sou asná úprava mimo ádných stav není vhodn aplikovatelná v praxi a obsahuje adu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví zna n nebezpe n a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klí ová slova: mimo ádné stavy, zajiš ování bezpe nosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, vále ný stav
|
|
|
Srovnání právního postavení občanů, cizinců a azylantů v České republice
Palánová, Tereza ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Srovnání právního postavení občanů, cizinců a azylantů - resumé Diplomová práce se zabývá právní úpravou postavení občanů, cizinců a azylantů v České republice a jejich srovnáním. Postupně vymezuje jednotlivé pojmy, rozebírá právní úpravu, a to jak českou, tak mezinárodní, zmiňuje nejdůležitější právní prameny, stěžejní soudní rozhodnutí, perspektivu nové úpravy a právní postavení nositelů jednotlivých statusů. V poslední a stěžejní kapitole vymezuje shody a rozdíly v právním postavení v těch nejdůležitějších, resp. nejdiskutovanějších oblastech. Hlavním cílem práce je zpřehlednit mnohdy nejednotnou úpravu, definovat jednotlivé pojmy a postihnout nejdůležitější shody a rozdíly v právním postavení občanů, cizinců a azylantů s důrazem na českou právní úpravu.
|
|
|
Legislativní proces po vstupu ČR do EU
Machytka, Jakub ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezení a systematické pojednání jak o legislativním procesu právními předpisy regulovaném, tak i o legislativním procesu na úrovni vlády, který je formalizován jen zčásti. Fenomén legislativního procesu zásadním způsobem ovlivňuje právní i společenské prostředí v České republice. První a druhá kapitola je zaměřena na teoretické vymezení legislativního procesu a pojednání o průběhu legislativního procesu na úrovni Parlamentu. Pozornost je věnována jak nedostatkům, které právní úprava a praxe vykazuje, tak i změnám, které přinesla novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny z roku 2015. Podrobněji je pojednáno i o Sbírce zákonů a její zamýšlené elektronizaci. Třetí kapitola se věnuje postavení vlády v legislativním procesu. Vláda je nejvýznamnějším iniciátorem tvorby právních předpisů, k čemuž má k dispozici rozsáhlý odborný aparát jednotlivých ministerstev, které legislativní návrhy fakticky tvoří. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se vláda musí zabývat otázkou slučitelnosti českého práva s právem Evropské unie, přičemž úroveň slučitelnosti se odvíjí zejména od kvality práce ministerstev. S tímto tématem je rovněž spojeno plánování legislativních prací. Poslední, čtvrtá kapitola je zaměřena na připomínkové řízení, které probíhá na úrovni ministerstev a...
|
|
|
Model ústavního soudnictví v ČR
Hoscheková, Patricia ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Shrnutí Název práce v českém jazyce: Model ústavního soudnictví v ČR Tato diplomová práce pojednává o modelu ústavního soudnictví v České republice. Jejím cílem je především popsat současnou českou fungující soudní kontrolu ústavnosti, poskytnout krátký vhled do její minulosti a jejího vývoje a okrajově přiblížit modely ústavního soudnictví některých jiných zemí. Vedle úvodu a závěru se práce skládá ze čtyř částí (neboli kapitol). V její první kapitole vymezuji pojmy "kontrola ústavnosti" a "ústavní soudnictví" a věnuji se vývoji ústavního soudnictví na našem území od Habsburské monarchie až po současný ÚS existující od roku 1993. V druhé kapitole pojednávám o jednotlivých modelech ústavního soudnictví obecně a v krátkosti přibližuji jejich úpravu v sousedních státech, tj. Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko, jelikož je té české relativně podobná. Pro uvedení alespoň jednoho odlišného modelu nabízím krátký exkurs do modelu amerického (nejstarší z modelů) - tzv. "judicial review". Hlavní část mé práce představuje současná podoba ústavního soudnictví v ČR: pozice, charakteristika, složení, orgány a kompetence ÚS. Čtvrtá kapitola zahrnuje podrobný popis obecných ustanovení týkajících se řízení před ÚS. V jedné z jejich podkapitol se pak věnuji odlišnostem a jednotlivým druhům řízení před ÚS, kde trochu větší...
|
|
|
Vztah senátu a vlády
Nytra, Aleš ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce věnuje svou pozornost vztahu Senátu a vlády. Popisuje oblasti, ve kterých dochází k jejich spolupráci nebo střetům a nastiňuje budoucí možnou úpravu jejich vzájemných vztahů v rámci ústavního systému. V této práci je naznačeno, že i když Senát nemá (tak jako Poslanecká sněmovna) možnost vyslovit vládě důvěru či nedůvěru, přesto je jeho vztah vůči vládě významný.
|
|
|
Je právo na život skutečně právem nebo povinností žít?
