|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Role mezinárodní intervence na ukončení války v Bosně a Hercegovině se zaměřením na operaci NATO Rozvážná síla
Doležal, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
V letech 1992-1995 probíhal v Bosně a Hercegovině komplikovaný občanský konflikt, který byl součástí procesu rozpadu Jugoslávie, a během kterého byly válčící strany významně podporovány vnějšími aktéry. Konflikt se neobešel bez výrazné role mezinárodního společenství, jehož přístup během války prošel výrazným vývojem. Zpočátku striktně neutrální mírová a humanitární intervence prezentovaná především jednotkami UNPROFOR nedisponovala dostatečným mandátem a byla dlouho neefektivní ve snaze nastolit mír. Zásadní zlom v přístupu mezinárodního společenství k bosenské krizi nastal v létě 1995, kdy se NATO v návaznosti na opakované porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN poprvé v historii prostřednictvím letecké operace Rozvážná síla odhodlalo k provedení rozsáhlé vojenské akce. Právě demonstrace letecké síly NATO je v literatuře často vnímána jako klíčový faktor, který přinutil lídry bosenských Srbů k zahájení mírových hovorů, a vedl tak k ukončení celého konfliktu. Primárním cílem operace Rozvážná síla však nebylo samotné ukončení války, nýbrž pouhé ukončení obléhání Sarajeva a zastavení útoků na další tzv. bezpečné zóny pod patronátem OSN. Operace Rozvážná síla navíc probíhala souběžně s mohutnou pozemní bosňácko-chorvatskou ofenzivou. Hlavním cílem práce je zanalyzovat dopad operace Rozvážná síla na ukončení...
|
|
|
Paměť starého Jihu: Pozůstatky občanské války optikou amerických reenactors
Volfová, Anna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje roli pozůstatků americké občanské války v kolektivní paměti americké společnosti. Práce zkoumá tento fenomén optikou reenactors občanské války. Analyzuje jejich názory na současnou problematiku týkající se odkazu tohoto konfliktu - všudypřítomné konfederační památníky a konfederační bojový prapor ve veřejném prostoru. Práce se rovněž zabývá tématem jižanské identity. Popisuje roli Konfederace v jejím utváření a zkoumá, zda jsou konfederační hodnoty stále přítomné na jihu Spojených států. Porozumět jižanské mentalitě a jejímu vnímání zbytkem země je pro pochopení problematiky současného odkazu občanské války zásadní. Jednotlivé atributy jižanské identity se totiž viditelně odráží v debatách ohledně dědictví Konfederace. Domněnka, která prostupuje jednotlivými kapitolami práce, je, že paměť americké občanské války silně ovlivnila ideologie Lost Cause a celková mytologizace konfliktu. Přestože jsou reenactors občanské války motivování snahou vzdělávat společnost o tomto významném období amerických dějin, jejich názory převážně dokládají, že se i oni podílí na šíření romantizované představy o Konfederaci.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
| |
|
|
Women Strike for Peace proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu
Kunovská, Kristýna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ženskou mírovou skupinou Women Strike for Peace (WSP) a jejími protesty proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu. Zahrnuje časový úsek od roku 1961 k začátku 70. let. WSP zastávala v rámci studenoválečného mírového hnutí důležité postavení. Již na začátku své působnosti si získala podporu mnoha amerických žen a médií díky svému slušnému vystupování a důrazu na mateřství. WSP používala genderové stereotypy k legitimizováni své činnosti, tvrdila například, že ženy jakožto matky mají právo rozhodovat o testování zbraní, neboť se v jeho průběhu dostává do atmosféry spousta škodlivých látek, které pak negativním způsobem ovlivňují zdraví dětí. Stejné taktiky využívala i v rámci branné povinnosti, kdy byli synové členek odváděni do války. V druhé polovině 60. let se ovšem protesty a vystupování WSP začalo stávat radikálnějším, což mělo za následek narůstající kritiku ze strany společnosti. V práci se věnuji charakteristice WSP, taktikám, které využívala k dosažení svých cílů, významným protestům či dalším důležitým činnostem, jež WSP v souvislosti se svým nesouhlasným stanoviskem k jaderným zbraním a válce ve Vietnamu podnikala a na základě toho sleduji rozdíl v přístupu k hnutí, zejména prostřednictvím archivních článků od různých amerických periodik nebo knih...
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
| |
|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
|
Význam špionáže při vývinu sovětské jaderné bomby
Gottwald, Antonín ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
v češtině Má práce s názvem Význam špionáže při vývinu jaderné bomby se věnuje problematice sovětské špionáže na americkém jaderném výzkumném programu v době druhé světové války a krátce po ní. Hlavní výzkumnou otázkou je význam informací, které byly ukradeny z amerického výzkumu pro následný sovětský jaderný výzkumný program. Ke zmapování problematiky se tato práce tedy věnuje americkému výzkumnému programu včetně technologií a metod, které se vyvíjely na jednotlivých pracovištích, dále se zabývá konkrétními špiony, kteří se různými způsoby dokázali dostat k nejstřeženějším informacím a následně je předat do rukou sovětských tajných služeb, přičemž se zde na konkrétních informacích vykresluje, jak moc se toho Sověti od Američanů dozvěděli. Součástí práce je i analýza sovětského špionážního systému ve Spojených státech a jeho fungování, včetně zmínky o několika přeběhnuvších špionech, od kterých měli Američané představu o rozsahu sovětské špionáže. Další kapitola práce se věnuje obraně Spojených států proti takové špionáži a popisuje mechanismy tajných služeb v boji proti cizím agentům, ať už se jedná o zákony iniciované vládou nebo programy tajných služeb. Práce se dále věnuje i sovětskému jadernému výzkumu, který je zde analyzován z důvodu zhodnocení jeho nedostatků a pozitiv, aby bylo možné...
|
host ::
RSS.