|
|
Role of individual chemical compounds of repellent secretion of Graphosoma lineatum towards different predator species
Gregorovičová, Martina ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent) ; Zápotocký, Martin (oponent)
Skupina ploštice (Heteroptera) má vynikající schopnost produkovat/uchovávat velké množství chemických látek, jež tvo í základ jejich komplexní repelentní sekrece. Mezi nejlépe prostudované repelentní sekrece pat í sekrece Graphosoma lineatum skládající se z mnoha složek, které mohou p sobit jako iritanty nebo p ímo jako toxiny. Mezi hlavní chemické složky sekrece pat í aldehydy s krátkými et zci. Diserta ní práce se zam uje na hlavní chemické složky této repelentní sekrece - aldehydy - stejn jako na extrahovanou sekreci metathorakálních pachových žláz Graphosoma lineatum. Celkem byly testovány aversivní reakce ty vybraných druh predátor : (1) gekon ík no ní (Eublepharis macularius); (2) ješt rka zelená (Lacerta viridis); (3) sýkora ko adra (Parus major) a (4) sýkora mod inka (Cyanistes caeruleus). Vybrané druhy predátor byly konfrontovány s majoritními složkami obranné sekrece Graphosoma lineatum: (1) sm s t í aldehyd : (E)-hex-2-enal, (E)-oct-2-enal, (E)-dec-2-enal; (2) sm s t chto t í aldehyd obohacená o tridekan; (3) oxoaldehyd: (E)-4-oxohex-2-enal; (4) extrahovaná sekrece metathorakálních pachových žláz dosp lé Graphosoma lineatum; (5) hexan, jakožto nepolární rozpoušt dlo a (6) pyrazín: 2-isobutyl-3-methoxypyrazín u experiment s gekon íky no ními jako pozitivní kontrola k vylou ení efektu...
|
|
|
Srovnání úspěšnosti jedinců v rámci diskriminačních úloh s ohledem na hierarchické postavení ve skupině
Kocourková, Zuzana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Schopnost diskriminovat (rozlišit) stimuly je nejčastější testovanou kognitivní úlohou u holuba domácího (Columbia livia) v rámci zatím publikovaných prací. Dosud však nebyl dostatečně prozkoumán vliv personalitních vlastností na tuto schopnost. Tato práce se zabývá zjišťováním rozdílů v úspěšnosti jedinců mezi jednotlivými diskriminačními úlohami a analyzuje faktory včetně personality mající vliv na úspěšnost. Byla testována skupina 72 jedinců holuba domácího ve čtyřech na sebe navazujících úlohách: 1) diskriminace černé a bílé obrazovky ve Skinnerově boxu, 2) diskriminace černé a bílé plochy ve tvaru kruhu ve Skinnerově boxu, 3) diskriminace černého a bílého víčka v kleci, 4) diskriminace redukovaného černého a bílého stimulu na víčku v kleci. Kritérium úspěšnosti bylo stanoveno na 80 %. Ve Skinnerově boxu úlohu splnilo méně jedinců (6 % v první úloze, 20 % v druhé). V úlohách v kleci byl počet úspěšných jedinců vyšší (48 % ve třetí úloze, 50 % ve čtvrté). Úlohy se od sebe lišily prostředím a velikostí stimulů. Bylo zjištěno, že jedinci dokážou generalizovat pravidla diskriminace ve Skinnerově boxu, ale při výrazném zmenšení stimulů v kleci to již nezvládají. Dále byly analyzovány různé faktory, které by mohly ovlivňovat kognitivní úspěšnost. Bylo prokázáno, že úspěšnost ovlivňuje věk v době...
