|
|
Analýza zkušenosti osob s bipolární afektivní poruchou
Dally, Andrea ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá mapováním charakteristických rysů ve zkušenosti osob s bipolární afektivní poruchou. Volba tohoto tématu vychází z důvodu nedostatku výzkumů zabývající se zkušeností osob s bipolární afektivní poruchou v českém prostředí. Cílem práce je hlubší porozumění života osob s tímto onemocněním. Teoretická část diplomové práce se zabývá popisem historického i současného pojetí bipolární afektivní poruchy, včetně tzv. bipolárního spektra. Tato část následně představuje možnosti léčby nemoci a také komorbidity, které jsou často součástí klinického obrazu nemoci. Cílem teoretické části je uvést čtenáře do problematiky bipolární afektivní poruchy, které mu umožní lépe porozumět zkušenosti aktérů empirické části. V rámci sběru dat byly realizovány semistrukturované rozhovory se šesti respondenty. Pro zpracování dat byla zvolena metoda zakotvené teorie a pro účely kódování byl využit software Atlas.ti. Výsledkem analýzy dat vznikl proces učení se žít s bipolární afektivní poruchou. Proces učení se žít s bipolární afektivní poruchou je aktivní proces, který slouží k hlubšímu porozumění nemoci a zisku dovedností zmírňující její projevy. Na počátku procesu učení stojí kategorie motivací, které určují směr procesu učení. Poté následuje výběr druhu učení, který má své specifické zdroje zisku...
|
|
|
Zdařilé stárnutí potřebuje „dobrý silný příběh“: perspektiva narativní gerontologie
Chrz, Vladimír ; Dubovská, Eva ; Poláčková Šolcová, Iva ; Hrabec, Ondřej
Příspěvek představuje perspektivu narativní gerontologie na příkladu výzkumu zaměřeného na problematiku resilience ve stáří. Východiskem je zde předpoklad narativní gerontologie (W. Randall), podle kterého je zdařilé stárnutí tvůrčím dílem, jehož podstatným nástrojem je „příběh, který žijeme“. Narativní gerontologie je součástí obecného přístupu v humanitních a sociálních vědách, kde se předpokládá, že naše zkušenost, naše myšlení, prožívání, jednání či identita jsou narativně konstruovány. Narativní přístup dává možnost porozumět tomu, že resilience či integrita ve stáří potřebují „dobrý silný příběh“. Příběhy, které žijeme, dávající souvislost, jednotu, směřování a smysl naší zkušenosti, je možné zkoumat pomocí hloubkových rozhovorů, které jsou analyzovány pomocí různých typů narativní analýzy. Jsou ukázány výsledky výzkumu resilience (psychické odolnosti) ve stáří, kde je identifikováno několik žánrů příběhů, které umožňují žít život jako zdařilý navzdory různých nepřízním, které s sebou stáří přináší.
|
|
|
Resilience u seniorů: Interpretativní fenomenologická analýza
Chramosta, Jakub ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo zachytit a porozumět unikátní životní zkušenosti prožívání stáří u resilientních osob a identifikovat fenomény, které jsou v této zkušenosti významné. Teoretická část je tvořena přiblížením pojmů resilience a stáří. V praktické části jsme se rozhodli pro kvalitativní výzkum. Nás vzorek tvoří tři resilientní osoby ve věku 80 až 90 let, které jsme vybrali za pomoci osobních zkušeností pracovníků centra pro seniory. Data pro výzkum jsme získali pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které jsme analyzovali pomocí metody interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky jsou prezentovány ze dvou perspektiv. První je analýza zkušenosti jednotlivých resilientních seniorů, druhá představuje perspektivu témat, která jsou v prožívání resilience důležitá a všem našim respondentům společná. Jsou jimi aktivita, rutina vs. otevřenost novému, interní místo kontroly, flexibilita, vztahy a afiliace, humor a realistický optimismus s nadějí. V diskuzi propojujeme tato témata s již existujícími výzkumy a teoretickými poznatky. KLÍČOVÁ SLOVA Resilience. Stáří. Kvalitativní výzkum. Interpretativní fenomenologická analýza.
|
|
| |
|
| |
|
|
Extrémní metal zevnitř a zvenčí: Co se tady maskuje?