Rychtera, Jaroslav ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
V lidské společnosti dochází ke zvyšování poptávky na ukončení života na žádost. V některých zemích došlo k uzákonění takového institutu, ovšem většinou bývá taková poptávka ze strany státní moci neakceptována. Hlavním argumentem proti právu na asistované ukončení života bývá ustanovení institutu tzv. práva na život. Jedná se o ustanovení v mezinárodních i vnitrostátních dokumentech, garantující, dle převažujícího výkladu, možnost zachování života představitelů lidského druhu jako mimořádného organismu. Toto ustanovení se objevuje poprvé ve Všeobecné deklaraci lidských práv a je následně přebíráno do všech dalších dokumentů zabývajících se základními lidskými právy. Při hlubší analýze problematiky práva na život se však objevují nejasnosti, díky kterým lze podstatu výkladu zmiňovaného institutu zpochybnit a jeho postavení štítu proti snahám pozitivně stanovit právo člověka rozhodnout o době a způsobu ukončení svého života tak neakceptovat. Problémem se jeví již způsob vzniku institutu - měla-li skupina tvořící původní dokument na mysli skutečně právo na život či právo žít. Další nejasnosti se pak objevují při snaze stanovit subjekt zmiňovaného práva a jeho obsah. Jde především o to, je-li nositelem práva na život člověk po narození, před ním a to potom kdy předtím v nitroděložním vývoji či jsou-li...
|
|
|
Prezidentské veto v ústavním systému Československa a České republiky
Janoušek, Milan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá institutem prezidentského veta v ústavním systému Československa a České republiky. Popisuje ústavní vývoj práva prezidenta republiky vrátit Parlamentu přijaté zákony a konfrontuje jej s praktický užitím této pravomoci jednotlivými československými a českými prezidenty. V politickém kontextu a na konkrétních případech pak poukazuje na problematické aspekty stávající úpravy. Závěrem přináší také náměty - de constitutione ferenda - k lepšímu fungování prezidentského veta jako součásti systému brzd a protivah.
|
|
|
Legislativní proces a jeho budoucnost
Zahořák, Marek ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Legislativní proces a jeho budoucnost Abstrakt Rigorózní práce se zabývá problematikou legislativního procesu v České republice. Cílem bylo objasnění průběhu přijímání návrhů zákonů, zároveň se v práci objevují náměty na možné úpravy a změny již existujících a nově zavedených pravidel, podle kterých jsou návrhy zákonů schvalovány v praxi. Jako prameny posloužily zejména platné právní normy České republiky, judikatura Ústavního soudu České republiky a odborná literatura.
|
|
|
Prezident Ruské federace
Hradský, Kamil ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
diplomové práce - Prezident RF Tato diplomová práce vznikla během mého studijního pobytu v Ruské federaci. S prací jsem začal v období, kdy venkovní teplota byla hluboko pod 20 stupni Celsia a dokončil jsem ji při teplotách nad 30 stupňů. Práce je vytvořena výhradně na základě ruskojazyčných pramenů, ke kterým jsem měl přístup v knihovně Právnické fakulty Státní univerzity v Petrohradě. Cílem bylo vypořádat se s koncepcí hlavy státu obecně a následně definovat základní ústavně-právní status Prezidenta RF. Obsah práce lze shrnout do následujících vět. Hlava státu hraje v ruském ústavním systému dvojí úlohu. Zaprvé se jedná o úřední osobu mající za úkol stmelovat RF, koordinovat činnost jednotlivých orgánů státu, zastupovat Rusko jednotným hlasem na mezinárodní politické scéně i uvnitř země a stanovit základní směřování politiky státu. Tato část role prezidenta je velice důležitá a můžeme tvrdit, že v RF i zbytnělá. Dává opodstatnění názorům na vznik samostatné větve státní moci - prezidentské. Zadruhé prezident vystupuje v roli orgánu státní moci, kterému je umožněno vykonávat velice silné pravomoci spadajících do všech větví státní moci, přesto základní těžiště prezidenta náleží do čela výkonné moci. Pomocí svých příkazů řídí nejen všechny orgány výkonné moci na federální úrovni a úrovni subjektů...
|
host ::
RSS.