|
|
|
Experimentalní výzkum specificity strachu z hadů u lidí: korálovcovitý vzor
Průšová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Společná koevoluce hadů a primátů způsobila, že u mnoha primátů včetně člověka vyvolávají hadi strach. Na začátku této koevoluce působili totiž hadi jako hlavní predátoři primátů. V minulosti měl tedy jistě vliv na přežití fakt, že jsou lidé schopni rychleji postřehnout stimul vyvolávající oprávněnou reakci strachu, takovým stimulem je i had. V přírodě funguje řada výstražných či zastrašovacích signálů a jedním z nich je aposematické zbarvení korálovcovitých hadů. Američtí korálovci mají toto zbarvení a jsou smrtelně jedovatí. Severo- a středoamerické druhy neškodných korálovek napodobují korálovce (Batesovské mimikry) a z této podoby získávají výhodu. Vzor korálovcovitých hadů vyvolává vrozený strach u některých druhů ptáků a většina se vyhýbá i věrným plastikovým atrapám. Tento vzor by mohl být obecně sdíleným signálem, který by vnímalo více skupin živočichů včetně člověka. Cílem práce bylo zjistit, zda se člověk bojí korálovcovitých hadů, ačkoliv s nimi nemá dlouhou koevoluční historii. Dále analyzovat, který parametr vzezření korálovců působí u člověka pocit strachu, zda dominantní roli hraje korálovcovité zbarvení, korálovcovitý vzor nebo samotný tvar hada. Pro srovnání byla testována i atraktivita těchto hadů. Další otázkou bylo, zda je člověk schopen intuitivně rozpoznat jedovaté (korálovce) a...
|
|
|
Návrh turbíny do kombinovaného cyklu
Veselý, Petr ; Kracík, Petr (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá parní turbínou v kombinovaném cyklu. Práce obsahuje čtyři základní části. Na začátku je popsána historie paroplynových oběhů. Druhá část se věnuje výpočtům spalinového kotle. Předposlední část se zabývá výpočty parametrů parní turbíny a výpočtem přetlakového lopatkování. A poslední část obsahuje výkon turbíny a její účinnosti.
|
|
|
Kognitivní test pro hledání skrytých objekt u ptáků a primátů
Marhounová, Lucie ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Object permanence je kognitivní schopnost mentálně reprezentovat existenci a pohyb skrytých objektů. Tento fenomén se vyvíjí od narození v šesti stadiích, která následují vývoj senzomotorické inteligence. Nejen člověk, ale i další živočichové mají určitou představu o skrytých objektech a dosahují různých stupňů této schopnosti v závislosti na jejich životních strategiích. Tato práce shrnuje dosavadní výzkum fenoménu object permanence v dětské vývojové psychologii, ale zejména v živočišné říši, s důrazem na taxony, u kterých je tato schopnost nejlépe prozkoumána, a to u primátů a ptáků. Tato práce také rekapituluje typy kognitivních úloh využívaných ve výzkumu object permanence a srovnává metodiku experimentu u lidí, primátů a ptáků. Součástí práce je také odhad fylogenetické rekonstrukce ancestrálního stavu znaku pro object permanence a testování závislosti vývoje tohoto znaku s vybranými ekologickými faktory u primátů.
|
|
|
Reakce gekončíka nočního Eublepharis macularius na přítomnost hadího predátora
Musilová, Veronika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
3 ABSTRAKT Má-li zvíře specifickou představu přirozeného predátora vrozenou, měla by se antipredační reakce vyskytovat i u jedinců chovaných po několik generací v zajetí. Ideálním modelem pro tento typ výzkumu je gekončík noční (Eublepharis macularius). Je to laboratorní zvíře chované v zajetí po několik generací, ale v naší laboratoři máme k dispozici i generaci pocházející z volné přírody. Jeho přirozenými nepřáteli ve volné přírodě Pákistánu jsou především hadi. Cílem diplomové práce bylo otestovat antipredační reakce gekončíka na hadí predátory kombinující sympatrický a alopatrický výskyt a další ekologické faktory. Jsou to Spalerosophis diadema (sympatrický, hodně ještěrožravý), Elaphe q. quatuorlineata (alopatrická, preferuje teplokrevné obratlovce, ale i ještěrožravá), Hemorrhois hippocrepis (alopatrická, velkou část kořisti tvoří ještěři), Lampropeltis getula californiae (alopatrická, ještěrožravá), Eryx johnii (sympatrický, žere mláďata hlodavců i ještěrů), Gongylophis colubrinus (alopatrický, žere mláďata hlodavců i ještěrů) a Malpolon monspessulanus (alopatrický, je pro gekončíky středně nebezpečný). Jako kontrola byl zvolen ještěr Pseudopus apodus (žije v blízkém Iránu, žere bezobratlé, ale i malé savce a ještěry). S gekončíky byl proveden výběrový test, v němž jsme sledovali, zdali testovaný...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.