Lazar, Jan ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce je zkoumat zkušenost extrémně metalových muzikantů. Kvalitativním přístupem bylo analyzováno 23 textů na téma "Proč mám rád metal". Tyto texty byly napsány muzikanty death, black a thrash metalu. Dodatečně byla provedena analýza rozhovoru a artefaktů. S využitím postupu kvalitativní analýzy bylo zformulováno 12 kategorií reprezentujících zkušenost metalových muzikantů. Tento pohled ale neodpovídal obecné představě o extrémním metalu. Byly proto zformulovány dva pohledy, jeden "zevnitř" a druhý "zvenčí" metalové komunity. Z důvodu vzrůstajícího nesouladu těchto dvou pohledů byl použit teoretický koncept hermeneutiky podezření. Na základě této interpretační strategie byly objeveny 4 oblasti, v niž metaloví muzikanti maskují metalovou agresi, primitivnost, nesrozumitelnost a nepřístupnost. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, zkušenost muzikantů, analýza textů, analýza rozhovorů a artefaktů hermeneutika podezření
|
|
|
Analýza rizik při práci dispečerů Tísňové péče Areíon pro seniory
Papíková, Lucie ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou rizik při práci dispečerek Tísňové péče Areión (TPA) pro seniory. Cílem bylo zjistit, co na své práci dispečerky považují za zatěžující a náročné a co jim naopak v naléhavých situacích pomáhá. Za pomoci idiografického výzkumu s emergencí, který jsem analyzovala za použití principů metody zakotvené teorie, jsem se na rozhovorech s pěti respondentkami pokusila zodpovědět, jak vnímají dispečerky TPA svou práci a pracovní náplň. Zda se cítí kompetentní pro komunikaci a jednání s lidmi v krizi a jak své kompetence vnímají. Jaké všechny faktory a situace jsou v práci pro dispečerky zátěžové a náročné a jakým způsobem se s takovou zátěží vyrovnávají. A konečně také to, co by mohlo z pohledu dispečerek zlepšit celkovou kvalitu práce TPA. V teoretické části se věnuji problematice stárnutí a seniorů jakožto cílové skupině sociální služby TPA. Dále pak samotnému představení služby; a technikám vedení krizových hovorů na tísňových linkách a metodám telefonické krizové intervence, které se využívají na linkách důvěry, jakožto dvěma stylům práce, které se nejvíce přibližují té v sociální službě TPA. KLÍČOVÁ SLOVA: senior, tísňová péče, krizová intervence, techniky vedení hovoru
|
|
|
Případ začínajícího učitele na Kavkaze
Šimáková Dosoudilová, Anna ; MALANÍKOVÁ, Hana (vedoucí práce) ; CHRZ, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Případ začínajícího učitele na Kavkaze: autorský přístup ve školském systému je pokusem o ztvárnění a zreflektování zkušenosti učitelských začátků. Případová studie vychází z půlročního působení autorky na mezinárodní škole ve Tbilisi v Gruzii a je vedena snahou „poučit se z krizového vývoje“ a získat potřebný vhled jak do vlastní pedagogické činnosti, tak do možností, jak pracovat uvnitř omezujícího školského systému tvořivě a osobitě.
V první části se experimentálně zachází s narativní biografií - „románově“ je líčen první půlrok v práci učitelky, přičemž se využívá autentických deníkových zápisů a úvah, e-mailů a stylizovaných literárních deníkových záznamů z tohoto období.
Druhá část vyprávěnou zkušenost reflektuje a rozebírá s pomocí odborné literatury a nachází témata, která i vzhledem k budoucí zamýšlené pedagogické praxi autorky potřebují být hlouběji propátrána (nenásilná komunikace, důslednost, svoboda a řád ve vyučování a vztazích, potřeba zůstat jako učitelka přítomná, zapojená). Autorka pro sebe nalézá k těmto tématům zdroje, které mohou sloužit jako inspirace pro její další výchovnou a učitelskou činnost (metoda nenásilné komunikace, unschooling, dialogické jednání), propojuje impulsy a doporučení z těchto inspiračních zdrojů s příklady ze školní praxe a vytváří si na základě toho vlastní příručku pro další pedagogické (a rodičovské) působení.
Na závěr je celý příběh nahlédnut optikou narativní analýzy, která odkrývá prvky shodné s žánrem Bildungsromanu a zjišťuje, že se v podaném vyprávění jedná o příběh hledání. Hledání smyslu konání, hledání sebe, své dospělé podoby, svého místa ve společnosti. Hledání vztahu ke školským institucím a k žákům v nich. V tomto posledním bodě dochází diplomová práce k potřebě vytvoření vzdělávacího systému, který by nebyl hierarchický, ale představoval by spíše společenství rovných, ve kterém se vztahy budují nikoliv na principu moci a síly, příkazů a zákazů, ale na podkladu široce rozvinuté empatie.
|
|
|
Kdyby život byl videohrou: herní styl z perspektivy ego integrity
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír ; Poláčková Šolcová, Iva
Potenciál digitálních her nabízet četné prostředky sebevyjádření patří v rámci odborného diskursu k frekventovaně diskutovaným tématům. V rámci virtuálních světů, které nabízejí transparentní a komplexní způsoby akce, mohou výzkumníci přirozeně pozorovat, jaké různé přístupy existují k dosahování třeba i identických cílů. Přestože je tento umělý prostor někdy vnímán jako nástroj pouhého eskapismu od reality, aktuální trend onlinových her může sloužit jako příklad propojení mezi realitou a fikcí. V podobném duchu by se chtěli autoři tohoto příspěvku zabývat ideou aplikace výsledků předchozího výzkumu stylů hráčů videoher na aspekty vývoje člověka v různých obdobích života. Při sledování tohoto cíle bude využito srovnání mezi koncepcí hravé ritualizace ego integrujících aktivit E. H. Eriksona a formami hraní uvnitř fikčních světů videoher, které meta-forický odráží tyto sociální procesy. \n\n
|
|
|
Významy tvorby v životě výtvarných umělců
Botková, Mariana ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Stěžejní problematikou předložené diplomové práce je umělecká tvorba a její významy v životě výtvarných umělců. Toto téma zkoumá ve dvou rovinách - teoretické a výzkumné. První část práce přibližuje významy umělecké tvorby tak, jak byly popsány sedmi předními psychologickými směry. Druhá část práce mapuje otázku významů tvorby realizací a zpracováním kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů se třemi výtvarnými umělci. Jako doplňující zdroje informací jsou použity textové a obrazové dokumenty. Prvotním výsledkem analýzy a interpretace dat jsou tři tzv. vnitřní příběhy tvorby jako souhrn subjektivně důležitých témat vztahujících se k tvorbě jednotlivých malířů. Konečným výsledkem je komparace těchto příběhů s vybranými psychologickými přístupy, srovnání příběhů navzájem a integrace odlišných psychologických pojetí v rámci existujícího modelu sedmi významů umělecké tvorby (De Botton, Armstrong, 2014). Klíčová slova: význam, tvorba, umění, smysl, hodnota
|
host ::
RSS.