|
| |
|
|
Women Strike for Peace proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu
Kunovská, Kristýna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ženskou mírovou skupinou Women Strike for Peace (WSP) a jejími protesty proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu. Zahrnuje časový úsek od roku 1961 k začátku 70. let. WSP zastávala v rámci studenoválečného mírového hnutí důležité postavení. Již na začátku své působnosti si získala podporu mnoha amerických žen a médií díky svému slušnému vystupování a důrazu na mateřství. WSP používala genderové stereotypy k legitimizováni své činnosti, tvrdila například, že ženy jakožto matky mají právo rozhodovat o testování zbraní, neboť se v jeho průběhu dostává do atmosféry spousta škodlivých látek, které pak negativním způsobem ovlivňují zdraví dětí. Stejné taktiky využívala i v rámci branné povinnosti, kdy byli synové členek odváděni do války. V druhé polovině 60. let se ovšem protesty a vystupování WSP začalo stávat radikálnějším, což mělo za následek narůstající kritiku ze strany společnosti. V práci se věnuji charakteristice WSP, taktikám, které využívala k dosažení svých cílů, významným protestům či dalším důležitým činnostem, jež WSP v souvislosti se svým nesouhlasným stanoviskem k jaderným zbraním a válce ve Vietnamu podnikala a na základě toho sleduji rozdíl v přístupu k hnutí, zejména prostřednictvím archivních článků od různých amerických periodik nebo knih...
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
| |
|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
|
Význam špionáže při vývinu sovětské jaderné bomby
Gottwald, Antonín ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
v češtině Má práce s názvem Význam špionáže při vývinu jaderné bomby se věnuje problematice sovětské špionáže na americkém jaderném výzkumném programu v době druhé světové války a krátce po ní. Hlavní výzkumnou otázkou je význam informací, které byly ukradeny z amerického výzkumu pro následný sovětský jaderný výzkumný program. Ke zmapování problematiky se tato práce tedy věnuje americkému výzkumnému programu včetně technologií a metod, které se vyvíjely na jednotlivých pracovištích, dále se zabývá konkrétními špiony, kteří se různými způsoby dokázali dostat k nejstřeženějším informacím a následně je předat do rukou sovětských tajných služeb, přičemž se zde na konkrétních informacích vykresluje, jak moc se toho Sověti od Američanů dozvěděli. Součástí práce je i analýza sovětského špionážního systému ve Spojených státech a jeho fungování, včetně zmínky o několika přeběhnuvších špionech, od kterých měli Američané představu o rozsahu sovětské špionáže. Další kapitola práce se věnuje obraně Spojených států proti takové špionáži a popisuje mechanismy tajných služeb v boji proti cizím agentům, ať už se jedná o zákony iniciované vládou nebo programy tajných služeb. Práce se dále věnuje i sovětskému jadernému výzkumu, který je zde analyzován z důvodu zhodnocení jeho nedostatků a pozitiv, aby bylo možné...
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ mezi lety 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy, jako Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history, bakalářská práce poskytuje náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny a z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
|
Kanadsko-americké vztahy za vlády Williama Lyona Mackenzieho Kinga
Jeziorská, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Kanada nebyla vždy při rozhodování o své zahraniční politice samostatná. V dobách Britského impéria do roku 1931 byla utvářena a koordinována z Londýna, a představitelé Kanady tak museli dlouhá léta bojovat o uznání okolním světem a možnost tvořit svou vlastnízahraniční politiku. Až s počátkem třicátých let 20. století při ústupu britského vlivu a s nástupem Franklina Delana Roosevelta došlo mezi Kanadou a Spojenými státy k navázání úzké spolupráce na obranném a ekonomickém poli, která se ani s nástupem války nezměnila. Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj zahraniční politiky Kanady ve vztahu ke Spojeným státům americkým během třetího funkčního období kanadského premiéra Williama Lyona Mackenzieho Kinga (1935 - 1948). Práce dále podrobuje analýze vývoj kanadské zahraniční politiky během třicátých let před vypuknutím druhé světové války a následný vývoj událostí během válečných let.
|
|
|
Hnutí Black Panthers a jeho vliv na emancipaci černošského obyvatelstva v USA
Tučková, Gabriela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stranou Černých panterů (v orig. Black Panther Party), jednou z nejvýraznějších organizací spojenou s militantními aspekty v oblasti emancipace černošských obyvatel USA. Black Panther Party působila v USA v období od poloviny 60. let do přelomu 70. a 80. let. Autorka v práci charakterizuje stranu Black Panther Party a její priority v boji, který vedla proti represím, kterých se ve vztahu k afroamerickému obyvatelstvu dopouštěla společnost, vláda a policie. Jsou vysvětleny okolnosti vzniku této strany a představeni její významní členové. V textu je objasněna i problematika ozbrojování černochů, za což strana hlasitě demonstrovala a tento princip řadila vysoko mezi své hodnoty, kterými se řídila. Významnou částí je charakteristika komunitních programů strany, které cílily nejen na problematické oblasti života černošských obyvatel, ale zahrnovaly i agendu šíření politiky strany Černých panterů mezi především mladými lidmi.
|
|
|
Analýza vlivu buržoazních bohémů na americkou společnost na přelomu milénia
Čech, Dominik ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem sociální třídy buržoazních bohémů na americkou společnost, a to především na přelomu milénia, přičemž pomyslným koncem studovaného období je ekonomická krize z roku 2007. Na pozadí přerodu moderních společností v postmoderní, jež se vyznačují heterogenitou a proměnlivostí přístupu k životu a v nichž je individuum, jeho chování a hodnoty stále mně determinováno třídou identifikovali američtí autoři novou společenskou třídu - buržoazní bohémy, zkráceně bobos. Práce představuje primárně úvod do problematiky této třídy, přičemž nabízí definici této třídy její zařazení do kontextu americké společností a její popis na základě socioekonomických faktorů. Dále práce analýzuje vliv této třídy na americkou společnost. Tato práce specificky odpovídá na několik výzkumných otázek: Jakým způsobem formovali bobos podobu americké společnosti? Jak moc jsou zodpovědní za stále větší společenské nerovnost v americké společnosti? Jsou bobos skutečně "alternativní kapitalisté"?
|
host ::
RSS.